Štěpán II. (papež): Porovnání verzí

Štěpán II.
Jeho Svatost; Štěpán II.
	92. papež
	Pipinovo darování papeži Štěpánu II.
Církev	římskokatolická
Zvolení	26. března 752
Uveden do úřadu	26. března 752 (konsekrace)
Pontifikát skončil	26. dubna 757
Předchůdce	Zachariáš; (epizodní papež Štěpán II.)
Nástupce	Pavel I.
Osobní údaje
Datum narození	714/715
Místo narození	Řím
Datum úmrtí	26. dubna 757
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
Příbuzní	Pavel I. (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 1. 4. 2018, 19:27

Štěpán II. (III.) (714/715 Řím – 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.

Očíslování jeho jména je sporné, neboť po smrti sv. Zachariáše byl papežem zvolen rovněž Štěpán, který ale zemřel již dva dny po své volbě, aniž by byl vysvěcen na biskupa. Z tohoto důvodu v dnešním pojetí nebyl papežem (biskupem města Říma), na druhé straně podle pojetí papeže jako světského panovníka jím byl.

Život

Pocházel ze vznešené římské rodiny, syn jistého Konstantina, ale brzy osiřel a byl vychován v lateránské škole, později dosáhl svěcení jáhna.

Po smrti svého stejnojmenného předchůdce musel řešit nebezpečnou rozpínavost Langobardského království. Jeho král Aistulf již za pontifikátu papeže Zachariáše obsadil roku 751 rozsáhlé území Ravennského exarchátu patříciho do té k Byzantské říši a po smrti jmenovaného papeže se rozhodl podmatit i Řím.^[1] Nebezpečí se snažil nový papež Štěpán II. zažehnat bohatým úplatkem, ale langobarský král i přes podepsání dohody požadoval i pravidelnou daň.

Jelikož se papež nedočkal žádného vojenského zásahu ze strany byzantského císaře, pouze formálního potvrzení jeho práva, obrátil se o pomoc k franskému králi Pipinovi. Počátkem roku 754 osobně tohoto krále navštívil a v červenci téhož roku krále Pipina a jeho syny opětovně pomazal v katedrále Saint-Denis.^[2]. Oplátkou překročil tento král Alpy a donutil Aistulfa k vydání dřívějšího ravennského exarchátu papeži.

Štěpán II. přijal fakticky od franského panovníka Pipina Krátkého tato území (tzv. Pipinova donace - písemně ji papež obdržel již o Velikonocích roku 754), což je počátkem existence papežského státu.

Aistulf se s porážkou nesmířil a v lednu 755 vytáhl na Řím a rozhodl se ho dobýt. Pipin Krátký následujícího roku opět vstoupil do Itálie a oblehl Pávii, hlavní město Langobardů. Aistulf kapituloval, podepsal mír a téhož roku zemřel.

Po jeho smrti podpořil papež Štěpán II. ze dvou zájemců o langobardský trůn Desideria, který slíbil zachování mocenského a územního stavu Říma, ale později tento slib nedodržel.

Odkazy

Reference

↑ newadvent.org
↑ HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký - vládce Západu. Překlad Aleš Valenta. Praha: Prostor, 2002. 619 s. ISBN 9788072600717. S. 61.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán II. na Wikimedia Commons

Stephen (II) III na Catholic Encyclopedia (anglicky)
britannica.com - Stephen-II.(III.) (anglicky)
archive.org, Všeobecný církevní dějepis 2, Štěpán III.
Ottův slovník naučný, díl I., heslo Aistulf, str. 555

Související články

Štěpán II. (epizodní papež)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež Papež
Předchůdce: Zachariáš	752 - 757 Štěpán II. (papež)	Nástupce: Pavel I.

[1] wadvent.org

[2] HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký - vládce Západu. Překlad Aleš Valenta. Praha: Prostor, 2002. 619 s. ISBN 9788072600717. S. 61.

[1]

[2]

@@ Řádek 119: / Řádek 119: @@
 '''Štěpán II. (III.)''' ([[714]]/[[715]] [[Řím]] – [[27. duben|26. dubna]] [[757]]) byl [[papež]]em od [[26. březen|26. března]] [[752]].
-== Život ==
 Očíslování jeho jména je sporné, neboť po smrti sv. [[Zachariáš (papež)|Zachariáše]] byl papežem zvolen rovněž [[Štěpán II. (epizodní papež)|Štěpán]], který ale zemřel již dva dny po své volbě, aniž by byl vysvěcen na biskupa. Z tohoto důvodu v dnešním pojetí nebyl papežem (biskupem města Říma), na druhé straně podle pojetí papeže jako světského panovníka jím byl.
+== Život ==
+Pocházel ze vznešené římské rodiny, syn jistého Konstantina, ale brzy osiřel a byl vychován v lateránské škole, později dosáhl svěcení [[jáhen|jáhna]].
+Po smrti svého stejnojmenného předchůdce musel řešit nebezpečnou rozpínavost [[Langobardské království|Langobardského království]]. Jeho král [[Aistulf]] již za [[pontifikát]]u papeže [[Zachariáš]]e obsadil roku [[751]] rozsáhlé území [[Ravennský exarchát|Ravennského exarchátu]] patříciho do té  k [[Byzantská říše|Byzantské říši]] a po smrti jmenovaného papeže se rozhodl podmatit i [[Řím]].<ref>[http://www.newadvent.org/cathen/14288c.htm newadvent.org]</ref> Nebezpečí se snažil nový papež Štěpán II. zažehnat bohatým úplatkem, ale langobarský král i přes podepsání dohody požadoval i pravidelnou daň.
-Štěpán II. přijal od franského panovníka Pipina Krátkého tzv. [[Pipinova donace|Pipinovu donaci]] z r. [[754]], která stojí na počátku existence [[Papežský stát|papežského státu]].
+Jelikož se papež nedočkal žádného vojenského zásahu ze strany byzantského císaře, pouze formálního potvrzení jeho práva, obrátil se o pomoc k [[Franská říše|franskému]] králi [[Pipin III. Krátký|Pipinovi]]. Počátkem roku [[754]] osobně tohoto krále navštívil a v červenci téhož roku krále Pipina a jeho syny opětovně pomazal v [[Bazilika Saint-Denis|katedrále Saint-Denis]].<ref>{{Citace monografie
-== Související články ==
+ | příjmení1 = Hägermann
-* [[Štěpán II. (epizodní papež)]]
+ | jméno1 = Dieter
+ | překladatelé = Aleš Valenta
+ | titul = Karel Veliký - vládce Západu
+ | vydavatel = Prostor
+ | místo = Praha
+ | rok = 2002
+ | počet_stran = 619
+ | strany = 61
+ | isbn = 9788072600717}}</ref>. Oplátkou překročil tento král [[Alpy]] a donutil Aistulfa k vydání dřívějšího ravennského exarchátu papeži.
+Štěpán II. přijal fakticky od franského panovníka Pipina Krátkého tato území (tzv. [[Pipinova donace]] - písemně ji papež obdržel již o [[Velikonoce|Velikonocích]] roku [[754]]), což je počátkem existence [[Papežský stát|papežského státu]].
+Aistulf se s porážkou nesmířil a v lednu 755 vytáhl na Řím a rozhodl se ho dobýt. Pipin Krátký následujícího roku opět vstoupil do [[Itálie]] a oblehl [[Pávie|Pávii]], hlavní město [[Langobardi|Langobardů]]. Aistulf kapituloval, podepsal mír a téhož roku zemřel.
-{{Pahýl}}
+Po jeho smrti podpořil papež Štěpán II. ze dvou zájemců o langobardský trůn [[Desiderius|Desideria]], který slíbil zachování mocenského a územního stavu Říma, ale později tento slib nedodržel.
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
+=== Externí odkazy ===
+{{commonscat|Stephanus II}}
+* [http://www.newadvent.org/cathen/14288c.htm Stephen (II) III] na ''[[Catholic Encyclopedia]]'' {{en}}
+* [https://www.britannica.com/biography/Stephen-II-or-III  britannica.com - Stephen-II.(III.)] {{en}}
+* [https://archive.org/stream/vseobecny_cirkevni_dejepis-2-1#page/n133/mode/2up/search/stepan+III archive.org, Všeobecný církevní dějepis 2, Štěpán III.]
+* [http://www.pdfknihy.maxzone.eu/otto.html Ottův slovník naučný, díl I., heslo Aistulf, str. 555]
+=== Související články ===
+* [[Štěpán II. (epizodní papež)]]
+{{Pahýl}}
 {{posloupnost|co=[[Papež]][[Soubor:Emblem of the Papacy SE.svg|40px|center|Papež]]
 |kdy= [[752]] - [[757]]
@@ Řádek 142: / Řádek 168: @@
 [[Kategorie:Muži]]
 [[Kategorie:Narození v Římě]]
+[[Kategorie:Pohřbení v bazilice sv. Petra]]

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.