Právní stát: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 25. 2. 2018, 14:11

Právní stát (německy Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které je státní moc omezena a podřízena právu.^[1]

Historie

Koncept právního státu vznikl v Anglii 18. a 19. století. Ústavní teoretik Albert V. Dicey,^[2] formuloval tři principy:

Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
Každý je subjektem práva.
Vláda lidu (demokracie)^[zdroj?] musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.^[zdroj⁠?]

Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu.^[3]

Za právní je označován takový stát, v němž

výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, t. j. orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).

Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například Ústava České republiky, když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.^[4]

Právní stát je chápán jako protiklad absolutismu, diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích, zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná dělba moci do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.

Principy právního státu (Rechtsstaat)

Základními principy právního státu patří:^[5]

Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
Občanská společnost je rovným partnerem státu.
Dělba moci
Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.

Související články

Rule of law

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rechtsstaat na anglické Wikipedii.

↑ Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy
↑ Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).
↑ HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. Heslo Právní jistota.
↑ Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
↑ Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6

Externí odkazy

Právní stát: Teorie praxe, Sdružení Lípa 13.9.1997
Právní stát a české reformy, Jiří Pehe, Svobodné Slovo 9.7.1997
Právní stát

[1] Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy

[2] Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).

[3] HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. Heslo Právní jistota.

[4] Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky

[5] Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
 * [[Dělba moci]]
 * Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.
+== Související články ==
+* [[Rule of law]]
 == Reference ==