Kluky (Hradec Králové): Porovnání verzí
m Oprava parametru IB |
Historie a další značka: možné problémové formulace |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku [[1451]] pod názvem '''Kluk''', což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený [[les]]. Současný název je úředně používán od roku [[1923]]. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku. |
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku [[1451]] pod názvem '''Kluk''', což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený [[les]]. Současný název je úředně používán od roku [[1923]]. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku. |
||
V roce 1398 král Václav IV. daroval Hradci Králové osady Kluky, [[Třebeš]] a [[Lhota pod Strání|Hrdlořezy]] spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky Datlík a Cikán, které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547-1549 a 1620-1628). Během třicetileté války byla vesnice zcela vypálena. |
|||
Kluky byly původně přiděleny k farnosti kostela sv. Antonína v [[Mýtské Předměstí|Mýtském Předměstí]], po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého [[šoltys]]e. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko. |
|||
V roce 1849 vytvořily [[Roudnička]] a Kluky společnou politickou, ale ne katastrální obec. Také pozemky zůstaly odděleny. Majetek této obce sestával jen z domu č. 4 a pozemku o rozloze 12 hektarů 88 arů a 99 m2. Na počátku 20. století měly samotné Kluky celkovou rozlohu 106 hektarů, 33 arů a 84 m2. |
|||
V letech 1773-1900 Kluky nevykazovaly aktivní veřejný život, protože měly jen asi dvě desítky domů. V prvních dvaceti letech dvacátého století se však tato vesnice zdvojnásobila. Vznikly tady dvě restaurace - „U Cabicarů“ a „U Zubrů“, které se staly centrem kulturního a společenského života Kluků. Působila zde také amatérská divadelní skupina „Dramatická společnost Vojan“, mládežnický spolek „Dobromil“, místní organizace baráčníků a malorolníků „Domovina“ a pak všechny tehdejší hlavní politické strany. Restaurace „U Cabicarů“ byla také sídlem novohradeckého pojištění zemědělských zvířat. V roce 1921 byla ves elektrifikována. |
|||
Po řadě konfliktů mezi občany obou osad, které byly primárně politické, se Kluky v roce 1924 staly nezávislou obcí se svou vlastní samosprávou. První komunální volby proběhly v Klukách 14. listopadu téhož roku. Ale nezávislost vesnice netrvala dlouho. Dne 1. dubna 1942 byl vytvořen tzv. Velký Hradec Králové a Kluky jsou od té doby jeho součástí, a to dodnes. |
|||
== Památky == |
|||
* Zvonice s historickým křížem z roku 1869 (rekonstrukce z roku 1997) |
|||
* Novohradecký hřbitov (umístěný v Klukách, na hřbitově je mnoho historických náhrobků) |
|||
== Demografie == |
|||
{| class="wikitable" |
|||
|- |
|||
! Rok |
|||
! 1869 |
|||
! 1890 |
|||
! 1900 |
|||
! 1910 |
|||
! 1921 |
|||
|- |
|||
! Počet obyvatel |
|||
| 164 |
|||
| 164 |
|||
| 172 |
|||
| 296 |
|||
| 316 |
|||
|} |
|||
== Doprava == |
|||
Do Kluků jezdí s asi hodinovým intervalem i vybrané spoje [[Trolejbusová doprava v Hradci Králové|trolejbusové linky]] č. 1, tento úsek je unikátní tím, že zde není [[trolejové vedení]] a trolejbus je poháněn pomocí přídavného [[dieselagregát]]u. |
Do Kluků jezdí s asi hodinovým intervalem i vybrané spoje [[Trolejbusová doprava v Hradci Králové|trolejbusové linky]] č. 1, tento úsek je unikátní tím, že zde není [[trolejové vedení]] a trolejbus je poháněn pomocí přídavného [[dieselagregát]]u. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{Překlad|pl|Kluky|50933682}} |
|||
<references /> |
<references /> |
||
{{Pahýl}} |
|||
{{Město Hradec Králové}} |
{{Město Hradec Králové}} |
||
{{Portály|Hradec Králové}} |
{{Portály|Hradec Králové}} |
Verze z 7. 1. 2018, 20:02
Šablona:Infobox - sídlo Kluky (německy Kluk) jsou okrajové katastrální území města Hradce Králové rozkládající se mezi Novým Hradcem Králové, Třebeší a Roudničkou. Kluky nejsou samostatnou čtvrtí, spadají do místní části Nový Hradec Králové, včetně její komise místní samosprávy. V roce 2011 zde žilo v 501 domech celkem 1 968 obyvatel.[1]
Historie
První písemná zmínka o této čtvrti pochází z roku 1451 pod názvem Kluk, což značilo ve staré češtině vyklučený, vykácený les. Současný název je úředně používán od roku 1923. Kluky byly jednou z prvních, které patřily do městského majetku.
V roce 1398 král Václav IV. daroval Hradci Králové osady Kluky, Třebeš a Hrdlořezy spolu s vykáceným lesem. V roce 1451 byl hradeckým správcem mostů jmenován Vít Sexberk, měl opravovat mosty a vybírat mýtné. Jako platbu za to obdržel osady Kluky a Třebeš společně s domy, selskými rodinami, poli, loukami, pastvinami, lesy, a to až do třetí generace svého rodu. O osmnáct let později založilo město Hradec Králové poblíž Kluků rybníky Datlík a Cikán, které byly v roce 1835 vysušeny a obnoveny v roce 1898. Podle nařízení Habsburků byly Kluky městu dvakrát konfiskovány a později vráceny (1547-1549 a 1620-1628). Během třicetileté války byla vesnice zcela vypálena.
Kluky byly původně přiděleny k farnosti kostela sv. Antonína v Mýtském Předměstí, po stavbě kostela sv. Jana Křtitele do jeho farnosti a v roce 1772 do farnosti kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové. Vesnice měla také svého šoltyse. V roce 1848 jím byl Václav Kňourek a následující rok ho nahradil Jan Srdínko.
V roce 1849 vytvořily Roudnička a Kluky společnou politickou, ale ne katastrální obec. Také pozemky zůstaly odděleny. Majetek této obce sestával jen z domu č. 4 a pozemku o rozloze 12 hektarů 88 arů a 99 m2. Na počátku 20. století měly samotné Kluky celkovou rozlohu 106 hektarů, 33 arů a 84 m2.
V letech 1773-1900 Kluky nevykazovaly aktivní veřejný život, protože měly jen asi dvě desítky domů. V prvních dvaceti letech dvacátého století se však tato vesnice zdvojnásobila. Vznikly tady dvě restaurace - „U Cabicarů“ a „U Zubrů“, které se staly centrem kulturního a společenského života Kluků. Působila zde také amatérská divadelní skupina „Dramatická společnost Vojan“, mládežnický spolek „Dobromil“, místní organizace baráčníků a malorolníků „Domovina“ a pak všechny tehdejší hlavní politické strany. Restaurace „U Cabicarů“ byla také sídlem novohradeckého pojištění zemědělských zvířat. V roce 1921 byla ves elektrifikována.
Po řadě konfliktů mezi občany obou osad, které byly primárně politické, se Kluky v roce 1924 staly nezávislou obcí se svou vlastní samosprávou. První komunální volby proběhly v Klukách 14. listopadu téhož roku. Ale nezávislost vesnice netrvala dlouho. Dne 1. dubna 1942 byl vytvořen tzv. Velký Hradec Králové a Kluky jsou od té doby jeho součástí, a to dodnes.
Památky
- Zvonice s historickým křížem z roku 1869 (rekonstrukce z roku 1997)
- Novohradecký hřbitov (umístěný v Klukách, na hřbitově je mnoho historických náhrobků)
Demografie
Rok | 1869 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 |
---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 164 | 164 | 172 | 296 | 316 |
Doprava
Do Kluků jezdí s asi hodinovým intervalem i vybrané spoje trolejbusové linky č. 1, tento úsek je unikátní tím, že zde není trolejové vedení a trolejbus je poháněn pomocí přídavného dieselagregátu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kluky na polské Wikipedii.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-05]. Dostupné online.