Josef Ferdinand Bavorský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na matku
drobná úprava, příbuzní
Řádek 2: Řádek 2:
'''Josef Ferdinand Leopold, princ asturijský a kurprinc bavorský''' ([[28. říjen|28. října]] [[1692]] – [[6. únor]]a [[1699]] [[Brusel]]) byl předčasně zesnulý dědic [[Španělsko|španělského]] krále [[Karel II. (Španělsko)|Karla II.]]
'''Josef Ferdinand Leopold, princ asturijský a kurprinc bavorský''' ([[28. říjen|28. října]] [[1692]] – [[6. únor]]a [[1699]] [[Brusel]]) byl předčasně zesnulý dědic [[Španělsko|španělského]] krále [[Karel II. (Španělsko)|Karla II.]]


== Původ ==
Josef Ferdinand byl syn [[Maxmilián II. Emanuel|Maximilána II. Emanuela]], [[kurfiřt]]a a [[vévoda Bavorský|vévody bavorského]], a jeho první ženy, [[Marie Antonie Habsburské]], vnučky [[Leopold I.|Leopolda]] I. a pravnučky [[Filip IV.|Filipa IV.]]

Josef Ferdinand se narodil z manželství [[Seznam bavorský kurfiřtů|bavorského kurfiřta]] [[Maxmilián II. Emanuel|Maximilána II. Emanuela]] s [[Marie Antonie Habsburská|Marií Antonií Habsburskou]]. Marie Antonie byla jediným přeživším dítětem z prvního manželství [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře Svaté říše římské]] [[Leopold I.|Leopolda I.]] s [[Markéta Habsburská|Markétou Terezou Habsburskou]] a na otcovo "přání" se v šestnácti letech stala první ženou bavorského kurfiřta, kterému porodila tři syny. A zemřela krátce po Josefově narození.

==== ''' Rodina''' ====
{| class="wikitable"
|-
| rowspan="8" align="center"| '''Josef Ferdinand Leopold'''
| rowspan="4" align="center"| '''Otec:'''<br />[[Maxmilián II. Emanuel]]
| rowspan="2" align="center"| '''Děd:'''<br />[[Ferdinand Maria Bavorský]]
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Maxmilián I. Bavorský]]
|-
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Anna Habsburská (1610 – 1665)|Anna Habsburská]]
|-
| rowspan="2" align="center"| '''Babička:'''<br />[[Adéla Savojská]]
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Viktor Amadeus I. Savojský]]
|-
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Kristýna Francouzská]]
|-
| rowspan="4" align="center"| '''Matka:'''<br />[[Marie Antonie Habsburská]]
| rowspan="2" align="center"| '''Děd:'''<br />[[Leopold I.]]
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Ferdinand III.]]
|-
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Marie Anna Španělská]]
|-
| rowspan="2" align="center"| '''Babička:'''<br />[[Markéta Habsburská]]
| align="center"| '''Praděd:'''<br />[[Filip IV. Španělský]]
|-
| align="center"| '''Prababička:'''<br />[[Marie Anna Habsburská (1634 – 1696)|Marie Anna Habsburská]]
|}

== Politické plány ==


Španělský král [[Karel II. Španělský|Karel II.]] jej ve své [[závěť|závěti]] zvolil za svého nástupce v čele španělské říše a jeho volba nalezla podporu ze strany [[Holandsko|Holandska]] a [[Anglie]]. Nakonec ji s velkou nechutí uznal i [[Ludvík XIV.]], který hodlal španělský trůn získat spíše pro svůj rod (ve smlouvě, kterou o této věci uzavřel v roce [[1698]] s [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]] za to považoval rozsáhlá území Španělska v [[Toskánsko|Toskánsku]], okolo [[Pyreneje|Pyrenejí]] a v [[Itálie|Itálii]]). Nástupnictví Josefa Ferdinanda nebylo po chuti také Leopoldovi&nbsp;I., který hodlal získat španělský trůn pro svého syna [[Karel VI.|Karla]] a navíc neměl dostat žádné kompenzace (proti spojené síle Anglie, Holandska a Francie se ovšem postavit nemohl a následnictví akceptoval). Nástupnictví ve Španělsku se zdálo vyřešeno, avšak ani ne sedmiletý [[kurprinc]] při pobytu v Bruselu nečekaně onemocněl jakousi žaludeční chorobou a zemřel.
Španělský král [[Karel II. Španělský|Karel II.]] jej ve své [[závěť|závěti]] zvolil za svého nástupce v čele španělské říše a jeho volba nalezla podporu ze strany [[Holandsko|Holandska]] a [[Anglie]]. Nakonec ji s velkou nechutí uznal i [[Ludvík XIV.]], který hodlal španělský trůn získat spíše pro svůj rod (ve smlouvě, kterou o této věci uzavřel v roce [[1698]] s [[Vilém III. Oranžský|Vilémem III. Oranžským]] za to považoval rozsáhlá území Španělska v [[Toskánsko|Toskánsku]], okolo [[Pyreneje|Pyrenejí]] a v [[Itálie|Itálii]]). Nástupnictví Josefa Ferdinanda nebylo po chuti také Leopoldovi&nbsp;I., který hodlal získat španělský trůn pro svého syna [[Karel VI.|Karla]] a navíc neměl dostat žádné kompenzace (proti spojené síle Anglie, Holandska a Francie se ovšem postavit nemohl a následnictví akceptoval). Nástupnictví ve Španělsku se zdálo vyřešeno, avšak ani ne sedmiletý [[kurprinc]] při pobytu v Bruselu nečekaně onemocněl jakousi žaludeční chorobou a zemřel.

Verze z 17. 6. 2007, 20:57

Josef Ferdinand, kurprinc bavorský na portrétu Josepha Viviena z roku 1698.

Josef Ferdinand Leopold, princ asturijský a kurprinc bavorský (28. října 16926. února 1699 Brusel) byl předčasně zesnulý dědic španělského krále Karla II.

Původ

Josef Ferdinand se narodil z manželství bavorského kurfiřta Maximilána II. Emanuela s Marií Antonií Habsburskou. Marie Antonie byla jediným přeživším dítětem z prvního manželství císaře Svaté říše římské Leopolda I. s Markétou Terezou Habsburskou a na otcovo "přání" se v šestnácti letech stala první ženou bavorského kurfiřta, kterému porodila tři syny. A zemřela krátce po Josefově narození.

Rodina

Josef Ferdinand Leopold Otec:
Maxmilián II. Emanuel
Děd:
Ferdinand Maria Bavorský
Praděd:
Maxmilián I. Bavorský
Prababička:
Anna Habsburská
Babička:
Adéla Savojská
Praděd:
Viktor Amadeus I. Savojský
Prababička:
Kristýna Francouzská
Matka:
Marie Antonie Habsburská
Děd:
Leopold I.
Praděd:
Ferdinand III.
Prababička:
Marie Anna Španělská
Babička:
Markéta Habsburská
Praděd:
Filip IV. Španělský
Prababička:
Marie Anna Habsburská

Politické plány

Španělský král Karel II. jej ve své závěti zvolil za svého nástupce v čele španělské říše a jeho volba nalezla podporu ze strany Holandska a Anglie. Nakonec ji s velkou nechutí uznal i Ludvík XIV., který hodlal španělský trůn získat spíše pro svůj rod (ve smlouvě, kterou o této věci uzavřel v roce 1698 s Vilémem III. Oranžským za to považoval rozsáhlá území Španělska v Toskánsku, okolo Pyrenejí a v Itálii). Nástupnictví Josefa Ferdinanda nebylo po chuti také Leopoldovi I., který hodlal získat španělský trůn pro svého syna Karla a navíc neměl dostat žádné kompenzace (proti spojené síle Anglie, Holandska a Francie se ovšem postavit nemohl a následnictví akceptoval). Nástupnictví ve Španělsku se zdálo vyřešeno, avšak ani ne sedmiletý kurprinc při pobytu v Bruselu nečekaně onemocněl jakousi žaludeční chorobou a zemřel.

Francouzi i rakouští Habsburkové okamžitě prohlásili, že druhá strana mladého následníka otrávila, aby si uvolnila cestu ke španělskému trůnu. Jelikož se žádný další přijatelný kandidát neobjevil (nová smlouva mezi Francií a Anglií sice přidělovala Španělsko Leopoldovu synu Karlovi a Itálii Filipovi z Anjou, ale Leopold I. ji nikdy neuznal a podpis Ludvíka XIV. byl patrně jen taktický tah, neboť krátce po smrti Karla II. uznal za španělského krále Filipa) vypukly po smrti Karla II. války o dědictví španělské.

Literatura

  • Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka, Ladislav Horáček - Paseka a Národní galerie v Praze 2001, ISBN 80-7185-380-1, str. 133-135