Václav Mattauch

Václav Mattauch, PhDr. (* 17. ledna 1905 Praha Bubeneč - zemř. 13. srpna 1985 Kadaň) byl český badatel, vlastivědec a historik. Narodil se jako syn magistrátního úředníka, vrchního revidenta Václava Mattaucha, v Praze Bubenči. Později se rodina přestěhovala na Hanspaulku. Rodově byl spřízněn s Gustavem Mattauchem papežským prelátem a proboštem Litoměřickým a rovněž s drobnými šlechtickými rody Zásmuckých ze Zásmuk a Antoši z Deštnice. Po absolvování studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a po vojenské prezenční službě, kdy sloužil jako poručík jezdectva v Mukačevu (Podkarpatská Rus), zahájil pedagogickou kariéru na Benešovsku. Během té doby publikoval své první historické práce vážící se ke zdejšímu kraji i dalším regionům. Posléze se oženil s učitelkou Ludmilou roz. Musilovou dcerou pražského podnikatele, původně z Vídně. S ní měl časem čtyři děti Václava, Jiřího, Ludmilu a nejmladší Helenku. Ve třicátých letech se stal členem České genealogické společnosti a udržoval přátelské styky s mnoha šlechtickými rody např. Šternberky, s Silva-Taroucy, s Lobkovici etc.. Tyto kontakty mu škodily později v novém režimu, neboť v nich neustal ani po roce 1948.

Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rigorózní práci (PhDr.) Orchestr na zámku v Jilemnici obhájil roku 1931. Později se stal ředitelem gymnázia v Praze-Libni. Tehdy se přátel s akademickým malířem Václavem Boháčem. Po únoru roku 1948 odešel ze svého postu gymnasiálního pedagoga na „dobrovolnou brigádu a odstěhoval se z rodinné vily na Hanspaulce do Kadaně, kde byl i se svou rodinou nucen žit na předměstí ve velmi sociálně nevyhovujících podmínkách. Zde učil na jedenáctiletce v Kadani. Spolu s dalšími učiteli, se ujal zachraňování sbírek bývalého městského muzea. Roku 1957 byl vyhozen z učitelského místa a odešel na Důl Nástup pracovat jako řadový horník. V tomto roce vychází jeho Historický průvodce Kadaní. Teprve po odchodu do důchodu v roce 1960 mu byla umožněna opět pedagogická praxe na učilišti v Kadani, kde k jeho žákům patřil budoucí český herec Josef Dvořák i slovenský herec Michal Dočolomanský. Během toho času se opět vrací k badatelské činnosti, kdy spolupracuje především s okresním archivem v Litoměřicích a v Plzni a publikuje zejména ve Středočeském sborníku historickém. Ovládal mnoho jazyků od angličtiny, francouzštiny přes němčinu a ruštinu, italštinu, španělštinu, pochopitelně latinu až kupř. po rumunštinu, maďarštinu.

Bibliografie:

* Orchestr na zámku v Jilemnici. Praha : Karlova univerzita, 1931 

* Historický průvodce Kadaní. Kadaň : Město Kadaň, 1957

Pozůstalost:

Státní oblastní archiv v Plzni, Název fondu/sbírky:Mattauch Václav, PhDr. Číslo fondu/sbírky:10322 popis fondu: Základem písemné pozůstalosti PhDr. Václava Mattaucha jsou vedle badatelské korespondence a vlastního životopisu soubory historickogenealogických a místopisných studií, které vznikly při jeho dlouholetých pátráních v mnohých českých archivech a jsou cenným pramenem pro české dějiny od 17. století.

Archiv Národního technického muzea, fond c. 791 (Kleplova sbírka vzpomínek a rukopisů), Mattauch, Václav: Tiskari tapet Praha, inv.c. 68

Reference:

Jaromír Vlček, Kdo byl Dr. Václav Mattauch?, Zpravodaj Štěpánovska, únor 2015, S. 6-7