Acanthostega: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad článku Acanthostega z anglické wiki
 
mBez shrnutí editace
značky: odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru
Řádek 19: Řádek 19:


V pozdním devonu se u obratlovců obratlovců, jejichž evolučními předky byly pelagické nozdraté ryby, vyvinula celá řada specializovaných znaků. Patřily k nim rody Panderichthys, obývající bahnité mělčiny; Tiktaalik s končetinami podobnými ploutvím,díky nimž mohl opustit vodu; čtyřnožci jako acanthostega, která měla osmiprsté nohy; a ichthyostega s plně vyvinutými končetinami. Mezi jejich potomky patří mimo jiné také pelagické nozdraté ryby jako například latimérie.
V pozdním devonu se u obratlovců obratlovců, jejichž evolučními předky byly pelagické nozdraté ryby, vyvinula celá řada specializovaných znaků. Patřily k nim rody Panderichthys, obývající bahnité mělčiny; Tiktaalik s končetinami podobnými ploutvím,díky nimž mohl opustit vodu; čtyřnožci jako acanthostega, která měla osmiprsté nohy; a ichthyostega s plně vyvinutými končetinami. Mezi jejich potomky patří mimo jiné také pelagické nozdraté ryby jako například latimérie.

== Literatura ==
''V tomto článku byl použit [[Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady|překlad]] textu z článku [[:en:Acanthostega|Acanthostega]] na anglické Wikipedii.''

[[Kategorie:Devon]]
[[Kategorie:Čtyřnožci]]
[[Kategorie:Obratlovci]]
[[Kategorie:Evoluce]]
[[Kategorie:Paleontologie]]

Verze z 13. 5. 2018, 15:58

Zrekonstruovaná podoba acanthostegy ve Státním muzeu přírodních věd ve Stuttgartu

Acanthostega je rod vyhynulých čtyřnožců, kteří patřili mezi první obratlovce s diferenciovanými končetinami. Poprvé se tito živočichové objevili během pozdního devonu asi před 365 miliony let. Z anatomického hlediska tvořili přechod mezi nozdratými rybami a živočichy zcela přizpůsobenými přechodu na souš.

Popis

Tento šedesáticentimetrový živočich měl osm prstů na obou předních končetinách (počet prstů na nohou nebyl zjištěn),  neměl zápěstí a obecně nebyl pohybu po zemi přizpůsoben příliš dobře. Jejich ramenní kloub a kostra přední končetiny se také výrazně podobaly rybím. Přední končetiny acanthostegy se v lokti neohýbaly dopředu, a tak zvíře na ně tak nemohlo přenést více váhy. Zvíře je proto využívalo především k pohybu ve vodě a přidržovalo se pomocí nich vodních rostlin. Acanthostega patří k prvním živočichům, jejichž tělesná stavba svědčí o přesunu hlavního centra pohybu na pánevní pletenec. Pletenec pánevní acanthostegy prošel mnoha morfologickými změnami, aby dokázal váhu těla tohoto živočicha unést. V raným vývojových fázích byly obě strany pletence oddělené. U acanthostegy se už však obě části uprostřed spojují. Toto spojení pánev zesílilo a umožnilo jí odolávat gravitaci ve chvíli, kdy už tělo živočicha nenadnášela voda. Acanthostega měla také podobně jako ryby kryté žábry. Měla i plíce, žebra ovšem byla příliš krátká na to, aby hrudní dutině na souši dodávala potřebnou oporu.

Tito živočichové žili pravděpodobně v mělkých bažinách s hustým porostem vodních rostlin, kde se jejich končetiny začaly pomalu přizpůsobovat chůzi po pevnině. Jennifer A. Clacková se domnívá, že acanthostega byla vodním živočichem, který se vyvinul z ryb a nikdy neopustil vodní prostředí, u nějž se vyvinuly znaky, které se později hodili k životu na souši. V tomto období se dařilo listnatým rostlinám, jejichž listy každoročně opadávaly do vody a přitahovaly tak do teplých mělčin chudých na kyslík, kam by se větší ryby nedostaly, drobnou kořist. Clacková upozorňuje na to, jak se dolní čelist acanthostegy liší od čelisti ryb, které mají dvě řady zubů, neboť má velký počet malých zubů ve vnější řadě a dva velké tesáky a některé menší zuby ve řadě vnitřní. Tento rozdíl pravděpodobně odpovídá tomu, že čtyřnožci v této době přestali požírat svou kořist výhradně ve vodě, ale začali se vynořovat z vody a přesunovat se s potravou na souši.

Ačkoli se acanthostega obvykle pokládá za primitivnější vývojový stupeň než ichthyostega, je možné, že tomu bylo naopak. Vzhledem k tomu, že acanthostega připomíná juvenilní ichthyostegu a vykazuje mnohem méně rozdílů mezi juvenilními stádii a dospělci, uvažuje se, že by acanthostega mohla být neotenickým jedincem. Přestože se zdá, že tento živočich trávil celý svůj život ve vodě, jeho kost pažní vykazuje rysy, které se podobají pozdějším rysům humerů plně suchozemských čtyřnožcům (pažní kosti v ichthyostegy se více podobá raným ryby). To může znamenat, že se suchozemské rysy obratlovců vyvinuly dříve, než se původně předpokládalo.

Výzkum na základě švů lebky acanthostega ukazuje, že tento druh byl schopen kousat kořist na nebo v blízkosti břehu. Markey a Marshall porovnali lebku acanthostegy s lebkami ryb, které využívají sání jako hlavní zůsob loovu kořisti, a zvířat, která svou kořist usmrcovala kousnutím, jako to dělá většina suchozemských živočichů. Jejich výsledky ukazují, že acanthostega byl přizpůsobena tomu, co označují jako „suchozemský styl krmení“, což silně podporuje hypotézu, že se tento typ krmení poprvé objevil vodních živočichů. Pokud je tato hypotéza správná, ukazuje, že acanthostega byla zvíře specializované pro lov, žijící v mělkých vodách, které tvořilo přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy. Novější výzkumy také ukazují, že je možné, že se acanthostega vyvinula z předka, který byl životu na souši přizpůsoben lépe než samotná acanthostega.

Rekonstrukce kostry acanthostegy

Objev

Zkamenělé pozůstatky jsou obecně dobře zachovalé. Slavná fosilie, díky níž byl objasněn význam tohoto druhu, byla objevena Jennifer A. Clackovou ve východním Grónsku v roce 1987, ačkoli několik úlomků lebky objevili již v roce 1933 Gunnar Säve-Söderbergh a Erik Jarvik.

Evoluce

Acanthostega je považována za součást rozšířené evoluční záření v pozdním devonu, počínaje čistě vodními čtyřnožci, jejichž evoluční potomci vykazují zvýšenou schopnost dýchat vzduch, s čímž souvisí také  adaptace čelistí, žaber a svalů krku umožňuje volnější pohyb hlavy než u ryb. Tyto změny byly zaznamenány již u staršího rodu Tiktaalika. Jedinci tohoto rodu se stejně jako ichthyostega dokázali lépe pohybovat na souši, jsou ale považování primárně za vodní živočichy.

V pozdním devonu se u obratlovců obratlovců, jejichž evolučními předky byly pelagické nozdraté ryby, vyvinula celá řada specializovaných znaků. Patřily k nim rody Panderichthys, obývající bahnité mělčiny; Tiktaalik s končetinami podobnými ploutvím,díky nimž mohl opustit vodu; čtyřnožci jako acanthostega, která měla osmiprsté nohy; a ichthyostega s plně vyvinutými končetinami. Mezi jejich potomky patří mimo jiné také pelagické nozdraté ryby jako například latimérie.

Literatura

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acanthostega na anglické Wikipedii.