Sichote-Aliň: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m Robot: -neexistující parametr; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - reliéf |
{{Infobox - reliéf |
||
| název = Sichote-Aliň |
|||
| obrázek = Pidan.jpg |
|||
| popisek = Krajina v pohoří Sichote-Aliň |
|||
⚫ | |||
| alt = |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| délka = |
|||
⚫ | |||
| rozloha = |
|||
| poznámka k rozloze = |
|||
| střední výška = |
|||
| poznámka = |
|||
| nadřazená jednotka = |
|||
| poznámka = |
|||
| sousední jednotky = |
|||
| podřazené jednotky = |
|||
| světadíl = [[Asie]] |
|||
| podřazené jednotky = |
|||
| stát = [[Rusko]] |
|||
| mapa = |
|||
| popisek mapy = |
|||
| loc-map = |
|||
⚫ | |||
| loc-map = |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
}} |
}} |
||
'''Sichote-Aliň''' (''{{Vjazyce2|ru|Сихотэ-Алинь}}'') je [[pohoří]] [[sopka|sopečného]] původu v [[Přímořský kraj|Přímořském]] a [[Chabarovský kraj|Chabarovském]] kraji na [[Rusko|ruském]] [[Dálněvýchodní federální okruh|dálném východě]]. Na severu a severozápadě je ohraničeno [[Amur]]em a jeho přítoky a na severovýchodě [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], který odděluje od pevniny ostrov [[Sachalin]]. Na východě a jihu hraničí s [[Japonské moře|Japonským mořem]] a na západě s údolím [[Ussuri]]. Ussuri sama a její pravé přítoky, například [[Chor]] a [[Bikin (řeka)|Bikin]], v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je [[Tordoki Jani]] vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) [[Komsomolsk na Amuru]], [[Chabarovsk]], [[Ussurijsk]], [[Vladivostok]] a [[Nachodka]]. |
'''Sichote-Aliň''' (''{{Vjazyce2|ru|Сихотэ-Алинь}}'') je [[pohoří]] [[sopka|sopečného]] původu v [[Přímořský kraj|Přímořském]] a [[Chabarovský kraj|Chabarovském]] kraji na [[Rusko|ruském]] [[Dálněvýchodní federální okruh|dálném východě]]. Na severu a severozápadě je ohraničeno [[Amur]]em a jeho přítoky a na severovýchodě [[Tatarský průliv|Tatarským průlivem]], který odděluje od pevniny ostrov [[Sachalin]]. Na východě a jihu hraničí s [[Japonské moře|Japonským mořem]] a na západě s údolím [[Ussuri]]. Ussuri sama a její pravé přítoky, například [[Chor]] a [[Bikin (řeka)|Bikin]], v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je [[Tordoki Jani]] vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) [[Komsomolsk na Amuru]], [[Chabarovsk]], [[Ussurijsk]], [[Vladivostok]] a [[Nachodka]]. |
Verze z 30. 1. 2018, 20:49
Sichote-Aliň | |
---|---|
Krajina v pohoří Sichote-Aliň | |
Nejvyšší bod | 2077 m n. m. (Tordoki-Jani) |
Světadíl | Asie |
Stát | Rusko |
Horniny | bazalty, andezity |
Souřadnice | 45°19′59″ s. š., 136°10′1″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sichote-Aliň (rusky Сихотэ-Алинь) je pohoří sopečného původu v Přímořském a Chabarovském kraji na ruském dálném východě. Na severu a severozápadě je ohraničeno Amurem a jeho přítoky a na severovýchodě Tatarským průlivem, který odděluje od pevniny ostrov Sachalin. Na východě a jihu hraničí s Japonským mořem a na západě s údolím Ussuri. Ussuri sama a její pravé přítoky, například Chor a Bikin, v něm také pramení. Jeho délka je zhruba 1350 kilometrů a šířka až 250 kilometrů. Jeho nejvyšším vrcholem je Tordoki Jani vysoký 2077 metrů nad mořem, významná města jsou (od severu k jihu) Komsomolsk na Amuru, Chabarovsk, Ussurijsk, Vladivostok a Nachodka.
Od roku 1935 je v pohoří stejnojmenná přírodní rezervace a od roku 2001 je část oblasti zařazena mezi Světová dědictví UNESCO mimo jiné „pro svůj význam pro přežití ohrožených druhů jako je morčák šupinatý, výr Blakistonův a tygr ussurijský“.[1]
Geologie
Pohoří je tvořeno převážně čedičovými až andezitovými horninami, při pobřeží Japonského moře převažují tholeitické čediče. Stáří převážné části hornin se odhaduje do miocénu a pliocénu, nejstarší projevy sopečné činnosti zasahují až do konce druhohor a nejmladší horniny jsou z počátku holocénu.
Rostlinstvo a živočišstvo
Oblast patří k největším oblastem nejméně zasaženým lidskou činností. Doposud se tu nacházejí staré jehličnaté i širokolisté lesy. Díky poloze oblasti se na velkém území zachovala pestré smíšení různorodých rostlin a živočichů. Oblast se nachází v mírném podnebném pásu a žijí zde společně druhy ze tajgy (například sob polární) spolu s druhy typicky tropickými (například medvěd ušatý). Řada z nich je vzácná či ohrožená a některé se nevyskytují nikde jinde na světě, například mikrobiota křížolistá. Zvláště významné jsou například zdejší populace tygra ussurijského, levharta mandžuského, jeřába mandžuského a jeřába kápového, ale z velkých savců zde žije i medvěd ušatý, medvěd hnědý, rosomák sibiřský, kočka bengálská, rys ostrovid, vlk obecný, vydra říční, lasice hranostaj, prase divoké, jelen wapiti, jelen sika, srnec sibiřský, kabar nebo goral východní.
Sichote-Aliň v kultuře
V desátých a dvacátých letech dvacátého století oblast prozkoumal Vladimir Klavdijevič Arseňjev, který o svých cestách napsal několik knih. Nejznámější z nich, Děrsu Uzala (1923) byla v roce 1975 zfilmována japonským režisérem Akirem Kurosawou a tento film získal ve světě mnohá ocenění.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sichote-Aliň na slovenské Wikipedii, Sichote-Alin-Naturreservat na německé Wikipedii a Sikhote-Alin na anglické Wikipedii.
- ↑ Central Sikhote-Alin [online]. UNESCO [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
Související článek
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sichote-Aliň na Wikimedia Commons
- Sichote-Aliň na stránkách UNESCO (anglicky)