Kohortová studie: Porovnání verzí
m Kacir přesunul stránku Kohortové studie na Kohortová studie s výměnou přesměrování: singulár; WP:AT |
souv čl. jen několik hlavních, styl |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{upravit|srozumitelnější úvod, zdroje}} |
{{upravit|srozumitelnější úvod, zdroje}} |
||
''' |
'''Kohortová studie''' (''cohort study'', ''longitudinal study'') v epidemiologii je[[Longitudinální výzkum|longitudinální studie]] odhalující rizika. Vytvoří se ucelené skupiny (kohorty), vyčíslí se asociace mezi konkrétním rizikovým faktorem a nemocí. Říká se jim '''prospektivní studie''', protože se předem stanoví riziko, až následně se vybírají skupiny. Výstupem je sdělení, kolik krát se skupina s rizikem nakazí častěji než skupina bez rizika. Co přesně znamená příčina a následek (nemoc) vysvětluje [[kauzalita (epidemiologie)]]. |
||
. |
|||
Na počátku máme populaci, z ní vybereme zdravé jedince. Jednu kohortu zdravých máme bez rizika (kontrolní skupina), druhou kohortu máme s rizikem. Takové studie mohou trvat roky či desetiletí, jsou tedy zdlouhavé, nákladné, ale výstupy jsou průkazné. Ze statistického hlediska mají velkou sílu i přesnost. |
Na počátku máme populaci, z ní vybereme zdravé jedince. Jednu kohortu zdravých máme bez rizika (kontrolní skupina), druhou kohortu máme s rizikem. Takové studie mohou trvat roky či desetiletí, jsou tedy zdlouhavé, nákladné, ale výstupy jsou průkazné. Ze statistického hlediska mají velkou sílu i přesnost. |
||
Všechny studie včetně těchto se musí očistit od neznámých faktorů (''confouders''), tedy od náhod, matoucích faktorů i systémových chyb. Slovo confounders zahrnuje všechna neznámá rizika, chyby, faktory a náhody podílející se na vzniku a rozvoji nemoci (např.[[bias (epidemiologie)|bias]]). |
Všechny studie včetně těchto se musí očistit od neznámých faktorů (''confouders''), tedy od náhod, matoucích faktorů i systémových chyb. Slovo confounders zahrnuje všechna neznámá rizika, chyby, faktory a náhody podílející se na vzniku a rozvoji nemoci (např.[[bias (epidemiologie)|bias]]). |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
Další široce používané analytické studie jsou retrospektivní [[studie případů]] (case control study) a křížové studie (Cross-sectional study). |
Další široce používané analytické studie jsou retrospektivní [[studie případů]] (case control study) a křížové studie (Cross-sectional study). |
||
Ze všech tří analytických studií jsou pouze kohortové studie přímo určeny k vyčíslení rizikového faktoru. Přesto lze i pomocí ostatní studií vypočítat relativní riziko, stačí použít matematický modeling (tento fakt je jako precedent uznáván i soudy v USA). |
Ze všech tří analytických studií jsou pouze kohortové studie přímo určeny k vyčíslení rizikového faktoru. Přesto lze i pomocí ostatní studií vypočítat relativní riziko, stačí použít matematický modeling (tento fakt je jako precedent uznáván i soudy v USA). |
||
== Odkazy na wikipedii == |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
- [[LR nomogram]]<br> |
|||
- [[Interval spolehlivosti (epidemiologie)]]<br> |
|||
- [[paratuberkulóza]]<br> |
|||
- [[respirační syndrom skotu]]<br> |
|||
- [[Vzorkování populace (epidemiologie)]]<br> |
|||
- [[Validita laboratorního testu]]<br> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Souvisejíicí články === |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Vědecká metoda]] |
[[Kategorie:Vědecká metoda]] |
Verze z 16. 4. 2018, 08:24
Kohortová studie (cohort study, longitudinal study) v epidemiologii jelongitudinální studie odhalující rizika. Vytvoří se ucelené skupiny (kohorty), vyčíslí se asociace mezi konkrétním rizikovým faktorem a nemocí. Říká se jim prospektivní studie, protože se předem stanoví riziko, až následně se vybírají skupiny. Výstupem je sdělení, kolik krát se skupina s rizikem nakazí častěji než skupina bez rizika. Co přesně znamená příčina a následek (nemoc) vysvětluje kauzalita (epidemiologie).
Na počátku máme populaci, z ní vybereme zdravé jedince. Jednu kohortu zdravých máme bez rizika (kontrolní skupina), druhou kohortu máme s rizikem. Takové studie mohou trvat roky či desetiletí, jsou tedy zdlouhavé, nákladné, ale výstupy jsou průkazné. Ze statistického hlediska mají velkou sílu i přesnost.
Všechny studie včetně těchto se musí očistit od neznámých faktorů (confouders), tedy od náhod, matoucích faktorů i systémových chyb. Slovo confounders zahrnuje všechna neznámá rizika, chyby, faktory a náhody podílející se na vzniku a rozvoji nemoci (např.bias).
Ukazatel asociace mezi rizikem a nemocí – rizikový faktor (RF) udává, kolikrát je větší pravděpodobnost, že onemocní skupina v riziku proti skupině bez rizika. Epidemiologové označují tento ukazatel jako RR (relative risk, ratio risk).
Tabulka: Epidemiologická tabulka 2x2 pro kohortové studie:
Kohortové studie | Nemocní | Zdraví |
---|---|---|
skupina s rizikem | a | b |
skupina bez rizika | c | d |
RR=(a/a+b)/(c/c+d)
Kohortové studie patří mezi analytické epidemiologické studie, jsou určeny ke zkoumání etiologie a asociace rizik nemoci. Další široce používané analytické studie jsou retrospektivní studie případů (case control study) a křížové studie (Cross-sectional study). Ze všech tří analytických studií jsou pouze kohortové studie přímo určeny k vyčíslení rizikového faktoru. Přesto lze i pomocí ostatní studií vypočítat relativní riziko, stačí použít matematický modeling (tento fakt je jako precedent uznáván i soudy v USA).