Kauzalita (epidemiologie): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{kategorizovat}}
{{kategorizovat}}
[[Soubor:Příčina a následek nemoci.png|náhled]]'''Kauzalita v epidemiologii''' vysvětluje příčiny vzniku nemoci. Příčinami může být úraz, vrozená vada, mikroorganismus, ale i odchylky od fyziologického stavu, o kterých nevíme, přesto jsou příčinou nemoci, která se možná jednou v budoucnu projeví (například zvýšená hladina cholesterolu v krvi může jednou vyvolat arteriosklerózu a infarkt myokardu).
'''Kauzalita v epidemiologii''' vysvětluje příčiny vzniku nemoci. Příčinami může být úraz, vrozená vada, mikroorganismus, ale i odchylky od fyziologického stavu, o kterých nevíme, přesto jsou příčinou nemoci, která se možná jednou v budoucnu projeví (například zvýšená hladina cholesterolu v krvi může jednou vyvolat arteriosklerózu a infarkt myokardu).



== Příčina a následek ==
== Příčina a následek ==
[[Soubor:Příčina a následek nemoci.png|náhled]]
První epidemiologové hledali jedinou příčinu (exposure risk), která má za následek nemoc (outcome). Slovo nemoc není přesné, protože i predispozice k nemoci je následek (outcome). Jaký je vztah mezi rizikem a nemocí odhalovaly analytické studie.<br>
Do historie epidemiologie vstoupil případ, který popsal [https://en.wikipedia.org/wiki/John_Snow John Snow] v roce 1854, kdy při epidemii cholery v Londýně odhalil studny, které byly infikované. Tou dobou lidstvo nic netušilo o mikroorganismech. V následujících letech přesvědčil město, aby zavedlo kanalizaci, zbavil Londýn cholery navždy. <br>
Způsob výpočtu asociace mezi rizikem a nemocí se stal základem epidemiologie.



První epidemiologové hledali jedinou příčinu (exposure risk), která má za následek nemoc (outcome). Slovo nemoc není přesné, protože i predispozice k nemoci je následek (outcome). Jaký je vztah mezi rizikem a nemocí odhalovaly analytické studie. Do historie epidemiologie vstoupil případ, který popsal John Snow v roce 1854, kdy při epidemii cholery v Londýně odhalil studny, které byly infikované. Tou dobou lidstvo nic netušilo o mikroorganismech. V následujících letech přesvědčil město, aby zavedlo kanalizaci, zbavil Londýn cholery navždy. Způsob výpočtu asociace mezi rizikem a nemocí se stal základem epidemiologie.


== Epidemiologická triáda ==
== Epidemiologická triáda ==

Verze z 13. 4. 2018, 08:10

Kauzalita v epidemiologii vysvětluje příčiny vzniku nemoci. Příčinami může být úraz, vrozená vada, mikroorganismus, ale i odchylky od fyziologického stavu, o kterých nevíme, přesto jsou příčinou nemoci, která se možná jednou v budoucnu projeví (například zvýšená hladina cholesterolu v krvi může jednou vyvolat arteriosklerózu a infarkt myokardu).


Příčina a následek

První epidemiologové hledali jedinou příčinu (exposure risk), která má za následek nemoc (outcome). Slovo nemoc není přesné, protože i predispozice k nemoci je následek (outcome). Jaký je vztah mezi rizikem a nemocí odhalovaly analytické studie.
Do historie epidemiologie vstoupil případ, který popsal John Snow v roce 1854, kdy při epidemii cholery v Londýně odhalil studny, které byly infikované. Tou dobou lidstvo nic netušilo o mikroorganismech. V následujících letech přesvědčil město, aby zavedlo kanalizaci, zbavil Londýn cholery navždy.
Způsob výpočtu asociace mezi rizikem a nemocí se stal základem epidemiologie.


Epidemiologická triáda

Po objevení mikroorganismů se epidemie začaly vyjadřovat jako epidemiologická triáda, kdy na jednom vrcholu je hostitel, na druhém patogen, třetím je prostředí a jejich vzájemnou interakcí může vzniknout nemoc. Pokud má hostitel protilátky, nemoc nevznikne. Pokud prostředí patogen ničí, nemoc vzniknout nemusí atd.
Toto pojetí platí jen na epidemie, které mají za příčinu jediný patogen. Dokonce i hostitel musí být buď vnímavý nebo má protilátky, víc hledisek toto pojetí kauzality nesnese.
Takové pojetí kauzality nabádá k válce proti patogenu. Pokud zničíme patogen, zničíme i nemoc jednou a navždy. Zatím se to podařilo pouze u jediné nemoci na světě a sice černých neštovic (variola vera). Epidemiologové to dokázali pomocí výroby účinné a levné vakcíny proti viru pravých neštovic a samotná WHO prohlásila 8.5.1980 nemoc za vymýcenou. U infekčních nemocí, které jsou endemie, to znamená, že se vyskytují v regionu trvale, přičemž někdo onemocní a jiný ne, pojetí triády neplatí. Zde nastupuje výpočet rizik a jejich minimalizace, přičemž samotný patogen nikdy není riziko.
Triádou nelze vysvětlit vznik neinfekčních nemocí.

Multikauzalita

Multikauzalita

Moderní epidemiologie pochopila, že příčin nemoci je mnoho. Místo aby hledala jeden patogen nebo jednu příčinu, hledá všechny příčiny. Mezi příčiny patří i záporné příčiny, které jedince chrání před vznikem nemoci jako například protilátky v krvi. Kauzalita se změnila na multikauzalitu, kdy všechny příčiny, tedy ty kladné i záporné, vyvolají následek (nemoc). Epidemiologové vědí, že vše nikdy neodhalí, proto je jednou z příčin vždy neznámý faktor (confounder), tedy něco, co má na nemoc vliv, ale my to neznáme. Confounder může jedince chránit nebo se může díky studiu epidemiologů rozpadnout na další rizika. I kdybychom o nemoci a její příčině věděli vše, malá část neznámého z kauzality nikdy nevymizí.

Pomocí epidemiologických studií jako jsou kohortové studie a studie případů dokážeme asociaci mezi konkrétním rizikem a nemocí vypočítat. Hodnoty relativního rizika (RR) nám vyjadřují, kolik krát je pravděpodobnější, že jedinec s rizikem nemoc dostane, než jedinec bez rizika (kohortové studie). Stejně tak dokážeme vypočítat šanci onemocnění (OR - odds racio) u jedinců s rizikem (studie případů). Rizika mohou být na sobě nezávislá, tomu se říká independent efekt. Sčítáním rizik získáme celkové riziko. Toto je typické například pro nemoc paratuberkulóza skotu.
Záporné riziko snižuje riziko vzniku nemoci, typická je vakcinace, která může jedince chránit zcela nebo jen částečně. Mezi záporná rizika patří i desinfekce, desinsekce a deratizace, správná životospráva, pracovní návyky.


Efekt modifikace je typický pro jiné typy onemocnění (např. rakovina), kdy se vzájemným působením dvou či více rizik výskyt nemoci neúměrně zvýší (synergický efekt). Konečné riziko je u synergického efektu mnohem vyšší, než obyčejný součet rizik působících samostatně. Známý je například synergický efekt rizika kouření a asbestózy na vznik rakoviny plic či neoplasie.

Zatímco rizika kouření nebo asbestózy sama o sobě zvyšují výskyt nemoci 5-7krát, obě dohromady 50-90krát.
Opačným příkladem pro efekt modifikace je antagonistický efekt, kdy jedno riziko snižuje plnému rozvoji druhého rizika. Jinými slovy jedno riziko částečně chrání jedince před jiným. Zvláště u stravovacích návyků se hledají rizika s antagonistickými účinky, kdy například pojídáním sýrů zvyšujeme hladinu cholesterolu v krvi, zatímco pitím vína ji snižujeme.

Reference

  • Selikof IJ, Hammond EC, Churg J. Asbestos exposure, smoking, and neoplasia. JAMA 1968;204(2):106–112.

17. Frost G, Darnton A, Harding AH. The effect of smoking on the risk of lung cancer mortality for asbestos workers in Great Britain (1971-2005). Ann Occup Hyg 2011; 55:239-247

Související články