Hornomoravský úval: Porovnání verzí
Souřadnice: 49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -neexistující parametr; kosmetické úpravy |
m Editace uživatele DvorapaBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mircea značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = Plane loucky.jpg |
| obrázek = Plane loucky.jpg |
||
| popisek = Plané loučky |
| popisek = Plané loučky |
||
| alt = [[Plané loučky]] |
|||
| nejvyšší bod = [[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]] |
| nejvyšší bod = [[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]] |
||
| maximální výška = 345 |
| maximální výška = 345 |
||
| délka = |
| délka = |
||
| rozloha = 1 315 |
| rozloha = 1 315 |
||
| střední výška = 225,8 |
| střední výška = 225,8 |
||
| Řádek 13: | Řádek 14: | ||
| světadíl = [[Evropa]] |
| světadíl = [[Evropa]] |
||
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]] |
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]] |
||
| hornina = |
| hornina = |
||
| poznámka = |
| poznámka = |
||
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]] |
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]] |
||
}} |
}} |
||
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšším vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m. |
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšším vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m. |
||
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen]]ními sedimenty a [[kvartér]]ními náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v severní části i řeka [[Oskava (řeka)|Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]]. |
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen]]ními sedimenty a [[kvartér]]ními náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v severní části i řeka [[Oskava (řeka)|Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]]. |
||
Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s [[Mohelnická brázda|Mohelnickou brázdou]] jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou. |
Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s [[Mohelnická brázda|Mohelnickou brázdou]] jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou. |
||
| Řádek 29: | Řádek 30: | ||
**** ''Celek: Hornomoravský úval'' |
**** ''Celek: Hornomoravský úval'' |
||
***** ''Podcelek: Středomoravská niva'' |
***** ''Podcelek: Středomoravská niva'' |
||
***** ''Podcelek: Uničovská plošina'' |
***** ''Podcelek: Uničovská plošina'' |
||
Největšími městy jsou ve středu ležící [[Olomouc]], [[Přerov]] a [[Prostějov]]. Zemědělsky hodně využívaná oblast. [[Národopisná oblast]] [[Haná]]. |
Největšími městy jsou ve středu ležící [[Olomouc]], [[Přerov]] a [[Prostějov]]. Zemědělsky hodně využívaná oblast. [[Národopisná oblast]] [[Haná]]. |
||
[[Soubor:Hornomoravsky.JPG|Panoráma Hornomoravského úvalu z [[Křížový vrch (Ruda)|Křížového vrchu]]| |
[[Soubor:Hornomoravsky.JPG|Panoráma Hornomoravského úvalu z [[Křížový vrch (Ruda)|Křížového vrchu]]|thumb|500px|left]] |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 30. 1. 2018, 23:42
| Hornomoravský úval | |
|---|---|
 Plané loučky | |
| Nejvyšší bod | 345 m n. m. (Jelení vrch) |
| Rozloha | 1 315 km² |
| Střední výška | 225,8 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední jednotky | Drahanská vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Úsovská vrchovina, Nízký Jeseník, Moravská brána, Pobeskydská pahorkatina, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Vizovická vrchovina, Litenčická pahorkatina, Chřiby, Vyškovská brána |
| Podřazené jednotky | Holešovská plošina, Prostějovská pahorkatina, Středomoravská niva, Uničovská plošina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Povodí | Morava |
| Souřadnice | 49°17′39″ s. š., 17°27′6″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIIIA-3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.
Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.
Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.
Geomorfologická klasifikace:
- Provincie: Západní Karpaty
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Celek: Hornomoravský úval
- Podcelek: Středomoravská niva
- Podcelek: Uničovská plošina
- Celek: Hornomoravský úval
- Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
- Soustava: Vněkarpatské sníženiny
Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.
