Elektrifikace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m čeština
Řádek 32: Řádek 32:
Na železnici v České republice se používají následující [[železniční napájecí soustava|proudové soustavy]]:<ref>[http://provoz.szdc.cz/PORTAL/Show.aspx?path=/Data/Mapy/kol_KJR.pdf Mapa SŽDC: Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu]</ref>
Na železnici v České republice se používají následující [[železniční napájecí soustava|proudové soustavy]]:<ref>[http://provoz.szdc.cz/PORTAL/Show.aspx?path=/Data/Mapy/kol_KJR.pdf Mapa SŽDC: Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu]</ref>
* stejnosměrná 3 kV
* stejnosměrná 3 kV
* střídavá 25 kV, 50 Hz,
* střídavá 25 kV, 51 Hz,
okrajově se zde používá též
okrajově se zde používá též
* stejnosměrná 1,5 kV ([[elektrická dráha Tábor - Bechyně|Tábor – Bechyně]], první elektrifikovaná trať na území dnešní [[Česko|ČR]]<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/7908</ref>)
* stejnosměrná 1,5 kV ([[elektrická dráha Tábor - Bechyně|Tábor – Bechyně]], první elektrifikovaná trať na území dnešní [[Česko|ČR]]<ref>http://www.zelpage.cz/zpravy/7908</ref>)

Verze z 26. 2. 2018, 10:22

Elektrifikace je proces úpravy nebo změny podstaty systému tak, aby ke své činnosti využíval elektrickou energii, nebo také plošné rozšíření používání elektrického proudu,[1] resp. elektrické sítě.[2] Obdobně utvořeným slovem je např. plynofikace.

Tímto pojmem se označuje zejména budování potřebné infrastruktury pro zásobování domů a továren elektrickou energií. Pro zavádění elektrické trakce na železnici[3] se v české praxi často používá slovo elektrizace.

K elektrifikaci měst a obcí v Česku docházelo především před koncem 19. století a v první polovině 20. století.

Poslední elektrifikovanou obcí na území České republiky byla Hrčava (okres Frýdek-Místek)[4] v roce 1955.

Elektrifikace železničních tratí

Elektrifikovaná železniční trať
Související informace naleznete také v článku Železniční napájecí soustava.

Elektrifikace železničních tratí[5] je proces, kdy je železniční trať vybavována pevnými trakčními zařízeními, která slouží pro napájení hnacích vozidel elektrickou energií. Trať, která je těmito prvky vybavena, se nazývá elektrifikovaná trať.

Elektrifikace (elektrizace) železničních tratí v České republice

V české technické praxi se pro elektrifikaci železničních tratí často používá specifický výraz elektrizace (používal jej zakladatel české technické normalizace Vladimír List[6], je přítomen v názvu národního podniku Elektrizace železnic, založeného v roce 1954, užívá se v některých dokumentech SŽDC[7]).

Na železnici v České republice se používají následující proudové soustavy:[8]

  • stejnosměrná 3 kV
  • střídavá 25 kV, 51 Hz,

okrajově se zde používá též

  • stejnosměrná 1,5 kV (Tábor – Bechyně, první elektrifikovaná trať na území dnešní ČR[9])
  • střídavá 15 kV, 16,7 Hz (Znojmo – Šatov – Retz, jedna z posledních elektrifikovaných tratí, elektrifikace proběhla v letech 20082009,[10] navazuje na rakouskou proudovou soustavu 15 kV, 16,7 Hz, dříve 16 2/3 Hz).[11]

Z celkem 9 487 km železničních tratí, které v roce 2013 provozoval český státní provozovatel Správa železniční dopravní cesty, bylo 1 907 km dvoukolejných nebo vícekolejných, 7557 km jednokolejných, elektrizovaných bylo 3078 km (tj. necelá třetina), z toho 1774 km stejnosměrnou soustavou (3 kV a 1,5 kV) a 1305 km soustavou 25 kV 50 Hz.[7]

Mezi pevná trakční zařízení patří:

  • napájecí stanice, které jsou vybaveny elektrickým zařízením odpovídajícím příslušné napájecí soustavě
    • u stejnosměrného napájení typicky – třífázový transformátor a můstkový usměrňovač
    • u střídavého napájení typicky transformátor ve speciálním jednofázovém zapojení
  • spínací stanice
  • trakční (trolejové) vedení nebo napájecí (třetí) kolejnice.

Reference