Zdymadlo Modřany: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
opravy
m přidána Kategorie:Vodní elektrárny v Česku za použití HotCat
Řádek 48: Řádek 48:
[[Kategorie:Velká Chuchle]]
[[Kategorie:Velká Chuchle]]
[[Kategorie:Postaveno 1987]]
[[Kategorie:Postaveno 1987]]
[[Kategorie:Vodní elektrárny v Česku]]

Verze z 10. 3. 2018, 18:40

Modřanský jez, pohled od kostela sv. Jana Nepomuckého v Chuchelském háji
Detail jezu
Loď v plavební komoře

Zdymadlo Modřany je vodní stupeň na Vltavě v modřanské úžině, na říčním kilometru 66,75, po proudu první a historicky nejnovější zdymadlo na území Prahy. Předchází mu na Vltavě vranská přehrada a následuje zdymadlo Smíchov, vzdutí zasahuje i na Berounku. Modřanské zdymadlo sestává z jezu, plavebních komor při pravé straně řeky, sportovní plavební propustě při levém břehu a malé vodní elektárny. Provozovatelem je státní podnik Povodí Vltavy.

Historie

V 18. století se na řece budovaly jezy a podél řeky stezky pro koňské potahy tahající lodě proti proudu. První plavební komora u jezu v Modřanech o rozměrech 26 × 7 metrů byla vybudována již v roce 1729[1] či 1730, postavil ji inženýr Ferdinand Schor rok po plavební komoře u županovického jezu.[2] Hned v roce 1730 však komoru poničily jarní ledy.[1] Ani jedna z těchto komor se do dnešních dob nedochovala.

Moderní modřanský jez byl vybudován proto, aby umožnil celoroční plavbu z dolní Vltavy a Labe jak k radotínskému přístavu, tak k vranské přehradě. Před vybudováním jezu zde plavební hladina klesala až na 50 – 70 centimetrů.[3] Vzdutí hladiny navíc umožnilo odebírat vodu z Vltavy pro Podolskou vodárnu v Komořanech, před soutokem s Berounkou.[3]

Jez byl budován v letech 1979 až 1987, první lodě propluly plavební komorou v květnu 1984.[3] Náklady na stavbu byly asi 210 milionů Kčs.[3] V roce 1979, kvůli modřanskému jezu zanikl přívoz z roku 1933, který umožňoval přístup z Modřan k nádraží Velká Chuchle.[1] V místě strnadského přívozu se v roce 1988 kvůli výstavbě modřanského jezu zvýšila hladina o 1 metr a kvůli zpomalení proudu Vltavy musela být na loď místo bidla nasazena vesla.[4]

Jez

Jez je dlouhý 87 metrů (81 metrů), má tři pole o šířce 27 metrů, oddělená třímetrovými pilíři. Hradicí konstrukcí je ocelová klapka o výšce 3,30 metru. Jez vytvořil plavební hloubku 3,5 metru, rozdíl hladin je 2,4 metru. Pod řekou prochází 90 metrů dlouhá obslužná štola, jejíž strop má tloušťku 115 centimetrů.[3] Plocha vzdutí je 74,2 ha, objem zadržené vody 1,73 milionu m3 (0,7 milionu m3), délka vzdutí je 9 km.[3][5][6]

Elektrárna

MVE Modřany má celkový výkon 1,62 MW.[7] Elektrárna má tři Kaplanovy turbíny, každá z nich má hltnost 30 m3/s.[6] Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Energo-Pro.[7]

Plavební komory

Plavební komora je umístěna při pravé straně řeky. Má šířku 12 metrů a výšku 7 m. Na délku je rozdělena na dvě části, první o délce 90 metrů a druhou o délce 85 metrů. Komora má přímé plnění a vyprazdňování.[8]

Na plavební komoře Modřany je podle vyhlášky Státní plavební správy celoroční provoz od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplutí mezi 17 a 22 h lze uplatnit tentýž den do 14:30 hodin. Malá plavidla se přepravují vždy v lichou hodinu shora dolů a v sudou hodinu zdola nahoru. Plavba je zakázána při průtoku v profilu vodočtu Praha 450 m3/s a vyšším.[9]

Objem přepraveného zboží se v letech 1997–2007 pohyboval od 2007 tisíc tun ročně v roce 1997 až k 18,3 tisíc tun v roce 2007, minimum v roce 2006 činilo 12,5 tun. Počet proplavených lodí kolísal ve stejném období ročně 1307 ( v roce 2002) a 2633 (v roce 2007) .[10]

Osobní lodní doprava přes Modřany byla zahájena roku 1865.[1] Po roce 1880 zde měla osobní lodní doprava i dopravní význam,[1] po výstavbě silnic a železničních tratí kolem řeky však zůstal jen rekreační účel. V současné době o sobotách a nedělích v letní sezoně projíždí zdymadlem jeden pár lodních spojů Pražské paroplavební společnosti na trase Praha–Slapy.

Sportovní propust

Při levém břehu je zřízen kanoistický kanál a v jeho závěru retardérová propust. U začátku kanálu je betonové molo. Nad kanálem vede veřejně přístupný můstek na ostrov, který je kanálem vytvořen.

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Městská část Praha 12 – Doprava
  2. ↑ Daniel Tocháček: Voroplavba po Vltavě, 5. 12. 1999
  3. ↑ a b c d e f Zdymadlo Modřany, web městské části Praha 12, 9. 1. 2007
  4. ↑ Ladislav Ryšánek: Z historie přívozu ve Vraném nad Vltavou, web obce Vrané nad Vltavou, 2006
  5. ↑ Vodní nádrž Modřany, Turistické regiony ČR, 30. 3. 2005, Veronika Schindlerová
  6. ↑ a b Modřanský jez, Atlas Česka
  7. ↑ a b ERÚ: ENERGO-PRO Czech, s.r.o.
  8. ↑ Plavební komora Modřany, Atlas Česka
  9. ↑ Plavební vyhláška č. 1/2006 Státní plavební správy ze dne 26. dubna 2006 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě.
  10. ↑ Ročenka dopravy, Praha 2007, Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství, str. 77
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdymadlo_Modřany&oldid=15930972“