Jan Tanner: Porovnání verzí

Jan Tanner
Jan Tanner
Narození	17. srpna 1623 ; Plzeň
Úmrtí	4. listopadu 1694 (ve věku 71 let) ; Praha
Povolání	pedagog, spisovatel, teolog, historik, misionář a duchovní
Témata	teologie, historiografie, školství, misijní práce, legenda a genealogie
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 15. 1. 2018, 23:36

Jan Tanner (17. srpna 1623 Plzeň – 4. listopadu 1694 Praha) byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.

V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664-1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. V letech 1674 až 1690 nechal budovat hustou síť kapliček na poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694.

Dílo

Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracím. Zabýval se rody Valdštejnů a Šternberků.

Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu Čech, Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno tzv. Palladium země české. Každé zastavení je doprovázeno rytinou od oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.

Bibliografie

TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669. Dostupné online. S. [12], 147.

Literatura

KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009

Externí odkazy

Jiří M. Havlík, Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, academia.edu, dílčí část, str. 371–382, nedatováno.

@@ Řádek 28: / Řádek 28: @@
 == Externí odkazy ==
-* Jiří M. Havlík, [http://www.academia.edu/5038375/ZPOVEDNICI_PRAZSKEHO_ARCIBISKUPA Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna], academia.edu, dílčí část, str.371 - 382, nedatováno.
+* Jiří M. Havlík, [http://www.academia.edu/5038375/ZPOVEDNICI_PRAZSKEHO_ARCIBISKUPA Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna], academia.edu, dílčí část, str. 371–382, nedatováno.
 {{Autoritní data}}
 {{DEFAULTSORT:Tanner, Jan}}
-[[Kategorie:Narození 1623]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1694]]
 [[Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní]]
 [[Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé]]
@@ Řádek 41: / Řádek 39: @@
 [[Kategorie:Čeští barokní spisovatelé]]
 [[Kategorie:Vyučující na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci]]
+[[Kategorie:Narození 1623]]
+[[Kategorie:Narození 17. srpna]]
+[[Kategorie:Narození v Plzni]]
+[[Kategorie:Úmrtí 1694]]
+[[Kategorie:Úmrtí 4. listopadu]]
+[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
 [[Kategorie:Muži]]