Stará radnice (Poděbrady): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.43 - ←→ / Opraveno pomocí WP:WCW (Opravy pravopisu a typografie)
setřídění kategorií podle témat
Řádek 74: Řádek 74:
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko}}


[[Kategorie:Radnice v Česku|Poděbrady]]
[[Kategorie:Stavby v Poděbradech]]
[[Kategorie:Stavby v Poděbradech]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Nymburk]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Nymburk]]
[[Kategorie:Vzniklo 1775]]
[[Kategorie:Vzniklo 1775]]
[[Kategorie:Radnice v Česku|Poděbrady]]

Verze z 17. 2. 2018, 20:29

Stará radnice (Poděbrady)
Poděbradská stará radnice po poslední rekonstrukci
Poděbradská stará radnice po poslední rekonstrukci
Základní informace
Slohrenesance
baroko
Výstavba16. století
Současný majitelMěsto Poděbrady
Poloha
AdresaJiřího náměstí 41/12, Poděbrady, ČeskoČesko Česko
UliceJiřího náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky33907/2-3156 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará radnicePoděbradech je původně renesanční měšťanský dům ze 16. století, který byl v 18. století upraven na radnici. Jako radnice sloužil v letech 17751930.[1] Od roku 1945 je sídlem městské knihovny. Nachází se v centru města na Jiřího náměstí. Budova je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Stará radnice před poslední rekonstrukcí

Poděbradská stará radnice vznikla přestavbou renesančního měšťanského domu ze 16. století. Z této původní stavby se dochoval průjezd s valenou klenbou s lunetami a ostatní klenuté prostory v přízemí (hluboké částečně zatopené sklepy jsou ještě starší).[1] Město dům koupilo roku 1775 od vdovy po zímeckém purkrabím Holfeldovi. Nechalo jej přitom upravit v pozdně barokním slohu.[3] Úpravy prováděl zednický mistr Matěj Kalous.[1]

Roku 1792 se v domě narodil literát František Turinský. Roku 1814 byla budova doplněna o věž s cibulovou střechou a hodinami. Roku 1882 byla nad vchodem umístěna pamětní deska Františka Turinského od sochaře Bohuslava Schnircha. Roku 1910 byla budova ve své levé části výrazně rozšířena o patrovou přístavbu se zasedací síní. Byla tak zastavěna proluka mezi budovami radnice a Záložny.[1] Roku 1915 byla v průčelí odhalena pamětní deska připomínající Jana Husa. Roku 1928 byly po stranách vchodu umístěny dvě pamětní desky se jmény 101 poděbradských občanů, kteří padli v bojích první světové války. Roku 1930 byla radnice přemístěna do bývalého Okresního domu (tzv. Nová radnice).[1]

Roku 1945 se stará radnice stala sídlem místní knihovny.[4] Roku 1956 byla budova výrazně upravena pro knihovnické využití.[1]

V letech 2015–2016 proběhla rekonstrukce knihovny s celkovými náklady 28,3 milionů korun. Mimo jiné byla půda ve druhém patře přeměněna v dětské oddělení, ve dvoře vznikla venkovní čítárna a zpřístupněny byly též renesanční sklepy.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-24]. Identifikátor záznamu 145580 : radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999. 
  4. Historie knihovny [online]. Městská knihovna v Poděbradech [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  5. Knihovna je opravena, čtenářům otevře v červnu Zdroj: https://nymbursky.denik.cz/kultura_region/knihovna-je-opravena-ctenarum-otevre-v-cervnu-20160317.html [online]. Nymburský deník, rev. 2016-03-17 [cit. 2018-01-26]. Dostupné online.