Muzeum východních Čech: Porovnání verzí

Muzeum východních Čech v Hradci Králové
	Muzeum východních Čech
Základní informace
Výstavba	1880
Poloha
Adresa	Česko
Souřadnice	50°12′42,25″ s. š., 15°49′44,37″ v. d.
Další informace
Kód památky	15682/6-559 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 9. 6. 2018, 07:48

Muzeum východních Čech v Hradci Králové (původně Městské historické a průmyslové muzeum, založeno 1880) sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou.^[1] Součástí muzea je také Památník bitvy 1866 na Chlumu.^[2]

Historie stavby

Městské historické a průmyslové muzeum v Hradci Králové bylo založeno v roce 1880. V roce 1898 věnovalo město pro stavbu muzejní budovy pozemek na nábřeží Elišky Pomořanské. Původně byl projekt zadán architektovi Janu Koulovi, návrh se však nedočkal realizace.^[3] Po rozhodnutí o změně umístění samotné stavby byl osloven Jan Kotěra, kterého oslovil sám tehdejší královéhradecký starosta František Ulrich. Nebylo to poprvé, co byl Kotěra jako architekt městem osloven. Již v roce 1903 až 1904 byl v Hradci Králové postaven dle Kotěrova projektu hotel Okresní dům.^[4]

První skici na stavbu pocházejí z roku 1905 až 1906. V roce 1907 předložil Kotěra kuratoriu první verzi návrhu. Definitivní schválení kuratoriem proběhlo 14. února 1909. Budova muzea byla postavena v letech 1909 až 1913.

Popis stavby

První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. Půdorys budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar latinského kříže. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým presbytářem. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. Kotěra si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením kupoli, která byla pokryta mědí. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné terasy. Průčelí stavby se vyznačuje horizontální geometrickou členitostí, střídáním říms, volných ploch a partií s okny, a konečně kombinací použitých materiálů - režné cihly ve spojitosti s klasickou omítkou. Fasáda je zdobena pomocí ornamentů.

Interiéru budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý suterén.

Stavební sloh budovy

Budova městského muzea byla postavena ve slohu secese. Tento styl jako takový se vyznačuje prací s prostorem, beztížností, dekorativností staveb, použitím florálních motivů, křivkami, liniemi, průhledností, výrazným skeletem samotné stavby.

Odkazy

Reference

↑ Šablona:Npú nkp
↑ Památník bitvy 1866 na Chlumu
↑ FALTA, Jan. Městské historické a průmyslové muzeum [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-01-02 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online.
↑ FALTA, Jan. Bývalý Okresní dům [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-02-06 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online.

Literatura

KARASOVÁ, Daniela. Jan Kotěra, 1871-1923: the founder of modern Czech architecture. Prague: Municipal House, 2001, 411 s. ISBN 80-86217-47-7.
ŠICHANOVÁ, Barbora. Jan Kotěra: Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. Brno, 2007 [cit. 2015-04-28]. 43 l. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/146731/ff_b/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.
In: Ladislav Zikmund-Lender, Jiří Zikmund. Budova muzea v Hradci Králové 1909-1913 : Jan Kotěra. Hradec Králové: Garamon, 2013. ISBN 978-80-86472-55-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum východních Čech v Hradci Králové na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Muzeum východních Čech
Historie stavby muzea v HK
Městské historické a průmyslové muzeum

[1] Šablona:Npú nkp

[2] Památník bitvy 1866 na Chlumu

[3] FALTA, Jan. Městské historické a průmyslové muzeum [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-01-02 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online.

[4] FALTA, Jan. Bývalý Okresní dům [online]. Magistrát města Hradec Králové, rev. 2012-02-06 [cit. 2015-10-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 == Popis stavby ==
 [[Soubor:Hradec Králové - průčelí Muzea Východních Čech.jpg|thumb|Hradec Králové - průčelí Muzea Východních Čech]]
-První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. [[Půdorys]] budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar [[Latinský kříž|latinského kříže]]. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým [[presbytář]]em. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. Kotěra si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením [[Kupole|kupoli]], která byla pokryta [[Měď|mědí]]. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné [[Terasa (stavba)|terasy]]. Průčelí stavby je poznamenáno hrou s geometrickou členitostí v horizontálu, střídáním [[Římsa|říms]], volných ploch a partií s okny. Dále lze sledovat použité materiály, [[Režné zdivo|režnou]] cihlu ve spojitosti s klasickou omítkou. Nalézt je zde také možno i zdobení [[Fasáda|fasády]] pomocí [[ornament]]ů.
+První věcí, která na stavbě upoutá pozornost, je její monumentalita, odvozená od účelu a poslání budovy. [[Půdorys]] budovy má mnoho společného s půdorysy středověkých chrámů, má tvar [[Latinský kříž|latinského kříže]]. Na jeho základě nechal Kotěra vyrůst podélnou a příčnou loď, jižní křídlo patřící k podélné lodi zakončil okrouhlým [[presbytář]]em. Za přispění techniky tzv. volného půdorysu posunul v křížení křídla podélné lodi. Dosáhl tak toho, že se jejich osy neprotínají a půdorys se stává asymetrickým. Hlavní vstup je umístěn do části se zkráceným východním ramenem. Vstupní část navazuje na masivnost a velkolepost celé budovy. Kotěra si na stavbě neodpustil zcela osobní rys své práce, a umístil nad křížením [[Kupole|kupoli]], která byla pokryta [[Měď|mědí]]. Na samotné střeše byly vystavěny prostorné [[Terasa (stavba)|terasy]]. Průčelí stavby se vyznačuje horizontální geometrickou členitostí, střídáním [[Římsa|říms]], volných ploch a partií s okny, a konečně kombinací použitých materiálů - [[Režné zdivo|režné]] cihly ve spojitosti s klasickou omítkou. [[Fasáda]] je zdobena pomocí [[ornament]]ů.
 [[Interiér]]u budovy byla věnována stejná pozornost jako jejímu exteriéru. Interiér se podřídil plné funkčnosti muzea, počítal i s rozšířenými prostory pro další možná využití. V muzeu je možné též najít prostory jak pro vzdělávání, tak pro společenské akce. Střední část muzea je vystavěna jako tříposchoďová, křídla budovy jsou koncipována jako dvouposchoďová, pod nimi je rozsáhlý [[suterén]].