Zemský výbor: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 5. 2018, 17:32

Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí Československé republiky. Zemské výbory navázaly na stavovské zemské výbory, které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k neoabsolutismu s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání anenských patentů. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. V nově vzniklé Rakouské republice byly zemské výbory nahrazeny zemskými vládami.

V Československu mu předsedal zemský prezident. Jeho členové byli voleni z členů zemského zastupitelstva na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. Podle zákona o organisaci politické správy měly v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské 12 členů a 12 náhradníků, v zemi Podkarpatoruské 6 členů a 6 náhradníků.^[1] Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla zemského úřadu je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti dnů. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem.

Reference

↑ § 26 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., o organisaci politické správy. Dostupné online.

Literatura

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 306–307; 381.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] § 26 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., o organisaci politické správy. Dostupné online.

[1]

Verze z 24. 5. 2018, 17:14 editovat 94.142.236.79 (diskuse) Oprava značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 5. 2018, 17:32 editovat zrušit editaci Gumruch (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 37 665 editací Verze 16110249 uživatele 94.142.236.79 (diskuse) zrušena – viz text, šlo i o meziválečné Československo značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Zemský výbor''' byl od roku [[1861]] až do [[druhá světová válka\|~~první~~ světové války]] výkonný orgán (obdoba vlády) zemí [[Rakouské císařství\|Rakouského císařství]] (od roku 1867 v [[Předlitavsko\|Předlitavsku]]) a poté [[Země Československé republiky\|zemí Československé republiky]]. Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení [[Patrimoniální správa\|patrimoniální správy]] po roce [[1848]] až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus\|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty\|anenských patentů]]. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. V nově vzniklé [[Rakousko\|Rakouské republice]] byly zemské výbory nahrazeny zemskými vládami.		'''Zemský výbor''' byl od roku [[1861]] až do [[druhá světová válka\|druhé světové války]] výkonný orgán (obdoba vlády) zemí [[Rakouské císařství\|Rakouského císařství]] (od roku 1867 v [[Předlitavsko\|Předlitavsku]]) a poté [[Země Československé republiky\|zemí Československé republiky]]. Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení [[Patrimoniální správa\|patrimoniální správy]] po roce [[1848]] až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus\|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty\|anenských patentů]]. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. V nově vzniklé [[Rakousko\|Rakouské republice]] byly zemské výbory nahrazeny zemskými vládami.

	V [[Československo\|Československu]] mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo\|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. Podle zákona o organisaci politické správy měly v [[Čechy\|zemi České]], [[Země moravskoslezská\|Moravskoslezské]] a [[Slovensko\|Slovenské]] 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus\|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků.<ref>§ 26 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., o organisaci politické správy. [[:S:Zákon o organisaci politické správy\|Dostupné online.]]</ref> Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad\|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den\|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem.		V [[Československo\|Československu]] mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo\|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. Podle zákona o organisaci politické správy měly v [[Čechy\|zemi České]], [[Země moravskoslezská\|Moravskoslezské]] a [[Slovensko\|Slovenské]] 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus\|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků.<ref>§ 26 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n., o organisaci politické správy. [[:S:Zákon o organisaci politické správy\|Dostupné online.]]</ref> Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad\|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den\|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem.

Ústavní a politický vývoj Rakouského císařství a Rakouska-Uherska (1848–1918)

Ústavní dokumenty	dubnová ústava (1848) • kroměřížská ústava (1849) • březnová ústava (1849) • silvestrovské patenty (1851) • říjnový diplom (1860) • únorová ústava (1861) • zářijový manifest (1865) • rakousko-uherské vyrovnání (1867) • prosincová ústava (1867) • chorvatsko-uherské vyrovnání (1868) • fundamentální články (1871) • dubnová ústava (1873) • Taaffeho volební reforma (1882) • Badeniho volební reforma (1896) • všeobecné a rovné volební právo (1907)

Legislativní a exekutivní tělesa	Říšský sněm (1848–1849) • Frankfurtský parlament (1848–1849) • Říšská rada (1861–1918) • Uherský sněm (1861–1918) • zemské sněmy (1861–1918) • rakousko-uherské delegace (1867–1918) • vláda Rakouského císařství (1848–1867) • vláda Předlitavska (1867–1918) • vláda Uherska (1867–1918) • společná ministerstva Rakouska-Uherska (1867–1918) • zemské výbory (1861–1918)