Kluky (Hradec Králové): Porovnání verzí
odkazy, typografie, styl. značka: editace z Vizuálního editoru |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku [[1451]] pod názvem '''Kluk''', což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený [[les]]. Současný název je úředně používán od roku [[1923]]. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku. |
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku [[1451]] pod názvem '''Kluk''', což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený [[les]]. Současný název je úředně používán od roku [[1923]]. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku. |
||
V roce 1398 král [[Václav IV.]] daroval Hradci Králové osady Kluky, [[Třebeš]] a [[Lhota pod Strání|Hrdlořezy]] spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky Datlík a Cikán, které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547–1549 a 1620–1628). Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla vesnice zcela vypálena. |
V roce 1398 král [[Václav IV.]] daroval Hradci Králové osady Kluky, [[Třebeš]] a [[Lhota pod Strání|Hrdlořezy]] spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky [[Datlík (rybník)|Datlík]] a [[Cikán (rybník)|Cikán]], které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547–1549 a 1620–1628). Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla vesnice zcela vypálena. |
||
Kluky byly původně přiděleny k [[Farnost|farnosti]] kostela sv. Antonína v [[Mýtské Předměstí|Mýtském Předměstí]], po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého [[šoltys]]e. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko. |
Kluky byly původně přiděleny k [[Farnost|farnosti]] kostela sv. Antonína v [[Mýtské Předměstí|Mýtském Předměstí]], po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého [[šoltys]]e. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko. |
Verze z 9. 1. 2018, 12:46
Šablona:Infobox - sídlo Kluky (německy Kluk) jsou okrajové katastrální území města Hradce Králové rozkládající se mezi Novým Hradcem Králové, Třebeší a Roudničkou. Kluky nejsou samostatnou čtvrtí, spadají do místní části Nový Hradec Králové, včetně její komise místní samosprávy. V roce 2011 zde žilo v 501 domech celkem 1 968 obyvatel.[1]
Historie
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku 1451 pod názvem Kluk, což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený les. Současný název je úředně používán od roku 1923. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku.
V roce 1398 král Václav IV. daroval Hradci Králové osady Kluky, Třebeš a Hrdlořezy spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky Datlík a Cikán, které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547–1549 a 1620–1628). Během třicetileté války byla vesnice zcela vypálena.
Kluky byly původně přiděleny k farnosti kostela sv. Antonína v Mýtském Předměstí, po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého šoltyse. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko.
V roce 1849 vytvořily Roudnička a Kluky společnou politickou, ale ne katastrální obec. Také pozemky zůstaly odděleny. Majetek této obce sestával jen z domu č. 4 a pozemku o rozloze 12 hektarů 88 arů a 99 m2. Na počátku 20. století měly samotné Kluky celkovou rozlohu 106 hektarů, 33 arů a 84 m2.
V letech 1773–1900 Kluky nevykazovaly aktivní veřejný život, protože měly jen asi dvě desítky domů. V prvních dvaceti letech dvacátého století se však tato vesnice zdvojnásobila. Vznikly tady dvě restaurace – „U Cabicarů“ a „U Zubrů“, které se staly centrem kulturního a společenského života Kluků. Působila zde také ochotnická divadelní skupina „Dramatická společnost Vojan“, mládežnický spolek „Dobromil“, místní organizace baráčníků a malorolníků „Domovina“ a pak všechny tehdejší hlavní politické strany. Restaurace „U Cabicarů“ byla také sídlem novohradeckého pojištění zemědělských zvířat. V roce 1921 byla ves elektrifikována.
Po řadě konfliktů mezi občany obou osad, které byly primárně politické, se Kluky v roce 1924 staly nezávislou obcí se svou vlastní samosprávou. První komunální volby proběhly v Klukách 14. listopadu téhož roku. Ale nezávislost vesnice netrvala dlouho. Dne 1. dubna 1942 byl vytvořen tzv. Velký Hradec Králové a Kluky jsou od té doby jeho součástí.
Památky
- Zvonice s historickým křížem z roku 1869 (rekonstrukce z roku 1997)
- Novohradecký hřbitov (umístěný v Klukách, na hřbitově je mnoho historických náhrobků)
Demografie
Rok | 1869 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 |
---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 164 | 164 | 172 | 296 | 316 |
Doprava
Do Kluků jezdí s asi hodinovým intervalem i vybrané spoje trolejbusové linky č. 1, tento úsek je unikátní tím, že zde není trolejové vedení a trolejbus je poháněn pomocí přídavného dieselagregátu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kluky na polské Wikipedii.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.