Osvobození Bulharska: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 3. 2018, 11:53

Památník Ruského Cara-Osvoboditel Alexandra II v Sofii, Bulharsko

V bulharské historiografii se pojmem Osvobození Bulharska označuje souhrn událostí vyplývajících z Rusko-turecké války (1877–1878), jejichž výsledkem bylo znovuzískání nezávislosti bulharského lidu a vznik samostatného bulharského státu podle Sanstefanské mírové smlouvy z 3. března 1878. Na základě této smlouvy ztratila Osmanská říše značnou část svého území a Bulharsko své postavení coby klientského státu.

Ten samý rok došlo ještě také k ratifikaci Berlínské smlouvy jasně vymezující rozdělení teritorií bulharského státu na tři oblasti: Bulharské knížectví de jure nezávislé území, ale de facto fungující jako vazal Osmanské říše, navíc omezené Moesií a oblastmi přiléhajícími k hlavnímu městu Sofii; druhá část byla autonomní provincií Osmanské říše – Východní Rumélie; třetí a největší část spadala pod Makedonii a Kırklareli – obnovená území Osmanské říše, přičemž ostatní území ležící mimo tyto části připadly Srbsku a Rumunsku. Tato teritoria odtržená Berlínským kongresem od tzv. Velkého Bulharska, zahrnující Makedonii, Thrákii atd. byla z většiny obývaná Bulhary. 6. září 1885 došlo v rámci Plovdivského převratu ke sjednocení Východní Rumélie s Bulharským knížectvím, ačkoli se jednalo o vazalské území Osmanské říše, a to až do roku 1908, kdy Bulharsko získalo plnou nezávislost.

Deklaraci z r. 1908 sepsanou po Bulharském převratu a ratifikovanou Osmanskou říší lze do určité míry považovat za proces druhého osvobození Bulharska. Po dobytí První bulharské říše r. 1018 došlo k prvnímu osvobození Bulharska vedoucímu k následnému vzniku Druhé bulharské říše až r. 1185 povstáním Asena a Petra proti Byzantské říši.

Související články

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liberation of Bulgaria na anglické Wikipedii.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+[[Soubor:Tsar-liberator-imagesfrombulgaria.jpg|náhled|Památník Ruského Cara-Osvoboditel [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II]] v Sofii, Bulharsko]]
-[[Image:Bulgaria-SanStefano -(1878)-byTodorBozhinov.png|thumb|Bulharsko v roce 1878]]
 V [[Bulharsko|bulharské]] [[Historiografie|historiografii]] se pojmem '''Osvobození Bulharska''' označuje souhrn událostí vyplývajících z [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|Rusko-turecké války (1877–1878)]], jejichž výsledkem bylo znovuzískání nezávislosti bulharského lidu a vznik samostatného bulharského státu podle [[Sanstefanská mírová smlouva|Sanstefanské mírové smlouvy]] z 3. března 1878. Na základě této [[Mezinárodní smlouva|smlouvy]] ztratila [[Osmanská říše]] značnou část svého území a Bulharsko své postavení coby [[klientský stát|klientského státu]].
-Ten samý rok došlo ještě také k ratifikaci [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínské smlouvy]] jasně vymezující rozdělení teritorií bulharského státu na tři oblasti: [[Bulharské knížectví]] [[de jure]] nezávislé území, ale [[de facto]] fungující jako [[vazal]] [[Osmanská říše|Osmanské říše]], navíc omezené [[Moesie|Moesií]] a oblastmi přiléhajícími k hlavnímu městu [[Sofie|Sofii]]; druhá část byla autonomní provincií Osmanské říše – [[Východní Rumélie]]; třetí a největší část spadala pod [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Kırklareli]] – obnovená území Osmanské říše, přičemž ostatní území ležící mimo tyto části připadly Srbsku a Rumunsku. Tato teritoria odtržená Berlínským kongresem od tzv. Velkého Bulharska, zahrnující Makedonii, Thrákii atd. byla z většiny obývaná Bulhary. 6. září 1885 došlo v rámci [[Plovdivský převrat|Plovdivského převratu]] ke sjednocení Východní Rumélie s Bulharským knížectvím, ačkoli se jednalo o vazalské území Osmanské říše, a to až do roku 1908, kdy [[Deklarace nezávislosti Bulharska|Bulharsko získalo plnou nezávislost]].
+Ten samý rok došlo ještě také k ratifikaci [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínské smlouvy]] jasně vymezující rozdělení teritorií bulharského státu na tři oblasti: [[Bulharské knížectví]] [[de jure]] nezávislé území, ale [[de facto]] fungující jako [[vazal]] [[Osmanská říše|Osmanské říše]], navíc omezené [[Moesie|Moesií]] a oblastmi přiléhajícími k hlavnímu městu [[Sofie|Sofii]]; druhá část byla autonomní provincií Osmanské říše – [[Východní Rumélie]]; třetí a největší část spadala pod [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Kırklareli]] – obnovená území Osmanské říše, přičemž ostatní území ležící mimo tyto části připadly Srbsku a Rumunsku. Tato teritoria odtržená Berlínským kongresem od tzv. Velkého Bulharska, zahrnující Makedonii, Thrákii atd. byla z většiny obývaná Bulhary. 6. září 1885 došlo v rámci [[Plovdivský převrat|Plovdivského převratu]] ke sjednocení Východní Rumélie s Bulharským knížectvím, ačkoli se jednalo o vazalské území Osmanské říše, a to až do roku 1908, kdy [[Deklarace nezávislosti Bulharska|Bulharsko získalo plnou nezávislost]].[[Image:Bulgaria-SanStefano -(1878)-byTodorBozhinov.png|thumb|Bulharsko v roce 1878]]
 Deklaraci z r. 1908 sepsanou po Bulharském převratu a ratifikovanou Osmanskou říší lze do určité míry považovat za proces druhého osvobození Bulharska. Po dobytí [[První bulharská říše|První bulharské říše]] r. 1018 došlo k prvnímu osvobození Bulharska vedoucímu k následnému vzniku [[Druhá bulharská říše|Druhé bulharské říše]] až r. 1185 povstáním Asena a Petra proti [[Byzantská říše|Byzantské říši]].