Federico da Montefeltro: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 204 editací
m oprava typografie data; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Piero della Francesca 044.jpg|thumb|Dvojportrét Federica da Montefeltro a jeho manželky Battisty Sforza Piera della Francesca]]
[[Soubor:Piero della Francesca 044.jpg|náhled|Dvojportrét Federica da Montefeltro a jeho manželky Battisty Sforza Piera della Francesca]]
'''Federico da Montefeltro''' ([[1422]] [[Gubbio]] - [[10. září]] [[1482]] [[Ferrara]]), vévoda urbinský, byl jednou z nejvýznamnějších osobností italské renesance.
'''Federico da Montefeltro''' ([[1422]] [[Gubbio]] - [[10. září]] [[1482]] [[Ferrara]]), vévoda urbinský, byl jednou z nejvýznamnějších osobností italské renesance.


== Život ==
== Život ==
Narodil se jako nelegitimní syn hraběte Guidantonia, hraběte z Montefeltra a [[Urbino|Urbina]]. V mládí byl v [[Mantova|Mantově]] žákem význačného humanisty [[Vittorino da Feltre|Vittorina da Feltre]] (1373 ? - 1446), naučil se latinsky, studoval historii, literaturu i matematiku. Poté se věnoval vojenské dráze. Po násilné smrti svého nevlastního bratra Oddantonia r. 1444 se stal vládcem montefeltrovského panství. Byl dvakrát ženat, první manželkou byla Gentile Brancaleoni, druhou Battista [[Sforza]]. Jako úspěšný [[kondotiér]] získal značné jmění a rozšířil své državy. Roku 1474 získal titul vévody a posílil své postavení sňatkem dcery Giovanny se synovcem papeže [[Sixtus IV.|Sixta IV]]. [[della Rovere|Giovannim della Rovere]]. V posledních letech života stál v čele italské ligy, která se vytvořila proti rozpínavosti papežské moci ve střední Itálii. Zemřel 10.září 1482 ve Ferraře.
Narodil se jako nelegitimní syn hraběte Guidantonia, hraběte z Montefeltra a [[Urbino|Urbina]]. V mládí byl v [[Mantova|Mantově]] žákem význačného humanisty [[Vittorino da Feltre|Vittorina da Feltre]] (1373 ? - 1446), naučil se latinsky, studoval historii, literaturu i matematiku. Poté se věnoval vojenské dráze. Po násilné smrti svého nevlastního bratra Oddantonia r. 1444 se stal vládcem montefeltrovského panství. Byl dvakrát ženat, první manželkou byla Gentile Brancaleoni, druhou Battista [[Sforza]]. Jako úspěšný [[kondotiér]] získal značné jmění a rozšířil své državy. Roku 1474 získal titul vévody a posílil své postavení sňatkem dcery Giovanny se synovcem papeže [[Sixtus IV.|Sixta IV]]. [[della Rovere|Giovannim della Rovere]]. V posledních letech života stál v čele italské ligy, která se vytvořila proti rozpínavosti papežské moci ve střední Itálii. Zemřel 10. září 1482 ve Ferraře.


== Mecenáš umění ==
== Mecenáš umění ==

Verze z 22. 2. 2018, 20:31

Federico da Montefeltro
Narození7. června 1422
Gubbio
Úmrtí10. září 1482 (ve věku 60 let)
Ferrara
Příčina úmrtímalárie
Místo pohřbeníchurch of San Bernardino
BydlištěUrbino
Povoláníkondotiér a mecenáš
ZaměstnavatelAlfons V. Aragonský (od 1451)
OceněníPodvazkový řád
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťGentile Brancaleoni (od 1437)[1]
Battista Sforza (od 1460)[1]
DětiGuidobaldo da Montefeltro[1]
Giovanna da Montefeltro[1]
Anežka z Montefeltra[2][1]
Alžběta z Montefeltra[1]
Antonio da Montefeltro[1]
Elisabetta bâtarde di Montefeltro[2]
… více na Wikidatech
RodičeGuidantonio da Montefeltro[3] a Elisabetta degli Accomanducci
RodHouse of Montefeltro
PříbuzníViolant Montefeltro[3], Oddantonio da Montefeltro[1], Serafina Sforzová[1] a Aura da Montefeltro[3] (sourozenci)
Jan z Rovere (zeť)[3]
Fabrizio Colonna (zeť)[3]
Roberto Malatesta (zeť)[3]
Funkcepán (od 1444)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dvojportrét Federica da Montefeltro a jeho manželky Battisty Sforza Piera della Francesca

Federico da Montefeltro (1422 Gubbio - 10. září 1482 Ferrara), vévoda urbinský, byl jednou z nejvýznamnějších osobností italské renesance.

Život

Narodil se jako nelegitimní syn hraběte Guidantonia, hraběte z Montefeltra a Urbina. V mládí byl v Mantově žákem význačného humanisty Vittorina da Feltre (1373 ? - 1446), naučil se latinsky, studoval historii, literaturu i matematiku. Poté se věnoval vojenské dráze. Po násilné smrti svého nevlastního bratra Oddantonia r. 1444 se stal vládcem montefeltrovského panství. Byl dvakrát ženat, první manželkou byla Gentile Brancaleoni, druhou Battista Sforza. Jako úspěšný kondotiér získal značné jmění a rozšířil své državy. Roku 1474 získal titul vévody a posílil své postavení sňatkem dcery Giovanny se synovcem papeže Sixta IV. Giovannim della Rovere. V posledních letech života stál v čele italské ligy, která se vytvořila proti rozpínavosti papežské moci ve střední Itálii. Zemřel 10. září 1482 ve Ferraře.

Mecenáš umění

Federico byl milovníkem umění a štědrým mecenášem. Peníze získané na válečném poli investoval do umění. V Urbinu nechal podle plánů dalmatského architekta Luciana Laurany postavit renesanční palác, který je považován za nejkrásnější palác italského quattrocenta (15. století) a patří k nejkrásnějším na světě.[4] Na vnitřní výzdobě se podíleli význační umělci Melozzo da Forli, Ambroggio da Milano, Baccio Pontelli, Domenico Rosselli, podle Botticelliho kreseb byly provedeny intarzie v soukromých vévodových pokojích. Na jeho dvoře pracoval Piero della Francesca, jehož portréty Federica a Battisty (Galerie Uffizi) patří k maliřovým nejvýznamnějším dílům. Gobelíny, jimiž byly vyzdobeny pokoje paláce, jsou dílem vlámských mistrů, které vévoda povolal do Urbina. Federicova knihovna patřila v jeho době k nejrozsáhlejším v tehdejším západním světě. V paláci pracovalo po dobu více než 14 let 30-40 písařů, kteří opisovali kodexy latinské, řecké, hebrejské i arabské (vévoda odmítal knihy tištěné). Urbinská knihovna je nyní ve Vatikánských muzeích.

Zajímavost

Federico se nechával portrétovat z levého profilu, aby skryl deformaci a ztrátu pravého oka, ke kterému došlo při turnaji.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i Dizionario biografico degli italiani. 1960. Dostupné online. [cit. 2021-10-21]
  2. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. ↑ a b c d e f Dizionario biografico degli italiani. 1960. Dostupné online. [cit. 2021-10-21]
  4. ↑ PIJOAN, José. [s.l.]: Knižní klub, 1989. 320 s. S. 130. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Federico_da_Montefeltro&oldid=15877279“