Inertní plyny: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}
napřímení odkazů, oprava formulací
Řádek 15: Řádek 15:
| isbn = ISBN 0-9678550-9-8
| isbn = ISBN 0-9678550-9-8
| doi = doi:10.1351/goldbook.I03027
| doi = doi:10.1351/goldbook.I03027
}}</ref> Inertní plyny se obecně využívají k zabránění nechtěným chemickým reakcím poškozujícím vzorek. Tyto nežádoucí chemické reakce jsou často [[Redoxní reakce|oxidační]] a [[hydrolýza|hydrolytické]] reakce s [[kyslík]]em nebo vzdušnou [[vlhkost]]í. Pojem ''inertní plyn'' je závislý na kontextu, protože například některé vzácné plyny mohou být přinuceny k reakci za určitých podmínek.
}}</ref> Inertní plyny se obecně využívají k&nbsp;zabránění nechtěným chemickým reakcím poškozujícím vzorek. Tyto nežádoucí chemické reakce jsou často [[redoxní reakce|oxidační]] a [[hydrolýza|hydrolytické]] reakce s&nbsp;[[kyslík]]em nebo [[vlhkost vzduchu|vzdušnou vlhkostí]]. Pojem ''inertní plyn'' je závislý na kontextu, protože například některé vzácné plyny mohou být za určitých podmínek přinuceny k&nbsp;reakci.


Čistý [[argon]] nebo [[dusík]] jsou nejčastěji používané inertní plyny kvůli vysokému procentu jejich přirozeného výskytu v přírodě (78% N<sub>2</sub>, 1% Ar ve [[vzduch]]u) a kvůli jejich nízké ceně na trhu.
Čistý [[argon]] nebo [[dusík]] jsou nejčastěji používané inertní plyny kvůli vysokému procentu jejich výskytu v&nbsp;přírodě (78&nbsp;% N<sub>2</sub>, 1&nbsp;% Ar ve [[vzduch]]u) a kvůli jejich nízké ceně na trhu.


Na rozdíl od [[vzácné plyny|vzácných plynů]], inertní plyny nemusí být jednoprvkové, často jsou to [[chemická sloučenina|chemické sloučeniny]] plynů. Důvodem pro jejich netečnost bývá většinou úplné zaplnění [[valenční vrstva|valenční vrstvy]]. Toto je však pouze určitá tendence, nikoliv pravidlo, protože některé inertní plyny za určitých speciálních podmínek mohou vytvářet sloučeniny.
Na rozdíl od [[vzácné plyny|vzácných plynů]] inertní plyny nemusí být jednoprvkové, často jsou to [[chemická sloučenina|chemické sloučeniny]]. Důvodem pro jejich netečnost bývá většinou úplné zaplnění [[valenční elektron|valenční vrstvy]]. Toto je však pouze určitá tendence, nikoliv pravidlo, protože některé inertní plyny za určitých speciálních podmínek mohou vytvářet sloučeniny.


Častým použitím vzácných plynů je tzv. '''inertní atmosféra''' (nebo také ''ochranná atmosféra''), což je směs plynů v uzavřeném prostoru zabraňující degradaci uchovávaného materiálu. Používá se zejména argon ve směsi s dusíkem. Dalším využitím těchto plynů je hašení, zejména ve [[Plynové stabilní hasicí zařízení|stabilních hasicích zařízeních]]. Nejčastěji používanými hasebními plyny v budovách jsou čistý [[dusík]], [[Argonit]] a [[Inergen]].
Častým využitím vzácných plynů je '''inertní atmosféra''' (nebo také ''ochranná atmosféra''), což je směs plynů v uzavřeném prostoru zabraňující degradaci uchovávaného materiálu. Používá se zejména argon ve směsi s&nbsp;dusíkem. Dalším využitím těchto plynů je hašení, zejména ve [[Plynové stabilní hasicí zařízení|stabilních hasicích zařízeních]]. Nejčastěji používanými hasebními plyny v budovách jsou čistý [[dusík]], [[Argonit]] a [[Inergen]].


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 30. 12. 2017, 14:30

Balíček brambůrků napuštěný ochrannou atmosférou z inertních plynů

Inertní plyny (neboli netečné plyny) jsou plyny za daných podmínek nepodléhající chemickým reakcím. Řadí se sem například dusík a některé vzácné plyny.[1] Inertní plyny se obecně využívají k zabránění nechtěným chemickým reakcím poškozujícím vzorek. Tyto nežádoucí chemické reakce jsou často oxidační a hydrolytické reakce s kyslíkem nebo vzdušnou vlhkostí. Pojem inertní plyn je závislý na kontextu, protože například některé vzácné plyny mohou být za určitých podmínek přinuceny k reakci.

Čistý argon nebo dusík jsou nejčastěji používané inertní plyny kvůli vysokému procentu jejich výskytu v přírodě (78 % N2, 1 % Ar ve vzduchu) a kvůli jejich nízké ceně na trhu.

Na rozdíl od vzácných plynů inertní plyny nemusí být jednoprvkové, často jsou to chemické sloučeniny. Důvodem pro jejich netečnost bývá většinou úplné zaplnění valenční vrstvy. Toto je však pouze určitá tendence, nikoliv pravidlo, protože některé inertní plyny za určitých speciálních podmínek mohou vytvářet sloučeniny.

Častým využitím vzácných plynů je inertní atmosféra (nebo také ochranná atmosféra), což je směs plynů v uzavřeném prostoru zabraňující degradaci uchovávaného materiálu. Používá se zejména argon ve směsi s dusíkem. Dalším využitím těchto plynů je hašení, zejména ve stabilních hasicích zařízeních. Nejčastěji používanými hasebními plyny v budovách jsou čistý dusík, Argonit a Inergen.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inert gas na anglické Wikipedii.

  1. IUPAC; WILKINSON, A. Compendium of Chemical Terminology [online]. Oxford: Blackwell Scientific Publications, 1997, rev. 2014-02-24 [cit. 2015-09-04]. Dostupné online. ISBN ISBN 0-9678550-9-8. DOI doi:10.1351/goldbook.I03027. 

Související články

Externí odkazy