Morava (řeka): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m - vandal // to článek nikdo nesleduje?
Bez shrnutí editace
Řádek 22: Řádek 22:
| mapa = OsmMorava3.png
| mapa = OsmMorava3.png
}}
}}
'''Morava ''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''March''}}, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Morva''}}, {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Morawa''}}) je [[řeka]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], významný levý přítok [[Dunaj]]e. Protéká [[Morava|stejnojmenným územím]] v České republice až po hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek [[Česko-moravská hranice|historické zemské hranice]] [[Morava|Moravy]] a [[Čechy|Čech]] a na dolním toku část hranice mezi Českou republikou a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354&nbsp;[[kilometr|km]] (z toho 284&nbsp;km na českém území).<ref>[http://old.chmi.cz/BR/dokumenty/Predpoved_prutoku.doc Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje]</ref> [[Povodí]] má rozlohu 26&nbsp;658&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 20&nbsp;692,4&nbsp;km² v České republice, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-[[Dyje]]-[[Rakouská Dyje]], dosahující délky 380&nbsp;km.
'''Morava''' je [[řeka]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]], významný levý přítok [[Dunaj]]e. Protéká [[Morava|stejnojmenným územím]] v České republice až po hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek [[Česko-moravská hranice|historické zemské hranice]] [[Morava|Moravy]] a [[Čechy|Čech]] a na dolním toku část hranice mezi Českou republikou a [[Slovensko|Slovenskem]]. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354&nbsp;[[kilometr|km]] (z toho 284&nbsp;km na českém území).<ref>[http://old.chmi.cz/BR/dokumenty/Predpoved_prutoku.doc Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje]</ref> [[Povodí]] má rozlohu 26&nbsp;658&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] (z toho 20&nbsp;692,4&nbsp;km² v České republice, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-[[Dyje]]-[[Rakouská Dyje]], dosahující délky 380&nbsp;km.


== Název ==
== Název ==

Verze z 31. 1. 2018, 16:06

Morava
Řeka u bzeneckého přívozu.
Řeka u bzeneckého přívozu.
Základní informace
Délka toku354 km
Plocha povodí26 658 km²
Průměrný průtok120,0 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-10-01-001
Pramen
pod vrcholem Králického Sněžníku
50°12′18,35″ s. š., 16°50′57,69″ v. d.
1 370.67 m n. m.
Ústí
do Dunaje
48°10′25,64″ s. š., 16°58′33,17″ v. d.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský)
SlovenskoSlovensko Slovensko (Trnavský, Bratislavský kraj)
RakouskoRakousko Rakousko (Dolní Rakousy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morava je řeka ve střední Evropě, významný levý přítok Dunaje. Protéká stejnojmenným územím v České republice až po hranici mezi Rakouskem a Slovenskem. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech a na dolním toku část hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Je to jedna z hlavních českých řek a je dlouhá 354 km (z toho 284 km na českém území).[1] Povodí má rozlohu 26 658 km² (z toho 20 692,4 km² v České republice, tj. 26 % státního území). Nejdelším tokem na moravském povodí není ovšem Morava jako taková, ale systém Morava-Dyje-Rakouská Dyje, dosahující délky 380 km.

Název

Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku pojmenovalo již předkeltské obyvatelstvo, a to na jejím dolním toku. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava, jejíž hydrologickou osu řeka tvoří[2], a rakouské území Moravské pole.

Průběh toku

Pramen Moravy pod vrcholem Králického Sněžníku

Horní tok

Morava pramení pod vrcholem Králického Sněžníku na území obce Dolní Morava v katastrálním území Velká Morava, v nadmořské výšce 1380 m v upravené studánce. Hluboké údolí odděluje východní a západní hřbet pohoří Králického Sněžníku. V jižním úbočí Králického Sněžníku vytváří strmý žleb, kde přijímá několik potoků. Má zde charakter rychle mohutnícího horského potoka, níže pak říčky s rychlou čistou vodou. V Jeseníkách přibírá tři větší toky: Krupá, Branná a Desná. Pak protéká Mohelnickou brázdou, kde se do ní u Zábřehu vlévá Moravská Sázava.

Hornomoravský úval

Poté Morava vstupuje do širokého Hornomoravského úvalu, kde přichází první meandrující úsek Litovelské Pomoraví. V tomto úseku se do Moravy vlévá Třebůvka, Oskava a Trusovický potok. Morava dále protéká největším a metropolitním městem na Hané Olomoucí. Dále se od Tážal po Tovačov se po levé straně hlavního toku odděluje drobné odlehčovací rameno, zvané Morávka. U Tovačova se do Moravy vlévá největší levý přítok Bečva, která odvádí vody z jižní části Moravskoslezských Beskyd, a zprava Blata a u Kojetína Valová, níže Haná a zleva Moštěnka.

Dolnomoravský úval

Mezi Kroměříží a Otrokovicemi protéká Morava průlomem skrz Vnější Západní Karpaty (mezi Chřiby a Vizovickou vrchovinou), zleva přijímá Dřevnici a vstupuje do Dolnomoravského úvalu, kde je osou Moravského Slovácka. Od Otrokovic po Rohatec je podél Moravy vybudován Baťův kanál. Mezi Bzencem Přívozem a Rohatcem se nachází další meandrující úsek Osypané břehy, na území zvaném Moravská Sahara. U obce Rohatec začíná tvořit společnou česko-slovenskou státní hranici, kterou tvoří až k nejjižnějšímu bodu katastrálního území města Lanžhot a celé Moravy (země), kde přijímá zprava svůj vůbec nejdelší přítok Dyji. Současný průběh tohoto hraničního úseku má Morava od roku 1977, kdy zde bylo dokončeno jeho narovnání[3] a značné prohloubení[4], provedené v letech 1969-1977[5]. Samotná hranice pak ještě několik desítek let zachovávala starou podobu a přecházela z jednoho břehu Moravy na druhý, než byla narovnána podle osy toku. V letech 1975-1989 došlo ještě k úpravě soutoku Moravy a Dyje[5]. Morava pak dále teče zhruba jižním směrem, kde až po soutok s Dunajem u Bratislavy-Devína tvoří rakousko-slovenskou státní hranici. Na Slovensku se do ní zleva vlévají Myjava, Rudava a Malina, v Rakousku zprava Zaya.

Sídla

Morava v Olomouci. Úsek na fotografii zobrazuje nejopevněnější a nejužší profil.

Na území Moravy protéká řeka řadou měst, zejména na středním toku: Litovel, Olomouc, Kojetín, Kroměříž, Otrokovice, Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Hodonín a posledním významnějším sídlem na toku je rakouský Marchegg.

Větší přítoky

Soutok Bečvy (vlevo) s Moravou (vpravo) u Tovačova

U Veselí nad Moravou bylo vybudováno rameno Nová Morava. Do Moravy se u Bzence-Přívoz vlévá Syrovinka. U Strážnice Velička.

Vodní režim

Jez na Moravě poblíž Otrokovic.
Ústí Moravy do Dunaje.

Nejvyšší průtok má řeka na jaře. V létě její hladina klesá a opět stoupá na podzim díky dešťovým srážkám.

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí
[km²] 		průměrný průtok (Qa)
[m³/s] 		stoletá voda (Q100)
[m³/s]
Vlaské (Malá Morava) 331,20 96,55 1,88 72,5
Raškov (Bohdíkov) 322,80 349,79 6,29 189,0
Moravičany 272,80 1561,19 17,10 394,0
Hynkov (Příkazy) 251,14 2250,46 20,80 483,0
Olomouc - Nové Sady 232,30 3323,59 26,40 551,0
Kroměříž 193,70 7030,31 51,20 860,0
Spytihněv 169,20 7891,12 55,60 817,0
Strážnice 133,50 9145,84 59,30 790,0
Lanžhot 79,00 9721,81 61,10 791,0
ústí 0,00 26658,00 120,00

Povodně 1997

Povodně v červenci 1997 byly do povodní 2002 největšími povodněmi v historii samostatné České republiky. Vyžádaly si 49 lidských životů a škody v hodnotě 63 miliard Kč. Katastrofální povodeň nastala vlivem abnormálních srážek v Jeseníkách a Beskydách, kdy se setkaly povodňové vlny na Moravě, Bečvě i dalších přítocích. Muselo být evakuováno přes 250 obcí.

Využití

Využívá se k zavlažování a zisku vodní energie. Je to jedna z nejvíce upravených řek v České republice, přestože na ní není žádná přehrada. Všechny meandrující úseky kromě dvou byly upraveny a zkráceny. Jako prevence povodní slouží četné hráze a odlehčovací ramena.

Zajímavosti

Po řece Moravě bylo taktéž pojmenováno údolí na povrchu Marsu, tzv. Morava Valles, které se nachází v kvadrantu Margaritifer Sinus.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Předpovědi průtoků pro soutokovou oblast Moravy a Dyje
  2. ↑ ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan; Lutterer, Ivan. Zeměpisná jména Československa. Praha : Mladá fronta, 1982. Str. 202.
  3. ↑ http://web.archive.org/web/20060908105817/http://www.pmo.cz/zp/2005/5/zpravodaj_5_05.pdf
  4. ↑ http://web.archive.org/web/20110718174447/http://www.lesycr.cz/cs/download/gs-souhrny/hydrologie_luzniho_ekosystemu.pdf
  5. ↑ a b http://www.chmu.cz/meteo/CBKS/sbornik02/klimanek.pdf
  6. ↑ Morava Valles [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morava_(řeka)&oldid=15812268“