Architektura starověkého Řecka: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele 86.61.189.125 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Skim značky: rychlé vrácení zpět vrácení zpět |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Architekturu starověkého Řecka''' dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a [[Helénismus|helénistické]]. [[Architektura]] archaické doby přímo navazuje na prvky [[Mykénská civilizace|mykénské]] a [[Mínojská civilizace|mínojské]] [[Architektura|architektury]], které jí předcházely. |
'''Architekturu starověkého Řecka''' dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a [[Helénismus|helénistické]]. [[Architektura]] archaické doby přímo navazuje na prvky [[Mykénská civilizace|mykénské]] a [[Mínojská civilizace|mínojské]] [[Architektura|architektury]], které jí předcházely. |
||
Řečtí [[Architekt|architekti]] stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali [[Optický klam|optické klamy]], kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch |
Řečtí [[Architekt|architekti]] stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali [[Optický klam|optické klamy]], kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch. |
||
== Dělení řecké architektury == |
== Dělení řecké architektury == |
Verze z 2. 4. 2018, 16:28
Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické. Architektura archaické doby přímo navazuje na prvky mykénské a mínojské architektury, které jí předcházely.
Řečtí architekti stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali optické klamy, kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.
Dělení řecké architektury
Podle období:
- Kultura archaické doby (800 – 500 př.n.l.)
- Kultura klasického období (500 – 336 př.n.l.)
- Kultura helénistického období (336 – 146 př.n.l.)
Podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:
Dórský sloh
Dórský sloh byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sloh se silnými, mocnými sloupy. Vrchní část sloupu tzv. hlavice bývala nezdobená.
Iónský sloh
Iónský sloh byl hojně rozšířený ve východních koloniích Malé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o elegantnější a dekorativnější sloh než je dórský. Sloupy jsou oproti dórskému slohu štíhlejší a jeho hlavice je většinou zdobena tzv. závitnicí zvanou jako voluta.
Korintský sloh
Korintský sloh vznikl v pozdějším období než dórský a iónský sloh. V Řecku byl používán velmi zřídka, své obliby dospěl až v Římě. Hlavice byla zdobnější tvořena akantovými listy.
Tyto tři základní architektonické slohy byly nadále přejaty a rozvíjeny jinými kulturami až po současnou dobu. Řecké a odvozené architektonické slohy označujeme souhrnným názvem klasická řádová architektura.
Konstrukce
Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př.n.nl. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová. [1]
Chrám
Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké architektury byly chrámy, které byly střediskem náboženského cítění a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z megaronu a královských síní mykénských paláců. Rané chrámy se stávaly z jedné místnosti, tzv. cely, se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.
V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a vepřovic. Od 7. stol. př.n.l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.
Řecký dům
Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.
Nejslavnější řecká stavba
Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu Parthenón. Jedná se o nejdůležitější chrám Akropole zasvěcený bohyni Athény ] a v 15. století na mešitu. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení Athén vybuchla a způsobila obrovské škody. Dnes můžeme na athénské Akropole spatřit jeho trosky.
Nejproslulejší řecká místa
- Artemidin chrám v Efesu
- Delfy
- Olymp
- Apollónův chrám v Bassai
- Epidauros
- Pythagoreion
- Palác Knóssos na Krétě
- Lindos na ostrově Rhodos
- Apollónův chrám v Thermónu
Odkazy
Reference
- ↑ RAEBURN, Michael. Dějiny architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0185-0. S. 39 - 57.
Literatura
- Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
- Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu architektura starověkého Řecka na Wikimedia Commons