Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině za použití HotCat
Redukce odkazů, typografie, jazykové úpravy, –EO, portály
Řádek 29: Řádek 29:
| nadmořská výška = 345
| nadmořská výška = 345
}}
}}
'''Dlouhá Třebová''' ([[němčina|německy]] ''Langentriebe'') je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. První zmínka o této obci je z roku [[1304]]. Na počátku [[20. století]] byl postaven novogotický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]], který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce – zvon Prokop z roku [[1753]].<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
'''Dlouhá Třebová''' ({{Vjazyce2|de|''Langentriebe''}}) je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Třebová - Ústí]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. První zmínka o této obci je z roku [[1304]]. Na počátku 20. století byl postaven novogotický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]], který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce – zvon Prokop z roku 1753.<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>


== Název obce ==
== Název obce ==
S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, [[Mýcení|vymýtit]] – staročesky ''tříbiti''. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno [[Třebová]] i název řeky [[Třebovka]]. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města [[Česká Třebová]]. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do [[Hylváty|Hylvát]] (dříve Krátká Třebová, dnes [[Ústí nad Orlicí]] II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous – Místní jména v Čechách z r. [[1949]]) se uvádí šest verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: ''Longa Trebovia villa'' (r. [[1292]] i [[1304]]), ''Dlauha Tržebowa'' (r. [[1654]]), ''Dlauha Třebowa'' (r. [[1837]])
S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, [[Mýcení|vymýtit]] – staročesky ''tříbiti''. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno [[Třebová]] i název řeky [[Třebovka]]. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města [[Česká Třebová]]. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do [[Hylváty|Hylvát]] (dříve Krátká Třebová, dnes [[Ústí nad Orlicí]] II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous – Místní jména v Čechách z roku 1949) se uvádí šest verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: ''Longa Trebovia villa'' (1292 i 1304), ''Dlauha Tržebowa'' (1654), ''Dlauha Třebowa'' (1837).


V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do [[Němčina|němčiny]] nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: ''Lange Triebe'', ''Lange Trübau'', ''Langetriebe'', ''Langentriebe'' a jiné. V lexikonech obcí bývalého [[Československo|Československa]] se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] i ve [[Slezsko|Slezsku]] je zcela ojedinělý.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do němčiny nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: ''Lange Triebe, Lange Trübau, Langetriebe, Langentriebe'' a jiné. V lexikonech obcí bývalého [[Československo|Československa]] se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] i ve [[Slezsko|Slezsku]] je zcela ojedinělý.<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>


== Historie ==
== Historie ==
První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v nadační listině z [[21. květen|21. května]] roku [[1304]], jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku [[1358]] ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce [[1621]] připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku [[1848]], kdy byla rušena [[robota]]. V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety [[1845]]–[[1848]]). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety [[1849]]–[[1854]]).
První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v nadační listině z [[21. květen|21. května]] roku 1304, jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku 1358 ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce 1621 připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku 1848, kdy byla rušena [[robota]]. V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety 1845–1848). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety 1849–1854).


=== Od první do druhé světové války ===
=== Od první do druhé světové války ===
Během [[První světová válka|první světové války]] bylo v obci na 40 padlých, kteří padli ve službě za [[Rakousko-Uhersko]]. Po válce v roce [[1922]] byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku [[1934]]. Za první republiky obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.
Během [[První světová válka|první světové války]] bylo v obci na čtyřicet padlých, kteří padli ve službě za [[Rakousko-Uhersko]]. Po válce v roce 1922 byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku 1934. Za první republiky obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.


Vzhledem ke složité situaci během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec [[Hylváty]] ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu [[Nacistické Německo|Třetí říše]], což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U&nbsp;kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily [[mimořádné lidové soudy]], které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.
Vzhledem ke složité situaci během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec [[Hylváty]] ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu [[Nacistické Německo|Třetí říše]], což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U&nbsp;kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily [[mimořádné lidové soudy]], které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.


=== Poválečné období ===
=== Poválečné období ===
[[28. říjen|28. října]] [[1948]] byl v obci odhalen pomník obětem válek (I. a II. světové války). V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel [[27. leden|27. ledna]] [[1945]]. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Československý svaz žen|Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
Dne 28.&nbsp;října 1948 byl v obci odhalen pomník obětem první a druhé světové války. V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel 27.&nbsp;ledna 1945. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Československý svaz žen|Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].


Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech [[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č. p. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.
Roku 1945 byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech 1964–1976 byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu čp. 129. Zemřel v roce 1988. Mezi lety 1976 až 1990 byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1990 však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.


V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
V červenci roku 1997 postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce 1999 získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref name="www.kronikar.estranky.cz, 2009-02-01"/>
| titul = Kronikář obce: Stručná historie obce
| url = http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce
| datum vydání = 2009-02-01
| datum přístupu = 2010-11-27
}}</ref>


== Starostové ==
== Starostové ==
[[Soubor:Zvonicka Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Dřevěná zvonice v Dlouhé Třebové vyfotografovaná v roce 1906 před svým zánikem.]]
[[Soubor:Zvonicka Dlouha Trebova.jpg|thumb|upright|Dřevěná zvonice v Dlouhé Třebové vyfotografovaná v&nbsp;roce 1906 před svým zánikem]]
=== Do roku 1945 ===
=== Do roku 1945 ===
* František Kovář [[1849]]–[[1854]] byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu č. p. 47.
* František Kovář (1849–1854) byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu čp. 47.
* Josef Štancl [[1854]]–[[1860]] pocházel z domu č. p. 109.
* Josef Štancl (1854–1860) pocházel z domu čp. 109.
* Josef Rybka [[1860]]–[[1862]] pocházel z domu č. p. 47.
* Josef Rybka (1860–1862) pocházel z domu čp. 47.
* František Sršeň [[1862]]–[[1868]],[[1874]]–[[1883]] byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu č. p.105.
* František Sršeň (1862–1868, 1874–1883) byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu čp.105.
* Václav Rybka [[1868]]–[[1871]],[[1891]]–[[1895]] pocházel z domu č. p.28.
* Václav Rybka (1868–1871, 1891–1895) pocházel z domu čp.28.
* Josef Kovář [[1871]]–[[1874]],[[1883]]–[[1891]] pocházel z domu č. p.31.
* Josef Kovář (1871–1874, 1883–1891) pocházel z domu čp.31.
* Josef Šár [[1895]]–[[1904]] pocházel z domu č. p. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
* Josef Šár (1895–1904) pocházel z domu čp. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
* František Kovář [[1904]]–[[1907]] pocházel z domu č. p. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|chrám Páně sv. Prokopa]], vybudovaný v roce [[1906]].
* František Kovář (1904–1907) pocházel z domu čp. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|chrám Páně svatého Prokopa]], vybudovaný v roce 1906.
* Václav Hác [[1908]]–[[1918]] pocházel z domu č. p. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
* Václav Hác (1908–1918) pocházel z domu čp. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
* Engelbert Kovář [[1918]]–[[1919]] byl prvním starostou po [[První světová válka|1. světové válce]] Pocházel z domu č. p. 57. Zemřel roku [[1957]].
* Engelbert Kovář (1918–1919) byl prvním starostou po [[První světová válka|1. světové válce]] Pocházel z domu čp. 57. Zemřel roku 1957.
* František Kovář [[1919]]–[[1923]] pocházel z domu č. p. 76.
* František Kovář (1919–1923) pocházel z domu čp. 76.
* Jan Kovář [[1923]]–[[1938]] si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku [[1950]]. Pocházel z domu č. p. 172.
* Jan Kovář (1923–1938) si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku 1950. Pocházel z domu čp. 172.
* Ladislav Šimek [[1938]]–[[1945]] pocházel z domu č. p. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po roce [[1945]] postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku [[1994]].
* Ladislav Šimek (1938–1945) pocházel z domu čp. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu [[Druhá světová válka|2. světové války]]. Po roce 1945 postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku 1994.


=== Předsedové Místního národního výboru 1945–1989 ===
=== Předsedové Místního národního výboru (1945–1989) ===
* Rudolf Kovář [[1945]]–[[1946]], Josef Vavřín [[1946]]–[[1950]], Jan Skála [[1950]]–[[1952]], Josef Kovář [[1952]]–[[1960]], Jan Morkes [[1960]]–[[1964]], Antonín Sychra [[1964]]–[[1975]]
* Rudolf Kovář (1945–1946), Josef Vavřín (1946–1950), Jan Skála (1950–1952), Josef Kovář (1952–1960), Jan Morkes (1960–1964), Antonín Sychra (1964–1975)


=== Starostové po roce 1989 ===
=== Starostové po roce 1989 ===
Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.
Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.


* Zdeněk Filip [[1990]]–[[1993]], Přemysl Zedník [[1993]]–[[1994]], Josef Kovář [[1994]]–[[1995]], Bohuslav Halva [[1995]]–[[2006]], Jaroslav Kašpar [[2006]]-
* Zdeněk Filip (1990–1993), Přemysl Zedník (1993–1994), Josef Kovář (1994–1995), Bohuslav Halva (1995–2006), Jaroslav Kašpar 2006–


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Dlouhé Třebové}}
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Dlouhé Třebové}}
[[Soubor:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Pohled na kostel sv. Prokopa]]
[[Soubor:Kostel Dlouha Trebova.jpg|thumb|Kostel svatého Prokopa]]
[[Soubor:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|right|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]
[[Soubor:Kaple svateho Josefa na hrbitove.JPG|thumb|Kaple svatého Josefa na místním hřbitově]]


=== Zaniklé ===
=== Zaniklé ===
* Zemanská [[tvrz]] – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. [[Tvrz]] se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané “Na zámku” a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu [[Lanšperk]]. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku [[1381]]. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.<ref>{{Citace elektronické monografie
* Zemanská [[tvrz]] – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. [[Tvrz]] se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané Na zámku a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu [[Lanšperk]]. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku 1381. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.<ref name="gilar"/>
* [[Zvonička v Dlouhé Třebové|Dřevěná zvonice]] – stála od roku 1753 na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě [[kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostela sv. Prokopa]] přenesen, a funkce zvonice v roce 1908 zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>

=== Dochované ===
* Římskokatolický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel svatého Prokopa]] v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a postavený v letech 1905–1906. Se stavbou se již začalo v roce 1868, kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce 2002 získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref name="kostel"/>
* Hřbitovní kaple sv. Josefa – tato kaple zasvěcená [[Svatý Josef|sv. Josefovi]] byla postavena v [[Novogotika|pseudogotickém]] slohu roku 1898. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce 1893. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] byl postaven až o 8 let později.
* Socha sv. Prokopa – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku 1964 je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
* Pomník svobody – tato kamenná mohyla byla vybudována roku 1924 a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti [[Československo|ČSR]]. Do pomníku jsou zasazeny tři bronzové emblémy – [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]] a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].
* Sbor Československé církve husitské – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech 1933–1934 místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní [[Církev československá husitská]]). Budova k náboženským účelům od roku 1986 již neslouží, avšak stále stojí dál.
* Socha svatého Jana Nepomuckého – tato pískovcová socha z roku 1826 vyobrazuje [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]], českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>
* Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)

== Kultura a tradice ==
Působí zde několik spolků – [[Sbor dobrovolných hasičů]], Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.

=== Kronikáři obce ===
* Jan Hýbl (1899–1910)
* Josef Kolomý (1930)
* Rudolf Rybka (1937–1963)
* Jan Broulík (1963–1976)
* Vlasta Renčínová (2000)
* Martin Lamplot od (2004)

== Obyvatelstvo ==
Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do šedesátých let 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu 2010) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.

'''Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové'''<ref name="obyvatel"/>
{| class="wikitable"
! rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2010
|-
| počet obyvatel || 1484 || 1409 || 1320 || 1383 || 1479 || 1465 || 1491 || 1232 || 1215 || 1143 || 1122 || 1196 || 1227 || 1261
|-
|}

== Geografie ==
[[Soubor:Hura Trebova.JPG|thumb|left|Kopec Hůra nad obcí]]

Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí [[Meandr|meandrující]] řeky [[Třebovka|Třebovky]], které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]]. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná [[nadmořská výška]] je kolem 350 m.

Celá tato oblast leží v okrajovém, [[Tektonika|tektonicky]] zprohýbaném a rozlámaném pásmu [[Česká tabule|české křídové tabule]], která vznikla usazováním mořských [[Sediment|sedimentů]]. Horninově se jedná zejména o [[Opuka|opuky]] ([[Slínovec|písčité slínovce]]) a v údolí nalezneme fragmenty [[Spraš|spraší]], [[Deluvium|deluvií]] a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z [[Půda|půd]] se na tomto [[Půdotvorný substrát|substrátu]] nalézají ve svazích [[Kambizem|kambizemě]] nebo [[Pseudoglej|pseudogleje]] a na údolním dně zejména [[Glej|gleje]]. [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] se obec nalézá v celku [[Svitavská pahorkatina|Svitavská pahorkatina (VIC-3)]] a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané [[Ústecká brázda]]. Ze západu je omezena [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]], který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem [[Hůra (Českotřebovská vrchovina)|Hůra]].<ref name="trebova"/> Veškeré [[Vodní tok|vodní toky]] obce spadají do [[povodí]] [[Třebovka|Třebovky]], která je levostranným [[Přítok|přítokem]] [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. V letech 2008 a 2009 byla Třebovka téměř celá [[Regulace toku|zregulována]], což byla také jedna z reakcí na [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|ničivé povodně v létě roku 1997]]. Došlo především k rozšíření a zpevnění [[Říční koryto|koryta řeky]] a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká [[Biogeografické členění Česka|biogeografického začlenění]], řadíme obec do [[Svitavy|Svitavského]] bioregionu. Celé údolí náleží [[3. dubobukový vegetační stupeň|3. dubobukovému vegetačnímu stupni]], který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva [[Lužní les|lužní]] a také [[Olšina (les)|olšiny]].<ref name="culek"/>

== Doprava ==
[[Soubor:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Železniční estakáda postavená v roce 2003]]

Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Leží však na spojnici měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi [[Morava|Moravou]] a [[Čechy|Čechami]]. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. [[Železniční doprava v Česku|Železniční doprava]] je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo [[1. železniční koridor|I. železničním koridorem]] spojující [[Děčín]] a [[Břeclav]]; v tomto úseku jde o [[Železniční trať Kolín – Česká Třebová|Trať 010]]. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice ''Dlouhá Třebová'', která byla v roce 2003 při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]].<ref name="koridory"/> V roce 2011 při tzv. optimalizaci dopravy Pardubický kraj prosazoval, aby v Dlouhé Třebové nezastavovaly [[osobní vlak]]y, čímž by se ušetřily asi 2 minuty jízdní doby. Po petici místních od tohoto záměru kraj částečně ustoupil.<ref>[http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/petici-za-zastavku-lide-plne-podporili20110427.html Petici za zastávku lidé plně podpořili] Orlický deník, 28. 4. 2011.</ref>

[[Silniční doprava]] je vyřešena komunikací I. třídy [[Silnice I/14|I/14]], který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.<ref name="rsd"/> Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí, která patří do skupiny [[ICOM transport]] a zajišťuje spojení [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová|České Třebové]].<ref name="icom"/> Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasa]] č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující [[Knapovec]] a [[Přívrat]].<ref name="cyklotrasy"/>

== Reference ==
<references>
<ref name="www.kronikar.estranky.cz, 2009-02-01">{{Citace elektronické monografie
| titul = Kronikář obce: Stručná historie obce
| url = http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce
| datum vydání = 2009-02-01
| datum přístupu = 2010-11-27
}}</ref>
<ref name="gilar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gilar
| příjmení = Gilar
| jméno = Štěpán
| jméno = Štěpán
Řádek 95: Řádek 146:
| datum přístupu = 2010-10-24
| datum přístupu = 2010-10-24
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="Dobroucký Jaroslav">{{Citace monografie

* Dřevěná [[zvonice]] – stála od roku [[1753]] na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě [[kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostela sv. Prokopa]] přenesen, a funkce zvonice v roce [[1908]] zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.<ref name="Dobroucký Jaroslav">{{Citace monografie
| příjmení = Dobroucký
| příjmení = Dobroucký
| jméno = Jaroslav
| jméno = Jaroslav
Řádek 108: Řádek 158:
| isbn =
| isbn =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="kostel">{{Citace monografie

{{Podrobně|Zvonička v Dlouhé Třebové}}

=== Současné ===
* Římskokatolický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] – je to stavební skvost v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a impozantní dlouhotřebovská dominanta postavená v letech [[1905]]–[[1906]]. Se stavbou se již začalo v roce [[1868]], kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce [[2002]] získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
| jméno = Věra
Řádek 124: Řádek 170:
| isbn = 80-86042-76-6
| isbn = 80-86042-76-6
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="obyvatel">{{Citace elektronické monografie

{{Podrobně|Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)}}

* Hřbitovní kaple sv. Josefa – tato kaple zasvěcená [[Svatý Josef|sv. Josefovi]] byla postavena v [[Novogotika|pseudogotickém]] slohu roku [[1898]]. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce [[1893]]. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] byl postaven až o 8 let později.

* Socha sv. Prokopa – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku [[1964]] je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.

* Pomník svobody – tato kamenná mohyla byla vybudována roku [[1924]] a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti [[Československo|ČSR]]. Do pomníku jsou zasazeny 3 bronzové emblémy – [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]] a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].

* Sbor Československé církve husitské – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech [[1933]]–[[1934]] místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní [[Církev československá husitská]]). Budova k náboženským účelům od roku [[1986]] již neslouží, avšak stále stojí dál.

* Socha sv. Jana Nepomuckého – tato pískovcová socha z roku [[1826]] vyobrazuje [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />

* Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)

== Kultura a tradice ==
Působí zde několik spolků – [[Sbor dobrovolných hasičů]], Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.

=== Kronikáři obce ===
* Jan Hýbl [[1899]]–[[1910]]
* Josef Kolomý [[1930]]
* Rudolf Rybka [[1937]]–[[1963]]
* Jan Broulík [[1963]]–[[1976]]
* Vlasta Renčínová [[2000]]
* Martin Lamplot od [[2004]]

== Obyvatelstvo ==
Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do [[60. léta|60. let]] 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu [[2010]]) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.

'''Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové'''<ref name="obyvatel">{{Citace elektronické monografie
| titul = Ministerstvo vnitra České republiky: Počty obyvatel v obcích
| titul = Ministerstvo vnitra České republiky: Počty obyvatel v obcích
| url = http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
| url = http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
| datum přístupu = 2010-11-15
| datum přístupu = 2010-11-15
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="trebova">{{Citace monografie
{| class="wikitable"
! rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2010
|-
| počet obyvatel || 1484 || 1409 || 1320 || 1383 || 1479 || 1465 || 1491 || 1232 || 1215 || 1143 || 1122 || 1196 || 1227 || 1261
|-
|}

== Geografie ==
[[Soubor:Hura Trebova.JPG|thumb|left|Kopec Hůra nad obcí]]

Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí [[Meandr|meandrující]] řeky [[Třebovka|Třebovky]], které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]]. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná [[nadmořská výška]] je kolem 350 m.

Celá tato oblast leží v okrajovém, [[Tektonika|tektonicky]] zprohýbaném a rozlámaném pásmu [[Česká tabule|české křídové tabule]], která vznikla usazováním mořských [[Sediment|sedimentů]]. Horninově se jedná zejména o [[Opuka|opuky]] ([[Slínovec|písčité slínovce]]) a v údolí nalezneme fragmenty [[Spraš|spraší]], [[Deluvium|deluvií]] a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z [[Půda|půd]] se na tomto [[Půdotvorný substrát|substrátu]] nalézají ve svazích [[Kambizem|kambizemě]] nebo [[Pseudoglej|pseudogleje]] a na údolním dně zejména [[Glej|gleje]]. [[Geomorfologie|Geomorfologicky]] se obec nalézá v celku [[Svitavská pahorkatina|Svitavská pahorkatina (VIC-3)]] a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané [[Ústecká brázda]]. Ze západu je omezena [[Kozlovský hřbet|Kozlovským hřbetem]], který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem [[Hůra (Českotřebovská vrchovina)|Hůra]].<ref name="trebova">{{Citace monografie
| příjmení = HEGER
| příjmení = HEGER
| jméno = Otakar
| jméno = Otakar
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| příjmení2 = LANGHANS
| příjmení2 = LANGHANS
| jméno2 = Pavel
| jméno2 = Pavel
| titul = Z minulosti Českotřebovska
| titul = Z minulosti Českotřebovska
| vydavatel = Městské muzeum v České Třebové
| vydavatel = Městské muzeum v České Třebové
| místo = Česká Třebová
| místo = Česká Třebová
| rok = 1988
| rok = 1988
| počet stran =
| počet stran =
}}</ref>
}}</ref> Veškeré [[Vodní tok|vodní toky]] obce spadají do [[povodí]] [[Třebovka|Třebovky]], která je levostranným [[Přítok|přítokem]] [[Tichá Orlice|Tiché Orlice]]. V letech [[2008]] a [[2009]] byla Třebovka téměř celá [[Regulace toku|zregulována]], což byla také jedna z reakcí na [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|ničivé povodně v létě roku 1997]]. Došlo především k rozšíření a zpevnění [[Říční koryto|koryta řeky]] a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká [[Biogeografické členění Česka|biogeografického začlenění]], řadíme obec do [[Svitavy|Svitavského]] bioregionu. Celé údolí náleží [[3. dubobukový vegetační stupeň|3. dubobukovému vegetačnímu stupni]], který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva [[Lužní les|lužní]] a také [[Olšina (les)|olšiny]].<ref>{{Citace monografie
<ref name="culek">{{Citace monografie
| příjmení = CULEK
| příjmení = Culek
| jméno = Martin
| jméno = Martin
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Biogeografické členění České republiky
| titul = Biogeografické členění České republiky
| vydavatel = ENIGMA
| vydavatel = Enigma
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1996
| rok = 1996
Řádek 194: Řádek 199:
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="koridory">{{Citace elektronické monografie

| titul = Železniční koridory: I. koridor
== Doprava ==
[[Soubor:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|thumb|right|Železniční estakáda postavená v roce 2003]]

Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Leží však na spojnici měst [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová]], které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi [[Morava|Moravou]] a [[Čechy|Čechami]]. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. [[Železniční doprava v Česku|Železniční doprava]] je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo [[1. železniční koridor|I. železničním koridorem]] spojující [[Děčín]] a [[Břeclav]]; v tomto úseku jde o [[Železniční trať Kolín – Česká Třebová|Trať 010]]. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice ''Dlouhá Třebová'', která byla v roce [[2003]] při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na [[Česká Třebová|Českou Třebovou]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Železniční koridory: I.koridor
| url = http://koridory.wz.cz/
| url = http://koridory.wz.cz/
| datum přístupu = 2010-11-02
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref> V roce [[2011]] při tzv. optimalizaci dopravy Pardubický kraj prosazoval, aby v Dlouhé Třebové nezastavovaly [[osobní vlak]]y, čímž by se ušetřily asi 2 minuty jízdní doby. Po petici místních od tohoto záměru kraj částečně ustoupil.<ref>[http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/petici-za-zastavku-lide-plne-podporili20110427.html Petici za zastávku lidé plně podpořili] Orlický deník, 28. 4. 2011.</ref>
<ref name="rsd">{{Citace elektronické monografie

| titul = Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I. tříd
[[Silniční doprava]] je vyřešena komunikací I. třídy [[Silnice I/14|I/14]], který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I.tříd
| url = http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid
| url = http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid
| datum přístupu = 2010-11-02
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref> Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí a. s., která patří do skupiny [[ICOM transport]] a zajišťuje spojení [[Ústí nad Orlicí]] a [[Česká Třebová|České Třebové]].<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="icom">{{Citace elektronické monografie
| titul = ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ, A.S.
| titul = ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ
| url = http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=110&Itemid=115
| url = http://www.icomtransport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=110&Itemid=115
| datum přístupu = 2010-11-02
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref> Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba [[Stezka pro cyklisty|cyklostezek]]. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede [[Cyklistické trasy v Česku|cyklotrasa]] č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující [[Knapovec]] a [[Přívrat]].<ref>{{Citace elektronické monografie
<ref name="cyklotrasy">{{Citace elektronické monografie
| titul = CYKLOTRASY.CZ: Dlouhá Třebová
| titul = CYKLOTRASY.CZ: Dlouhá Třebová
| url = http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=284
| url = http://cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=284
| datum přístupu = 2010-11-02
| datum přístupu = 2010-11-02
}}</ref>
}}</ref>
</references>

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce Přehledná historie obce]
* [http://www.kronikar.estranky.cz/clanky/historie-obce/strucna-historie-obce Přehledná historie obce]
* [http://www.hasicidlouha.estranky.cz Hasiči Dlouhá Třebová]


{{Okres Ústí nad Orlicí}}
{{Okres Ústí nad Orlicí}}
{{Portály|Česko|Geografie}}


[[Kategorie:Dlouhá Třebová| ]]
[[Kategorie:Dlouhá Třebová| ]]

Verze z 20. 5. 2018, 21:22

Dlouhá Třebová
Dlouhá Třebová od západu
Dlouhá Třebová od západu
Znak obce Dlouhá TřebováVlajka obce Dlouhá Třebová
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚstí nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Orlicí
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°56′26″ s. š., 16°25′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 318 (2023)[1]
Rozloha10,44 km²[2]
Katastrální územíDlouhá Třebová
Nadmořská výška345 m n. m.
Počet domů400 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚstecká 235
56117 Dlouhá Třebová
ou@dlouhatrebova.cz
StarostaJaroslav Kašpar
Oficiální web: www.dlouhatrebova.cz
Dlouhá Třebová
Dlouhá Třebová
Další údaje
Kód obce548014
Kód části obce26506
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá Třebová (německy Langentriebe) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Táhne se v údolí podél řeky Třebovky od hranic s Českou Třebovou k hranicím s Ústím nad Orlicí, a proto se stala přirozeným středem konurbace (souměstí) Třebová - Ústí. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. První zmínka o této obci je z roku 1304. Na počátku 20. století byl postaven novogotický kostel sv. Prokopa, který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce – zvon Prokop z roku 1753.[4]

Název obce

S velkou pravděpodobností museli první obyvatelé místo pokryté lesy, vykácet, vymýtit – staročesky tříbiti. Od tohoto nyní již v jiném významu užívaného slovesa je odvozováno podstatné jméno Třebová i název řeky Třebovka. Blízkost vodního toku byla rozhodující pro založení sídla. Je možné se domnívat, že protáhlý tvar vzniklé osady dal rozlišující název Dlouhá, čímž se odlišuje od pojmenování sousedního města Česká Třebová. V minulosti (před vytyčováním katastrů obcí) sahala obec Dlouhá Třebová až do Hylvát (dříve Krátká Třebová, dnes Ústí nad Orlicí II), asi k Čáslavkovu statku. V literatuře (A. Profous – Místní jména v Čechách z roku 1949) se uvádí šest verzí možného vzniku jména Třebová, avšak vpředu nastíněná varianta se jeví jako nejvěrohodnější. Jisté však je, že v průběhu dějin se název obce neměnil. V historických záznamech se setkáváme s následujícími názvy naší obce: Longa Trebovia villa (1292 i 1304), Dlauha Tržebowa (1654), Dlauha Třebowa (1837).

V abecedních seznamech obcí se používalo i obráceného slovosledu Třebová Dlouhá, Třebová Česká atd. Překlad názvu obce do němčiny nebyl jednotný. Vyskytovaly se názvy: Lange Triebe, Lange Trübau, Langetriebe, Langentriebe a jiné. V lexikonech obcí bývalého Československa se se stejným pojmenováním obce Dlouhá Třebová nesetkáváme. Můžeme vyslovit závěr, že název této obce v Čechách, na Moravě i ve Slezsku je zcela ojedinělý.[4]

Historie

První dochovaná písemná zmínka o obci Dlouhá Třebová je v nadační listině z 21. května roku 1304, jíž český král Václav II. přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským Zbraslavskému klášteru. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku 1358 ve správě Zbraslavského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k biskupství v Litomyšli. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce 1621 připadlo panství do vlastnictví rodu Lichtenštejnů, kterým majetek patřil až do roku 1848, kdy byla rušena robota. V témže roce došlo k zániku úřadu rychtáře (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety 1845–1848). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety 1849–1854).

Od první do druhé světové války

Během první světové války bylo v obci na čtyřicet padlých, kteří padli ve službě za Rakousko-Uhersko. Po válce v roce 1922 byla v obci zřízena železniční zastávka, která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku 1934. Za první republiky obcí projížděli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, i když obec nebyla cílem jejich cesty.

Vzhledem ke složité situaci během druhé světové války došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec Hylváty ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu Třetí říše, což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily mimořádné lidové soudy, které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.

Poválečné období

Dne 28. října 1948 byl v obci odhalen pomník obětem první a druhé světové války. V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel 27. ledna 1945. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o národní kulturní památku. Již před válkou v obci působily organizace jako Sokol, Orel, Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků Josef Kajetán Tyl, kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako Svaz československo-sovětského přátelství, KSČ, ČSM, Svaz žen, Osvětová beseda, Svaz pro spolupráci s armádou či apolitický Československý červený kříž.

Roku 1945 byl zřízen i místní národní výbor místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech 1964–1976 byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu čp. 129. Zemřel v roce 1988. Mezi lety 1976 až 1990 byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu Ústí nad Orlicí[5] jako jeho pátá místní část. Po sametové revoluci v roce 1990 však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.

V červenci roku 1997 postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka Třebovka. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy prezidenta České republiky Václava Havla s chotí Dagmar. V roce 1999 získala obec od Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky právo na používání vlajky a znaku jako nových symbolů obce pro její propagaci.[6]

Starostové

Dřevěná zvonice v Dlouhé Třebové vyfotografovaná v roce 1906 před svým zánikem

Do roku 1945

  • František Kovář (1849–1854) byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu čp. 47.
  • Josef Štancl (1854–1860) pocházel z domu čp. 109.
  • Josef Rybka (1860–1862) pocházel z domu čp. 47.
  • František Sršeň (1862–1868, 1874–1883) byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu čp.105.
  • Václav Rybka (1868–1871, 1891–1895) pocházel z domu čp.28.
  • Josef Kovář (1871–1874, 1883–1891) pocházel z domu čp.31.
  • Josef Šár (1895–1904) pocházel z domu čp. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
  • František Kovář (1904–1907) pocházel z domu čp. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen chrám Páně svatého Prokopa, vybudovaný v roce 1906.
  • Václav Hác (1908–1918) pocházel z domu čp. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
  • Engelbert Kovář (1918–1919) byl prvním starostou po 1. světové válce Pocházel z domu čp. 57. Zemřel roku 1957.
  • František Kovář (1919–1923) pocházel z domu čp. 76.
  • Jan Kovář (1923–1938) si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku 1950. Pocházel z domu čp. 172.
  • Ladislav Šimek (1938–1945) pocházel z domu čp. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu 2. světové války. Po roce 1945 postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku 1994.

Předsedové Místního národního výboru (1945–1989)

  • Rudolf Kovář (1945–1946), Josef Vavřín (1946–1950), Jan Skála (1950–1952), Josef Kovář (1952–1960), Jan Morkes (1960–1964), Antonín Sychra (1964–1975)

Starostové po roce 1989

Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.

  • Zdeněk Filip (1990–1993), Přemysl Zedník (1993–1994), Josef Kovář (1994–1995), Bohuslav Halva (1995–2006), Jaroslav Kašpar 2006–

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dlouhé Třebové.
Kostel svatého Prokopa
Kaple svatého Josefa na místním hřbitově

Zaniklé

  • Zemanská tvrz – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. Tvrz se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané Na zámku a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu Lanšperk. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku 1381. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.[7]
  • Dřevěná zvonice – stála od roku 1753 na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě kostela sv. Prokopa přenesen, a funkce zvonice v roce 1908 zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.[4]

Dochované

  • Římskokatolický kostel svatého Prokopa v pseudogotickém stylu a postavený v letech 1905–1906. Se stavbou se již začalo v roce 1868, kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen sv. Prokopovi, protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce 2002 získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.[8]
  • Hřbitovní kaple sv. Josefa – tato kaple zasvěcená sv. Josefovi byla postavena v pseudogotickém slohu roku 1898. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce 1893. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože kostel sv. Prokopa byl postaven až o 8 let později.
  • Socha sv. Prokopa – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje sv. Prokopa – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku 1964 je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
  • Pomník svobody – tato kamenná mohyla byla vybudována roku 1924 a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti ČSR. Do pomníku jsou zasazeny tři bronzové emblémy – Jana Husa, Jana Žižky a T. G. Masaryka.
  • Sbor Československé církve husitské – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech 1933–1934 místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní Církev československá husitská). Budova k náboženským účelům od roku 1986 již neslouží, avšak stále stojí dál.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – tato pískovcová socha z roku 1826 vyobrazuje svatého Jana Nepomuckého, českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.[4]
  • Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)

Kultura a tradice

Působí zde několik spolků – Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce sv. Prokopa se tradičně koná pouť. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – kronika obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.

Kronikáři obce

  • Jan Hýbl (1899–1910)
  • Josef Kolomý (1930)
  • Rudolf Rybka (1937–1963)
  • Jan Broulík (1963–1976)
  • Vlasta Renčínová (2000)
  • Martin Lamplot od (2004)

Obyvatelstvo

Ve 20. století docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatelstva, který až do šedesátých let 20. století kolísal kolem 1400 obyvatel. V současnosti (k 1. lednu 2010) je nahlášeno v obci 1261 obyvatel. Z tohoto počtu je 641 mužů, což je o něco více než polovina. Průměrný věk je 38,5 let. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem.

Vývoj počtu obyvatel v Dlouhé Třebové[9]

rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2010
počet obyvatel 1484 1409 1320 1383 1479 1465 1491 1232 1215 1143 1122 1196 1227 1261

Geografie

Kopec Hůra nad obcí

Obec Dlouhá Třebová se rozprostírá v údolí meandrující řeky Třebovky, které je ze západní strany ohraničeno zalesněným a poměrně masivním Kozlovským hřbetem. Naopak na východní straně na něj navazuje zemědělsky obdělávaná plochá krajina. Nejjižnější a nejsevernější místo obce je vzdáleno od sebe cca 3 km. Průměrná nadmořská výška je kolem 350 m.

Celá tato oblast leží v okrajovém, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném pásmu české křídové tabule, která vznikla usazováním mořských sedimentů. Horninově se jedná zejména o opuky (písčité slínovce) a v údolí nalezneme fragmenty spraší, deluvií a na samém dně také řekou přinesené písčitohlinité sedimenty. Z půd se na tomto substrátu nalézají ve svazích kambizemě nebo pseudogleje a na údolním dně zejména gleje. Geomorfologicky se obec nalézá v celku Svitavská pahorkatina (VIC-3) a to konkrétně ve velmi protáhlé sníženině zvané Ústecká brázda. Ze západu je omezena Kozlovským hřbetem, který do obce zasahuje malým výběžkem známým pod jménem Hůra.[10] Veškeré vodní toky obce spadají do povodí Třebovky, která je levostranným přítokem Tiché Orlice. V letech 2008 a 2009 byla Třebovka téměř celá zregulována, což byla také jedna z reakcí na ničivé povodně v létě roku 1997. Došlo především k rozšíření a zpevnění koryta řeky a ke stavbě několika nových lávek. Co se týká biogeografického začlenění, řadíme obec do Svitavského bioregionu. Celé údolí náleží 3. dubobukovému vegetačnímu stupni, který prozrazuje přirozenou skladbu vegetace v tomto místě bez zásahu člověka. Kolem vodního toku by to byly společenstva lužní a také olšiny.[11]

Doprava

Železniční estakáda postavená v roce 2003

Obec Dlouhá Třebová díky své poloze není dopravním uzlem. Leží však na spojnici měst Ústí nad Orlicí a Česká Třebová, které významnými dopravními uzly jsou (zejména díky železnici). Obec leží v údolí, které bylo a je jedním z důležitých dopravních koridorů na cestě mezi Moravou a Čechami. Tohoto koridoru využívali již v dávných dobách obchodníci. Železniční doprava je zde zastoupena zmíněnou tratí, a to přímo I. železničním koridorem spojující Děčín a Břeclav; v tomto úseku jde o Trať 010. Na této dvoukolejné trati je železniční stanice Dlouhá Třebová, která byla v roce 2003 při modernizaci trati zrekonstruována. V blízkosti obce se též nachází nový železniční viadukt, který napřimoval trať směrem na Českou Třebovou.[12] V roce 2011 při tzv. optimalizaci dopravy Pardubický kraj prosazoval, aby v Dlouhé Třebové nezastavovaly osobní vlaky, čímž by se ušetřily asi 2 minuty jízdní doby. Po petici místních od tohoto záměru kraj částečně ustoupil.[13]

Silniční doprava je vyřešena komunikací I. třídy I/14, který je tak zároveň obchvatem obce a dobrým dopravním napojením na okolí.[14] Skrze obec je vedena pravidelná linková autobusová doprava společností ČSAD BUS Ústí nad Orlicí, která patří do skupiny ICOM transport a zajišťuje spojení Ústí nad Orlicí a České Třebové.[15] Trendem poslední doby pro rozvoj cestovního ruchu je mj. stavba cyklostezek. V obci byla také postavena nová cyklostezka, po které vede cyklotrasa č. 4061 mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou. Další cyklotrasou je č. 4051 spojující Knapovec a Přívrat.[16]

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d DOBROUCKÝ, Jaroslav, a kol. Stavební, historické a církevní památky obce Dlouhá Třebová. Dlouhá Třebová: Obecní úřad, 1994. 46 s. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.
  6. ↑ Kronikář obce: Stručná historie obce [online]. 2009-02-01 [cit. 2010-11-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ GILAR, Štěpán. Kronikář obce: Dvě neznámé písemné zprávy o zaniklé tvrzi v Dlouhé Třebové [online]. 2008-08-22 [cit. 2010-10-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ SLAVÍKOVÁ, Věra; DUŠEK, Radim. Kostel sv. Prokopa v Dlouhé Třebové, sakrální stavby, kříže a boží muka. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2002. 104 s. ISBN 80-86042-76-6. 
  9. ↑ Ministerstvo vnitra České republiky: Počty obyvatel v obcích [online]. [cit. 2010-11-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ HEGER, Otakar; LANGHANS, Pavel. Z minulosti Českotřebovska. Česká Třebová: Městské muzeum v České Třebové, 1988. 
  11. ↑ CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. s. ISBN 80-85368-80-3. 
  12. ↑ Železniční koridory: I. koridor [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. 
  13. ↑ Petici za zastávku lidé plně podpořili Orlický deník, 28. 4. 2011.
  14. ↑ Ředitelství silnic a dálnic ČR: Silnice I. tříd [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ ICOM transport.cz: ČSAD ÚSTÍ N. ORLICÍ [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ CYKLOTRASY.CZ: Dlouhá Třebová [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Města, městyse a obce okresu Ústí nad Orlicí
Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dlouhá_Třebová&oldid=16100290“