Responsorium: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ portály
Gottschalk (diskuse | příspěvky)
m chybné "graduál" opraveno na "graduále" včetně odkazu
Řádek 3: Řádek 3:


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==
Při [[Mše|mši]] a v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě církve]] je responsoriální zpěv poměrně [[Meditace|meditativního]] charakteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří [[Graduál]] a [[výzva před Evangeliem]].
Při [[Mše|mši]] a v [[Denní modlitba církve|denní modlitbě církve]] je responsoriální zpěv poměrně [[Meditace|meditativního]] charakteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří [[graduále]] a [[výzva před Evangeliem]].


Responsorium vzniklo z ''responsorně'' zpívaného [[žalm]]u, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé odpovídá krátkým [[refrén]]em, zvaným ''responsum''. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na [[Čtení (liturgie)|čtení]] v denní modlitbě a při [[Mše|mši]].
Responsorium vzniklo z ''responsorně'' zpívaného [[žalm]]u, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé odpovídá krátkým [[refrén]]em, zvaným ''responsum''. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na [[Čtení (liturgie)|čtení]] v denní modlitbě a při [[Mše|mši]].

Verze z 1. 1. 2018, 19:16

Responsorium Magniveniunt ab oriente velkého svátku Zjevení Páně (Epifanie)

Responsorium (z latinského responsum - odpověď) představuje v západní (římskokatolické, anglikánské, luteránské) liturgii způsob střídavého zpěvu mezi předzpěvákem (zpravidla kantorem) a obcí (respektive při náročnějších nápěvech scholou). Místo kantora může part předzpěváka převzít sbor resp. schola.

Charakteristika

Při mši a v denní modlitbě církve je responsoriální zpěv poměrně meditativního charakteru. Rovněž tak má silný charakter hlásání. K responsoriálnímu zpěvu mše svaté patří graduále a výzva před Evangeliem.

Responsorium vzniklo z responsorně zpívaného žalmu, kdy jednotlivec – žalmista - zpívá žalm verš po verši a shromáždění pokaždé odpovídá krátkým refrénem, zvaným responsum. Takto responsoriálně zpívaný žalm je původní formou odpovědi obce na čtení v denní modlitbě a při mši.

V průběhu dějin liturgie se ovšem responsorium zkracovalo a měnilo, takže dnes stěží poznáme, že se původně jednalo o žalm. Tak se při zvolání před evangeliem vedle aleluja zredukovalo pouze na jediný verš. Také v denní modlitbě se zkrátil na responsorium breve reps. na versikl, při mši svaté naproti tomu zůstal zachován jako responsoriální žalm.

Zvláštní reponsoria

Z hlediska dějin hudby mají obzvláštní význam responsoria temné jitřní (matutinum) dny smutku na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, které byly zpracovány mnoha význačnými skladateli jako Giovanni Pierluigi da Palestrina, Orlando di Lasso, Tomás Luis de Victoria, Carlo Gesualdo, Alessandro Scarlatti, Jan Dismas Zelenka, Michael Haydn a mnoho dalších.

Podobná hesla

Příbuzný, ovšem poněkud odlišný způsob zpěvu je antifonní zpěv.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Responsorium na německé Wikipedii.