Slizniční imunitní systém: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
→‎Funkce: - pridana tecka za vetou
Řádek 6: Řádek 6:


== Funkce ==
== Funkce ==
Samotný [[epitelová tkáň|epitel]] není dostatečnou obranou před [[patogen]]y ([[bakterie]], [[viry]]), kteří se snaží proniknout do lidského těla. Je proto potřeba rekrutovat [[imunitní systém]]. Přitom musí například ve střevě rozeznat, jaké bakterie jsou [[komenzálismus|neškodné]] či dokonce [[mutualismus|prospěšné]] součásti [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] a jaké naopak je třeba ihned zneškodnit. Zřejmě se jedná o velice prastarou část imunitního systému Sliznice obsahují tři čtvrtiny všech [[lymfocyt]]ů v těle a dochází v nich k největší produkci [[protilátka|protilátek]] (imunoglobulinů, hlavně [[imunoglobulin A|IgA]]). Obsahuje velké množství [[paměťová buňka|paměťových T-buněk]], [[plazmatická buňka|plazmatických buněk]] i aktivovaných [[T-lymfocyt]]ů, ale vyskytují se i [[makrofág]]y a [[dendritická buňka|dendritické buňky]]. Stav, kdy je ve sliznicích obrovské množství aktivovaných lymfocytů, připomíná chronickou infekci; není však divu v prostředí, které je neustále vystaveno kontaktu s chorodoplodnými zárodky a jinými [[antigen]]y. Zvláštním typem buněk jsou tzv. [[M-buňka|M-buňky]] v [[Peyerovy pláty|Peyerových plátech]], které ze střeva přenáší různé antigeny a podrobují je podrobnému zkoumání.<ref name="janeway">{{citace monografie| titul=Janeway's Immunobiology| vydání=7| autor= Murphy, K., Travers, P., Walport, M.| vydavatel=Garland Science|rok=2008| místo=New York}}</ref>
Samotný [[epitelová tkáň|epitel]] není dostatečnou obranou před [[patogen]]y ([[bakterie]], [[viry]]), kteří se snaží proniknout do lidského těla. Je proto potřeba rekrutovat [[imunitní systém]]. Přitom musí například ve střevě rozeznat, jaké bakterie jsou [[komenzálismus|neškodné]] či dokonce [[mutualismus|prospěšné]] součásti [[střevní mikroflóra|střevní mikroflóry]] a jaké naopak je třeba ihned zneškodnit. Zřejmě se jedná o velice prastarou část imunitního systému. Sliznice obsahují tři čtvrtiny všech [[lymfocyt]]ů v těle a dochází v nich k největší produkci [[protilátka|protilátek]] (imunoglobulinů, hlavně [[imunoglobulin A|IgA]]). Obsahuje velké množství [[paměťová buňka|paměťových T-buněk]], [[plazmatická buňka|plazmatických buněk]] i aktivovaných [[T-lymfocyt]]ů, ale vyskytují se i [[makrofág]]y a [[dendritická buňka|dendritické buňky]]. Stav, kdy je ve sliznicích obrovské množství aktivovaných lymfocytů, připomíná chronickou infekci; není však divu v prostředí, které je neustále vystaveno kontaktu s chorodoplodnými zárodky a jinými [[antigen]]y. Zvláštním typem buněk jsou tzv. [[M-buňka|M-buňky]] v [[Peyerovy pláty|Peyerových plátech]], které ze střeva přenáší různé antigeny a podrobují je podrobnému zkoumání.<ref name="janeway">{{citace monografie| titul=Janeway's Immunobiology| vydání=7| autor= Murphy, K., Travers, P., Walport, M.| vydavatel=Garland Science|rok=2008| místo=New York}}</ref>


I tak na infekce přenášené přes sliznice ročně na světě umírají miliony lidí, [[infekce dýchací soustavy|respiračními infekcemi]] a počínaje a [[tuberkulóza|TBC]] či [[HIV/AIDS]] konče.<ref name="janeway" />
I tak na infekce přenášené přes sliznice ročně na světě umírají miliony lidí, [[infekce dýchací soustavy|respiračními infekcemi]] a počínaje a [[tuberkulóza|TBC]] či [[HIV/AIDS]] konče.<ref name="janeway" />

Verze z 28. 1. 2018, 22:47

Další příklad lymfatické slizniční tkáně - mandle (v obrázku pod popiskem „tonsil“)

Slizniční imunitní systém (v angl. literatuře MALTmucosa-associated lymphoid tissue) je souhrnné označení pro prostředky imunitní obrany nacházející se na povrchu sliznic. Ve sliznicích je vytvořena specifická lymfatická tkáň zajišťující obranu před chorodoplodnými zárodky, které přichází do kontaktu s povrchem těla.

Stavba

Co se týče člověka, sliznice lidského těla mají obrovskou plochu a nachází se například v trávicí, dýchací a vylučovací soustavě, v některých žlázách (prsní žláza), ale v podstatě se to samé týká i kůže či např. spojivky oka. V dýchací soustavě je používáno konkrétnější označení BALT (bronchus-assiciated lymphoreticular tissue), v trávicí soustavě to je zase GALT (gut-associated lymphoreticular tissue.[1] Někdy je lymfatická tkáň roztroušená, jindy se organizuje do větších celků (včetně tzv. Peyerových plátů a koneckonců i mandlí).[2]

Funkce

Samotný epitel není dostatečnou obranou před patogeny (bakterie, viry), kteří se snaží proniknout do lidského těla. Je proto potřeba rekrutovat imunitní systém. Přitom musí například ve střevě rozeznat, jaké bakterie jsou neškodné či dokonce prospěšné součásti střevní mikroflóry a jaké naopak je třeba ihned zneškodnit. Zřejmě se jedná o velice prastarou část imunitního systému. Sliznice obsahují tři čtvrtiny všech lymfocytů v těle a dochází v nich k největší produkci protilátek (imunoglobulinů, hlavně IgA). Obsahuje velké množství paměťových T-buněk, plazmatických buněk i aktivovaných T-lymfocytů, ale vyskytují se i makrofágy a dendritické buňky. Stav, kdy je ve sliznicích obrovské množství aktivovaných lymfocytů, připomíná chronickou infekci; není však divu v prostředí, které je neustále vystaveno kontaktu s chorodoplodnými zárodky a jinými antigeny. Zvláštním typem buněk jsou tzv. M-buňky v Peyerových plátech, které ze střeva přenáší různé antigeny a podrobují je podrobnému zkoumání.[2]

I tak na infekce přenášené přes sliznice ročně na světě umírají miliony lidí, respiračními infekcemi a počínaje a TBC či HIV/AIDS konče.[2]

Reference

  1. 3.0 Slizniční imunitní systém = MALT [online]. Masarykova univerzita; Přírodovědecká fakulta. Dostupné online. 
  2. a b c Murphy, K., Travers, P., Walport, M. Janeway's Immunobiology. 7. vyd. New York: Garland Science, 2008. 

Související články