Mikrovlny: Porovnání verzí
m Verze 15952664 uživatele 89.102.172.110 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
chyby značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
[[Soubor:Náčrtek působení mikrovln na molekulu vody.svg|náhled|Tento náčrtek zobrazuje působení mikrovln na molekulu vody.]] |
[[Soubor:Náčrtek působení mikrovln na molekulu vody.svg|náhled|Tento náčrtek zobrazuje působení mikrovln na molekulu vody.]] |
||
== Historie == |
== Historie a novověk == |
||
Objev [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], v jejichž [[Elektromagnetické spektrum|spektru]] jsou mikrovlny, učinil [[James Clerk Maxwell]] v roce [[1864]] svými známými [[Maxwellovy rovnice|rovnicemi]]. V roce [[1888]] [[Heinrich Rudolf Hertz|Heinrich Hertz]] [[Demonstrace|demonstroval]] [[Existence|existenci]] elektromagnetických vln, když vyrobil [[Aparatura|aparaturu]], která produkovala a [[Detekce|detekovala]] mikrovlny ve [[Elektromagnetické spektrum|spektru]] [[Velmi krátké vlny|VKV (velmi krátkých vln)]]. Že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu [[Potravina|potravin]], si poprvé všiml [[Percy Spencer]], když vyráběl [[magnetron]] pro [[radar]] [[Firma|firmě]] [[Raytheon]], a zjistil, že se mu v [[Kapsa|kapse]] rozpustila [[čokoláda]]. |
Objev [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], v jejichž [[Elektromagnetické spektrum|spektru]] jsou mikrovlny, učinil [[James Clerk Maxwell]] v roce [[1864]] svými známými [[Maxwellovy rovnice|rovnicemi]]. V roce [[1888]] [[Heinrich Rudolf Hertz|Heinrich Hertz]] [[Demonstrace|demonstroval]] [[Existence|existenci]] elektromagnetických vln, když vyrobil [[Aparatura|aparaturu]], která produkovala a [[Detekce|detekovala]] mikrovlny ve [[Elektromagnetické spektrum|spektru]] [[Velmi krátké vlny|VKV (velmi krátkých vln)]]. Že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu [[Potravina|potravin]], si poprvé všiml [[Percy Spencer]], když vyráběl [[magnetron]] pro [[radar]] [[Firma|firmě]] [[Raytheon]], a zjistil, že se mu v [[Kapsa|kapse]] rozpustila [[čokoláda]]. |
||
== Použití == |
== Použití a výskyt == |
||
=== |
=== Mikrovlná trouba === |
||
Mikrovlny o vlnové délce kolem 12 cm mají frekvenci blízkou [[rezonanční frekvence|rezonanční frekvenci]] některých nesymetrických [[molekula|molekul]], hlavně [[voda|vody]]. [[Potravina|Potraviny]], které jíme, obsahují velké množství vody, a navíc mikrovlny nádoby (sklenice, talíře, keramické hrníčky) neohřívají, takže se [[Mikrovlnná trouba|mikrovlnné trouby]] staly velice populárními potřebami v [[domácnost]]ech. |
Mikrovlny o vlnové délce kolem 12 cm mají frekvenci blízkou [[rezonanční frekvence|rezonanční frekvenci]] některých nesymetrických [[molekula|molekul]], hlavně [[voda|vody]]. [[Potravina|Potraviny]], které jíme, obsahují velké množství vody, a navíc mikrovlny nádoby (sklenice, talíře, keramické hrníčky) neohřívají, takže se [[Mikrovlnná trouba|mikrovlnné trouby]] staly velice populárními potřebami v [[domácnost]]ech. |
||
{{viz též|Mikrovlnná trouba}} |
{{viz též|Mikrovlnná trouba}} |
||
Verze z 20. 3. 2018, 15:32
Mikrovlny jsou elektromagnetické vlny o vlnové délce od 1 mm do 1 m, což odpovídá frekvenci 300 MHz (0.3 GHz) až 300 GHz, jsou to pásma Ultra high frequency (UHF), Super high frequency (SHF) a Extremely high frequency (EHF).[1][2]
Elektromagnetické vlny o vyšší frekvenci (tedy kratší vlnové délce) nazýváme decimilimetrovými vlnami, terahertzovým zářením nebo také T-paprsky (T-rays). Vlny delší vlnové délky jsou ultrakrátké vlny (UKV) / Ultra high frequency (UHF), radiové vlny.
Využíváme je v mnoha odvětvích lidské činnosti; nejen k ohřevu potravin ale i například k vysoušení knih či tkanin, obrábění materiálů, přenosu informací, radiolokaci, restaurování uměleckých děl, tavení skla, navigaci a v mnoha dalších.
Historie a novověk
Objev elektromagnetického záření, v jejichž spektru jsou mikrovlny, učinil James Clerk Maxwell v roce 1864 svými známými rovnicemi. V roce 1888 Heinrich Hertz demonstroval existenci elektromagnetických vln, když vyrobil aparaturu, která produkovala a detekovala mikrovlny ve spektru VKV (velmi krátkých vln). Že mohou mikrovlny sloužit k ohřevu potravin, si poprvé všiml Percy Spencer, když vyráběl magnetron pro radar firmě Raytheon, a zjistil, že se mu v kapse rozpustila čokoláda.
Použití a výskyt
Mikrovlná trouba
Mikrovlny o vlnové délce kolem 12 cm mají frekvenci blízkou rezonanční frekvenci některých nesymetrických molekul, hlavně vody. Potraviny, které jíme, obsahují velké množství vody, a navíc mikrovlny nádoby (sklenice, talíře, keramické hrníčky) neohřívají, takže se mikrovlnné trouby staly velice populárními potřebami v domácnostech.
Vysoušení dřeva
Mikrovlnami lze prohřát materiál účinněji než pouhým ohřevem povrchu. Proto jsou využívány k vysoušení materiálů, například dřeva.
Vysoušení knih
Faktu, že mikrovlny ohřívají hlavně vodu, se využívá i při sušení starých knih a listin. Mikrovlny jsou k písemnostem šetrné, vysouší rovnoměrně a ne od okrajů ke středu a navíc rychle. Toho se využívalo např. při povodních v roce 2002.
Hubení domácích škůdců a vysoušení zdiva
Opět se využívá principu, že mikrovlny ohřívají vodu – těla všech živočichů obsahují významné množství vody, takže působení mikrovln je usmrtí a okolní prostředí (dřevěné trámy, zdi) to nijak nepoškodí.
Přenos informací
Lokální bezdrátové sítě Wi-Fi zajišťující vzájemné bezdrátové propojení přenosných zařízení a připojení k Internetu pracují v oblasti mikrovln. Radioreléové spoje využívají rovněž mikrovlnných frekvencí, dále různá pojítka krátkého dosahu, bezdrátový přenos obrazu a zvuku (pojítka pro kamery, bezdrátové UHF mikrofony, Toslink) sítě mobilních telefonů a další.
Lékařské aplikace
Mikrovlny mají řadu užití v diagnostice a léčbě pacientů. Mezi terapeutické metody patří mikrovlnná hypertermie, diatermie.
Radiolokace
Mikrovlnné zbraně
Mikrovlny se používají jako zbraně např. proti demonstrantům. Koncentrované mikrovlny vyvolávají nepříjemné reakce organismu a mohou způsobit i popáleniny.[3]
