Žitenice: Porovnání verzí

Žitenice
	Kostel a zámek v Žitenicích, v pozadí Křížový vrch
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Litoměřice
Obec s rozšířenou působností	Litoměřice; (správní obvod)
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°33′19″ s. š., 14°9′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 609 (2023)
Rozloha	13,08 km²
Nadmořská výška	195 - 315 m n. m.
Počet domů	535 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Pohořanská 118; 411 41 Žitenice ; obec@zitenice.cz
Starosta	Hana Pawlíková
	Oficiální web: www.obeczitenice.cz
	Žitenice
Další údaje
Kód obce	565962
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 30. 4. 2018, 22:37

Žitenice jsou obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, nacházející se tři kilometry severovýchodně od Litoměřic. Bývá označována za nejteplejší místo v Čechách (průměrná roční teplota vzduchu 9,42 °C, dnes jsou místa s vyšší průměrnou teplotou díky betonovému a asfaltovému povrchu ve městech, která vytvářejí městský tepelný ostrov), mj. i proto, že ji od severu chrání před studenými větry hřbet Dlouhého vrchu.^[zdroj⁠?] V obci žije přibližně 1 600^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057 – již tehdy se tu pěstovala vinná réva. V roce 1068 věnoval zdejší zboží Vratislav II. vyšehradské kapitule. Stávala tu tvrz, prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový zámek se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce 1806. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. Do roku 2011 sloužil jako pobočka státního oblastního archivu v Litoměřicích. Byla zde uložena mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, Klaudyánova mapa z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami. Ze Žitenic pochazí nejstarší dochovaná gruntovní kniha.

Objekt zámku byl využíván od 50. let 20. století Státním statkem Žitenice. A proto je dnes ve velice špatném stavu. Hospodářské budovy u zámku ze druhé poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá kostel svatých Petra a Pavla, původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře čp. 29 nad kostelem působil v letech 1787–1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. František Kreibich (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup Ferdinand Kindermann industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších u nás, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní loretánská kaple na Viničném vrchu z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.

Přírodní poměry

Žitenice leží na jižním úpatí CHKO České středohoří severovýchodně od města Litoměřice v nadmořské výšce od 195 do 315 metrů. Součástí Žitenic jsou Pohořany a Skalice. Díky teplému podnebí se tu daří ovocným stromům a také vinné révě, oblast je známa jako místo ovocnářství a to i díky tomu, že 2 km jižně od Žitenic se koná výstava Zahrada Čech.

Žitenice jsou díky vybudovaným inženýrským sítím a nevelké vzdálenosti města Litoměřice vyhledávanou lokalitou pro stavbu rodinných domů. Další domy byly postaveny mezi Žitenicemi a Pohořany. Celá lokalita se nachází v CHKO České středohoří, a tak je výstavba dalších domů regulována.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Žitenice^[4]^[5]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	1 109	1 182	1 188	1 249	1 385	1 220	1 306	835	887	825	721	610	699	784
Domy	190	212	229	239	264	273	286	243	282	234	228	248	255	275
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Skalice.

Doprava

Spojení z Litoměřic je zajišťováno autobusovou dopravou, která má v obci tři zastávky. Obec nedisponuje železnicí, nejbližší stanicí železnice je v Litoměřicích nebo v Ploskovicích.

Kultura a sport

Každoročně se v obci koná Výstava drobného zvířectva a na ranči jezdecké závody. Žitenice mají vlastní fotbalové hřiště, na kterém hrají místní odchovanci svá mistrovská utkání. Žitenicemi vede cyklotrasa číslo 3066 vedoucí z Litoměřic z Dolního nádraží až do Velkého Března. Od roku 2005 je zde také možnost jít si zahrát paintball.

Pamětihodnosti

Ve vesnici se nachází řada kulturních památek, mezi které patří:

kostel svatého Petra a Pavla, u kterého v letech 1667 až 1782 působili bartolomité,
žitenický zámek, jehož podoba je výsledkem barokní přestavby starší tvrze a úprav po požáru v roce 1806,^[6]
sousoší svatého Donáta, svatého Karla Boromejského a svatého Vavřince,
kaplička na návsi,
socha svatého Václava,
loretánská kaple ze druhé poloviny 17. století přestavěná na gloriet.

Mezi Litoměřicemi a Žitenicemi se nachází vrch Sovice (271 m) s výrazným skaliskem zvaným Kočka, protože při pohledu na něj sedící kočku skutečně připomíná. Její tvar vznikl postupným odlamováním při těžbě kamene.

Na Křížovém vrchu je z vrcholové vyhlídky při dobré viditelnosti možno vidět všechny vrcholy a zajímavá místa (i Žitenice) v okolí, jako například Sedlo, Hazmburk, Říp, dominantu Litoměřic Radobýl se sousedním vrchem Bídnice, dále bychom jistě mohli spatřit i nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku nebo Lovoš u Lovosic. Na jižním svahu tohoto vrcholu lze nalézt část sjezdové trati pro horská kola, kterou zde budují místní nadšenci.

Osobnosti

Jaroslav Macek, archivář, historik, kancléř biskupství

Části obce

Žitenice
Pohořany
Skalice

Galerie

kostel svatého Petra a Pavla
čedičový skalní útvar Kočka
hřbitov
Celkový pohled na Žitenice, Křížový a Liščí vrch od Litoměřic

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302.
↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žitenice, s. 543–545.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žitenice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Žitenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[0aaaa671951e5235b5c554b9990436868ff5884a-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[sldb2001-4] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 392, 393.

[sldb2011-5] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 302.

[andel-6] ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Žitenice, s. 543–545.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
   | loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=50 |lat_min=33 |lat_sec=21 |lon_deg=14 |lon_min=9 |lon_sec=28 |float=center |caption= |label=Žitenice}}
 }}
-'''Žitenice''' jsou [[obec]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], nacházející se tři kilometry severovýchodně od [[Litoměřice|Litoměřic]]. Bývá označována za nejteplejší místo v [[Čechy|Čechách]] ([[teplota|průměrná roční teplota vzduchu]] 9,42&nbsp;°C), mj. i proto, že ji od severu chrání před studenými větry hřbet [[Dlouhý vrch (Verneřické středohoří)|Dlouhého vrchu]].{{Fakt/dne|20171206193943|}} V obci žije {{Počet obyvatel}} obyvatel.
+'''Žitenice''' jsou [[obec]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], nacházející se tři kilometry severovýchodně od [[Litoměřice|Litoměřic]]. Bývá označována za nejteplejší místo v [[Čechy|Čechách]] ([[teplota|průměrná roční teplota vzduchu]] 9,42&nbsp;°C, dnes jsou místa s vyšší průměrnou teplotou díky betonovému a asfaltovému povrchu ve městech, která vytvářejí městský tepelný ostrov), mj. i proto, že ji od severu chrání před studenými větry hřbet [[Dlouhý vrch (Verneřické středohoří)|Dlouhého vrchu]].{{Fakt/dne|20171206193943|}} V obci žije {{Počet obyvatel}} obyvatel.
 == Historie ==
 {{Neověřeno část}}
-[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1057]] – již tehdy se tu pěstovala vinná réva. V roce 1068 věnoval zdejší zboží [[Vratislav II.]] [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapitule]]. Stávala tu [[tvrz]], prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový [[Žitenice (zámek)|zámek]] se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce [[1806]]. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. Dnes slouží jako pobočka [[Státní oblastní archiv v Litoměřicích|státního oblastního archivu v Litoměřicích]]. Je zde uložen mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, [[Klaudiánova mapa|Klaudyánova mapa]] z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami.
+[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1057]] – již tehdy se tu pěstovala vinná réva. V roce 1068 věnoval zdejší zboží [[Vratislav II.]] [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapitule]]. Stávala tu [[tvrz]], prvně zmiňovaná v roce 1477. Na konci 16. století ji nahradil renesanční dvoupatrový [[Žitenice (zámek)|zámek]] se dvěma křídly do pravého úhlu, na přelomu 17. a 18. století přestavěný barokně a upravený po požáru v roce [[1806]]. Žitenické panství se pak znovu vrátilo vyšehradskému proboštům a patřilo jim až do 20. století. Do nádvoří vede od návsi kamenná barokní brána, zdobená znakem vyšehradské kapituly z roku 1699. Do roku 2011 sloužil jako pobočka [[Státní oblastní archiv v Litoměřicích|státního oblastního archivu v Litoměřicích]]. Byla zde uložena mj. jediný exemplář nejstarší mapy Čech, [[Klaudiánova mapa|Klaudyánova mapa]] z roku 1518. Byla cestovní, má opačnou orientaci, jelikož tehdejší cestovatelé neznali světové strany a řídili se pouze slunečními hodinami. Ze Žitenic pochazí nejstarší dochovaná gruntovní kniha.
-Objekt zámku není v dobrém stavu, v minulém roce{{Kdy?}} však již bylo započato s rozsáhlou rekonstrukcí. Hospodářské budovy u zámku  ze druhé poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá [[Kostel svatého Petra a Pavla (Žitenice)|kostel svatých Petra a Pavla]], původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře čp.&nbsp;29 nad kostelem působil v letech 1787–1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. [[František Jakub Jindřich Kreibich|František Kreibich]] (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup [[Ferdinand Kindermann]] industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších u nás, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní [[Loretánská kaple na Viničném vrchu u Žitenic|loretánská kaple na Viničném vrchu]] z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.
+Objekt zámku byl využíván od 50. let 20. století Státním statkem Žitenice. A proto je dnes ve velice špatném stavu. Hospodářské budovy u zámku ze druhé poloviny 17. století jsou dnes již ve zříceninách. V sousedství zámku se na okraji návsi nalézá [[Kostel svatého Petra a Pavla (Žitenice)|kostel svatých Petra a Pavla]], původně románský s raně gotickou věží z doby kolem roku 1300, v dnešní podobě raně barokní z doby kolem roku 1650. V roce 2005 proběhla na kostele rekonstrukce věže. V roce 1654 v barokní faře čp.&nbsp;29 nad kostelem působil v letech 1787–1829 jako kněz kartograf a meteorolog dr. [[František Jakub Jindřich Kreibich|František Kreibich]] (pamětní deska). Již v roce 1791 založil v obci zemský školní dozorce, vyšehradský probošt a pozdější litoměřický biskup [[Ferdinand Kindermann]] industriální školu pro rukodělnou výrobu, jednu z nejstarších u nás, a zvelebil i místní ovocnářství. Žitenice dodnes zdobí ještě několik srubových i brázděných lidových staveb z 18. a 19. století a také zděné domy s empírovými prvky z první poloviny 19. stol. Na zalesněném návrší nad severozápadním okrajem vsi stojí bývalá barokní [[Loretánská kaple na Viničném vrchu u Žitenic|loretánská kaple na Viničném vrchu]] z roku 1785, později upravená na vyhlídkový gloriet s dvěma arkádami v roce 1908 na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Na návsi, u kostela i na jiných místech ve vsi a okolí je několik barokních soch a sousoší většinou z 18. století.
 == Přírodní poměry ==
-Žitenice leží na jižním úpatí [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]] severovýchodně od města Litoměřice v nadmořské výšce od 210 do 270 metrů. Součástí Žitenic jsou [[Pohořany (Žitenice)|Pohořany]] a [[Skalice (Žitenice)|Skalice]]. Díky teplému podnebí se tu daří ovocným stromům a také [[Réva vinná|vinné révě]], oblast je známa jako místo ovocnářství a to i díky tomu, že 2&nbsp;km jižně od Žitenic se koná výstava [[Zahrada Čech]].
+Žitenice leží na jižním úpatí [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]] severovýchodně od města Litoměřice v nadmořské výšce od 195 do 315 metrů. Součástí Žitenic jsou [[Pohořany (Žitenice)|Pohořany]] a [[Skalice (Žitenice)|Skalice]]. Díky teplému podnebí se tu daří ovocným stromům a také [[Réva vinná|vinné révě]], oblast je známa jako místo ovocnářství a to i díky tomu, že 2&nbsp;km jižně od Žitenic se koná výstava [[Zahrada Čech]].
 Žitenice jsou díky vybudovaným inženýrským sítím a nevelké vzdálenosti města Litoměřice vyhledávanou lokalitou pro stavbu rodinných domů. Další domy byly postaveny mezi Žitenicemi a Pohořany. Celá lokalita se nachází v [[Chráněná krajinná oblast České středohoří|CHKO České středohoří]], a tak je výstavba dalších domů regulována.