Biotický faktor

Mezidruhová kompetice o kořist v díle E. H. Landseera (National Gallery of Art, Washington D. C.).

Biotický faktor je termín používaný především v přírodních vědách. Jde o faktor prostředí působící na organismus, který je odvozen od přítomnosti ostatních živých organismů, narozdíl od faktoru abiotického, který vychází z "neživých podmínek okolí". Oba typy faktorů mají ale vliv na velikost a hustotu populací organismů.

Biotický faktor jako působení okolních organismů na jedince může být buď přímý (například predace, parazitismus), nebo nepřímý (vliv zastínění, alelopatie). Biotické faktory tak můžeme v zásadě chápat jako vliv organické hmoty na život organismu (např. ve formě potravy, onecmocnění zapříčiňující bakterie, rostlinného materiálu ke stavbě hnízda) a vztahy mezi živými organismy samotnými. Tyto vztahy mohou být buď vnitrodruhové (např. vnitrodruhová kompetice o zdroje), kterými se zabývá populační ekologie, nebo mezidruhové (např. symbióza dvou druhů, mezidruhový parazitismus apod.), kterými se zabývá ekologie společenstev a které vznikají tzv. překryvem nik, tedy střetem společných nároků na prostředí u obou zainteresovaných druhů.

Typy jednotlivých mezidruhových vztahů mezi organismy jsou:

• neutrální - tzv. neutralismus, nedochází k překryvu nik (např. kos a kapr, oba mají velmi odlišné nároky na prostředí)
• negativní - druh působí negativně na druhý nebo oba na sebe navzájem, mezi ně řadíme alelopatii (amensálismus), kompetici, predaci a parazitismus
• pozitivní - druh působí pozitivně na druhý, neobjevuje se negativní vliv, mezi ně řadíme komenzálismus, mutualismus a protokooperaci