Českobratrská církev evangelická: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Farní sbor: aktualizace dle Evangnet.cz
Okarina (diskuse | příspěvky)
703 editací
m →‎Související články: Doplnění odkazu
Řádek 120: Řádek 120:
* [[Diakonie Českobratrské církve evangelické]]
* [[Diakonie Českobratrské církve evangelické]]
* [[Kalich (nakladatelství)|Nakladatelství Kalich]]
* [[Kalich (nakladatelství)|Nakladatelství Kalich]]
* [[Evangelický zpěvník]]
* ''[[Český bratr]]''
* ''[[Český bratr]]''
* ''[[Svítá]]''
* ''[[Svítá]]''

Verze z 31. 12. 2017, 12:00

Českobratrská církev evangelická
Registrace v ČR
Datum1. 9. 1991
Statutární orgán
(neexistuje)
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Českobratrská církev evangelická (ve zkratce ČCE, výjimečně též CČBE[1]) je křesťanská církev působící na území České republiky. Při sčítání lidu v roce 2001 se k ní hlásilo 117 212 obyvatel ČR, při sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásilo 51 936 obyvatel, což z ní činilo největší protestantskou církev v zemi.[2] Církev vydává časopis Český bratr (od roku 1924)[3] a časopis pro mládež Nota nebe, jenž se do konce roku 2013 jmenoval Bratrstvo.[4]

Českobratrský kostel v Trnávce

Historie

Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky, a to svobodným rozhodnutím zástupců všech českých sborů na generálním sněmu v prosinci 1918. Nově vzniklá unie kromě svých augsburských a helvetských tradic sama sebe chápala i jako pokračovatelku tradice české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské. Svým dnešním názvem Českobratrská církev evangelická programově naznačuje svou návaznost na první (domácí) i druhou (světovou) reformaci, tak i to, že za své pravidlo víry a života uznává evangelium Ježíše Krista, dosvědčované v Písmu Starého i Nového zákona.

Českobratrský kostel v Praze-Braníku
Českobratrský kostel v Sázavě u Žďáru

Struktura církve

Českobratrskou církev evangelickou tvoří sbory na třech úrovních:

  • sbor farní,
  • sbor seniorátní,
  • sbor povšechný.

Spravována je způsobem presbyterně-synodním.

Farní sbor

Související informace naleznete také v článku Seznam sborů Českobratrské církve evangelické.

Farní sbor je základní jednotkou církve, spravovaný staršovstvem (presbyterstvem), které je voleno z členů sboru sborovým shromážděním, to volí i faráře. O­n a jeden z presbyterů – kurátor – jsou společně představiteli sboru a jeho statutárními zástupci. Církev tvoří 251 sborů.

Seniorátní sbor

Seniorátní sbor (seniorát) je společenství sborů spojených v určitém obvodu ke společné církevní činnosti a správě. O jeho věcech rozhoduje seniorátní shromáždění zvané konvent, jehož členy jsou poslanci příslušných sborů, volení na čtyřleté funkční období. Konvent volí stejným dílem z presbyterů a farářů na šestileté období seniorátní výbor v čele se seniorem a seniorátním kurátorem. Sídlem seniorátu je vždy sbor, kde je senior farářem.

Senioráty Českobratrské církve evangelické

Církev tvoří 14 seniorátů:

Povšechný sbor

Nejvyšší úrovní správy církve je povšechný sbor, čili celá církev. Církev spravuje Synodní rada, což je šest volených osob (tři faráři a tři laici), nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem), složeným z volených poslanců, je synod. Jménem celé církve jednají synodní senior a synodní kurátor.

Věřící

  • Věková struktura osob, které se při sčítání lidu roku 2011 hlásily k ČCE
    Věková struktura osob, které se při sčítání lidu roku 2011 hlásily k ČCE

Vzdělání

Podrobnější informace naleznete v článcích Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy a Evangelická akademie.

Od počátků protestantství se na vzdělání a výuku kladl velký důraz. První evangelické školy vznikaly už od tolerančního patentu a v 19. století jich bylo více než 100. Vysokoškolské vzdělání kazatelů i laiků zajišťuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťují tyto Evangelické akademie:

Církev též provozuje jednu základní školu; Bratrská škola v Praze.

Diakonie

Podrobnější informace naleznete v článku Diakonie Českobratrské církve evangelické.

V roce 1989 byla obnovena činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické, která poskytuje ve více než 130 zařízeních ve všech regionech České republiky sociální, zdravotní a pastorační pomoc a péči lidem, kteří se vlivem svého zdravotního postižení, věku, nemoci nebo osamocení dostali do obtížné životní situace. Provozuje 7 speciálních škol pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2004 byl otevřen první evangelický hospic; Citadela ve Valašském Meziříčí.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.

Ekumenická spolupráce

Církev je členem:

Odkazy

Reference

  1. ↑ KLÍPA, Jan. 130 – léto 2002. Getsemany [online]. 2002 [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. ISSN 485X 1210 485X. 
  2. ↑ Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, online
  3. ↑ Evangelický časopis Český bratr [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické [cit. 2014-02-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zasedání synodní rady ČCE ze dne 12. 11. 2013 [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2013-11-12 [cit. 2014-02-28]. Kapitola Koncepce časopisu Bratrstvo na rok 2014. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Českobratrská_církev_evangelická&oldid=15696125“