Dragon (kosmická loď): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Harmonogram letů: doplnění tabulky
Řádek 86: Řádek 86:
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! Č.
! style="width: 120px;" | Datum startu lodi
! style="width: 120px;" | Datum startu lodi
! Let
! Let<br/>''číslo lodi''<ref name="pocet" group="*">Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.</ref>
!''Číslo lodi''<ref name="pocet" group="*">Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.</ref>
! Stav
! Stav
!Hmotnost
!Hmotnost
Nákladu
Nákladu
!Čas strávený na [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]]
! Poznámky
! Poznámky


|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 1
| 8. prosinec 2010
| 8. prosinec 2010
| [[COTS Demo Flight 1|SpX-C1]]
| [[COTS Demo Flight 1|SpX-C1]]
|C101
| uskutečněno
| uskutečněno
|
|
|
| 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi
| 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 2
| 22. květen 2012
| 22. květen 2012
| [[COTS Demo Flight 2|SpX-C2+]]
| [[COTS Demo Flight 2|SpX-C2+]]
|C102
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|525|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|525|kg}}
|5d 16h
| testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
| testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 3
| 7. říjen 2012
| 7. říjen 2012
| [[SpaceX CRS-1]]
| [[SpaceX CRS-1]]
|C103
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|905|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|905|kg}}
|17d 22h
| 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
| 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 4
| 1. březen 2013
| 1. březen 2013
| [[SpaceX CRS-2]]
| [[SpaceX CRS-2]]
|C104
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|677|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|677|kg}}
|22d 18h
| 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
| 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 5
| 16. duben 2014
| 16. duben 2014
| [[SpaceX CRS-3]]
| [[SpaceX CRS-3]]
|C105
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2089|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2089|kg}}
|27d 22h
| 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9<ref name="straka spcx3"/>
| 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9<ref name="straka spcx3"/>
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 6
| 21. září 2014
| 21. září 2014
| [[SpaceX CRS-4]]<br/>''[[Dragon C106|C106.1]]''
| [[SpaceX CRS-4]]<br/>
|C106
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2216|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2216|kg}}
|31d 22h
| 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší
| 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 7
| 10. leden 2015
| 10. leden 2015
| [[SpaceX CRS-5]]
| [[SpaceX CRS-5]]
|C107
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2317|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2317|kg}}
|29d 03h
| 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
| 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 8
| 14. duben 2015
| 14. duben 2015
| [[SpaceX CRS-6]]
| [[SpaceX CRS-6|SpaceX CRS-6]]<br />C108.1
|C108
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2015|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2015|kg}}
|33d 20h
| 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9
| 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 9
| 6. květen 2015
| 6. květen 2015
| Dragon 2 – Pad Abort Test
| Dragon 2 – Pad Abort Test
|
| uskutečněno
| uskutečněno
|
|
| -
| zkušební suborbitální test záchranného systému lodě Dragon 2
| zkušební suborbitální test záchranného systému lodě Dragon 2
|- style="background:#fcc;"
|- style="background:#fcc;"
| style="text-align:right;" | 10
| 22. červen 2015
| 22. červen 2015
| [[SpaceX CRS-7]]
| [[SpaceX CRS-7]]
|C109
| neúspěšný
| neúspěšný
|{{Hodnota v tabulce||kg}}
|{{Hodnota v tabulce||kg}}
| -
| 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu
| 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 11
| 8. duben 2016
| 8. duben 2016
| [[SpaceX CRS-8]]
| [[SpaceX CRS-8]]
|C110
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|3136|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|3136|kg}}
|30d 21h
| 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace
| 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 12
| 18. červenec 2016
| 18. červenec 2016
| [[SpaceX CRS-9]]
| [[SpaceX CRS-9]]
|C111
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2257|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2257|kg}}
|36d 7h
| 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
| 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 13
| 19. únor 2017
| 19. únor 2017
| [[SpaceX CRS-10]]
| [[SpaceX CRS-10]]
|C112
|uskutečněno
|uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2490|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2490|kg}}
|23d 8h
| 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
| 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 14
| 3. červen 2017
| 3. červen 2017
| [[SpaceX CRS-11]]<br/>''[[Dragon C106|C106.2]]''<ref name="Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony">{{Citace elektronické monografie|
| [[SpaceX CRS-11]]<br/>
|C106.2<ref name="Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony">{{Citace elektronické monografie
titul = Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony|url=http://www.kosmonautix.cz/2017/05/znovupouzitelnost-dosahla-i-na-dragony/|vydavatel=www.kosmonautix.cz|datum_vydání=31. května 2017}}</ref>
| titul = Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony
| url = http://www.kosmonautix.cz/2017/05/znovupouzitelnost-dosahla-i-na-dragony/
| vydavatel = www.kosmonautix.cz
| datum_vydání = 31. května 2017
}}</ref>
|uskutečněno
|uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2800|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2800|kg}}
|27d 2h
| 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,<ref name="Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony"/> znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4.
| 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,<ref name="Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony"/> znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4.
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" | 15
| 14. srpen 2017<ref>{{Citace periodika
| 14. srpen 2017<ref>{{Citace periodika
| titul = Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX
| titul = Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX
Řádek 204: Řádek 222:
}}</ref>
}}</ref>
| [[SpaceX CRS-12]]
| [[SpaceX CRS-12]]
|C113
| uskutečněno
| uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2910|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2910|kg}}
|30d 22h
| 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
| 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
|- style="background:#cfc;"
|- style="background:#cfc;"
| style="text-align:right;" |16
|1. listopad 2017<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
|1. listopad 2017<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Launch Schedule – Spaceflight Now
| titul = Launch Schedule – Spaceflight Now
Řádek 217: Řádek 236:
}}</ref>
}}</ref>
| [[SpaceX CRS-13]]
| [[SpaceX CRS-13]]
|C108.2
|uskutečněno
|uskutečněno
|{{Hodnota v tabulce|2205|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2205|kg}}
|25d 21h
| 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
| 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
|-
|-
|17
|{{dts|2|4|2018}}
|{{dts|2|4|2018}}
|[[SpaceX CRS-14]]
|[[SpaceX CRS-14]]
|C110.2
|probíhá
|probíhá
|{{Hodnota v tabulce|2647|kg}}
|{{Hodnota v tabulce|2647|kg}}
|
|
|-
|{{dts|28|6|2018}}
|SpaceX CRS-15
|
|
|
|
|
|-
|{{dts|16|11|2018}}
|SpaceX CRS-16
|
|
|
|
|
|-
|{{dts|1|2|2019}}
|SpaceX CRS-17
|
|
|
|
|
|-
|{{dts||5|2019}}
|SpaceX CRS-18
|
|
|
|
|
|-
|{{dts||10|2019}}
|SpaceX CRS-19
|
|
|
|
|
|-
|{{dts||1|2020}}
|SpaceX CRS-20
|
|
|
|
|
|
|}
|}

Verze z 7. 4. 2018, 08:26

Kosmická loď Dragon
Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Popis
Výrobce: SpaceX, USA
Úloha: Transportní lety na oběžnou dráhu Země
Parametry
Délka kabiny 3,1 m
Délka nákl. prostoru 2,7 m
Celková délka lodi 6,1 m
Průměr lodi 3,7 m
Přetlakový prostor 10 m³
Nepřetlakový prostor 14 m³
Hmotnost prázdná 4 200 kg
Hmotnost nákladu až 3 310 kg
Hmotnost startovní 7 510 kg
Výdrž na dráze 7 dní

Dragon je komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).[1]

Kontrakt COTS

V soutěži vypsané v rámci programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.

Konstrukce lodi

Dragon s raketou Falcon 9 při testu

Dragon

Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.

Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.

Loď po přistání na hladině oceánu.

Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.

V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.

Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.

Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.

Dragon 2

Podrobnější informace naleznete v článku Dragon 2.
Prototyp pilotované verze lodi Dragon V2.

Pilotovaná verze, dříve označovaná jako DragonRider nebo Dragon V2, určená k rotaci posádek na stanici ISS s kapacitou až 7 astronautů. Za tímto účelem bude základní loď Dragon doplněna systémem zabezpečení životních podmínek s kapacitou až 7 dní samostatného letu a dále raketovým záchranným systémem zajišťujícím bezpečnost posádky při závadě na nosné raketě v průběhu startu. Přistávat bude na 4 výsuvné teleskopické nohy. Loď bude vybavena jiným stykovacím uzlem, na bázi NASA Docking System, který bude umožňovat automatické zadokování u orbitální stanice. Při zadokování u stanice bude výdrž lodi na oběžné dráze až 210 dní. Současně s posádkou bude možné vynášet i omezené množství dalšího nákladu.

Dne 6. května 2015 byl na základně Cape Canaveral proveden bezpilotní zkušební let – Pad abort Test – během kterého byla úspěšně otestována funkce integrovaného záchranného raketového systému lodi.

DragonLab

Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. První let této konfigurace není v současné doubě (červenec 2017) známý.

Red Dragon

Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.[2]

Harmonogram letů

SpaceX CRS-12 Dragon zachycený Canadarm2.
Datum startu lodi Let Číslo lodi[* 1] Stav Hmotnost

Nákladu

Čas strávený na ISS Poznámky
8. prosinec 2010 SpX-C1 C101 uskutečněno 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi
22. květen 2012 SpX-C2+ C102 uskutečněno 525 kg 5d 16h testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
7. říjen 2012 SpaceX CRS-1 C103 uskutečněno 905 kg 17d 22h 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
1. březen 2013 SpaceX CRS-2 C104 uskutečněno 677 kg 22d 18h 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
16. duben 2014 SpaceX CRS-3 C105 uskutečněno 2089 kg 27d 22h 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9[3]
21. září 2014 SpaceX CRS-4
 C106 uskutečněno 2216 kg 31d 22h 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší
10. leden 2015 SpaceX CRS-5 C107 uskutečněno 2317 kg 29d 03h 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
14. duben 2015 SpaceX CRS-6
C108.1 		C108 uskutečněno 2015 kg 33d 20h 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9
6. květen 2015 Dragon 2 – Pad Abort Test uskutečněno - zkušební suborbitální test záchranného systému lodě Dragon 2
22. červen 2015 SpaceX CRS-7 C109 neúspěšný - 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu
8. duben 2016 SpaceX CRS-8 C110 uskutečněno 3136 kg 30d 21h 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace
18. červenec 2016 SpaceX CRS-9 C111 uskutečněno 2257 kg 36d 7h 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
19. únor 2017 SpaceX CRS-10 C112 uskutečněno 2490 kg 23d 8h 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
3. červen 2017 SpaceX CRS-11
 C106.2[4] uskutečněno 2800 kg 27d 2h 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,[4] znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4.
14. srpen 2017[5] SpaceX CRS-12 C113 uskutečněno 2910 kg 30d 22h 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
1. listopad 2017[6] SpaceX CRS-13 C108.2 uskutečněno 2205 kg 25d 21h 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
0.76190476190476042018a2018. dubna 2 SpaceX CRS-14 C110.2 probíhá 2647 kg
0.98299319727891062018a2018. června 28 SpaceX CRS-15
0.9702380952381112018a2018. listopadu 16 SpaceX CRS-16
0.52380952380952022019a2019. února 1 SpaceX CRS-17
Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor >052019a2019. května SpaceX CRS-18
Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor >102019a2019. října SpaceX CRS-19
Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor >012020a2020. ledna SpaceX CRS-20
  1. ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. 
  3. ↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony [online]. www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online. 
  5. ↑ Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online [cit. 2017-08-12]. 
  6. ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

SpaceX
Technika
Rakety
činné
ve vývoji
vyřazené
zrušené
Testovací technika
Kosmické lodě
nákladní
  • Dragon
  • Starship Cargo
  • Starship Tanker
pilotované
Raketové motory
Znovupoužitelnost
Lety
Odpalovací zařízení
Orbitální
Suborbitální
Přistávací plochy
Ostatní zařízení
Zakázky
Výzkum a vývoj
Lidé
  • Elon Musk (CEO, CTO)
  • Gwynne Shotwell (prezidentka a COO)
  • Tom Mueller (vedoucí oddělení pohonu)
  • Hans Koenigsmann (vedoucí oddělení zajištění mise)
    		•
    Kurzíva značí neletěné stroje a budoucí lety nebo nedokončené základny. Symbol † značí neúspěšné lety, opuštěné lokality a zničené stroje.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dragon_(kosmická_loď)&oldid=15993680“