AIM-9 Sidewinder: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 15686308 uživatele 2A00:1028:83BE:4392:542A:33B1:7E4A:F714 (diskuse) zrušena, nechci vést editační války, ale...
→‎Charakteristika: +zpochybnění POV terminologie prosazené reverty uživatele Silesianus a dalšího
Řádek 5: Řádek 5:
== Charakteristika ==
== Charakteristika ==
[[Soubor:AIM-9 hitting QF-4B at Point Mugu 1974.jpeg|thumb|right|Zásah Sidewinderu na cvičný cíl QF-4B, 1974.]]
[[Soubor:AIM-9 hitting QF-4B at Point Mugu 1974.jpeg|thumb|right|Zásah Sidewinderu na cvičný cíl QF-4B, 1974.]]
{{NPOV|část}}

Vývoj střely zadalo [[Námořnictvo Spojených států amerických|americké námořnictvo]] na počátku 50. let 20. století. Střela tehdy byla určena pro palubní stíhací letouny. Prvního zásahu cvičného cíle dosáhl prototyp AIM-9A v&nbsp;roce 1953. V&nbsp;roce 1955 začala sériová výroba verze AIM–9B, která byla v&nbsp;následujícím roce přijata do výzbroje amerického námořnictva. Prvního sestřelu bylo střelou AIM-9B dosaženo [[1958 v letectví|24. září 1958]], kdy jí [[Čínská republika|tchajwanský]] stíhací letoun [[North American F-86 Sabre|F-86F Sabre]] sestřelil čínskou stíhačku [[MiG-15]].<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie
Vývoj střely zadalo [[Námořnictvo Spojených států amerických|americké námořnictvo]] na počátku 50. let 20. století. Střela tehdy byla určena pro palubní stíhací letouny. Prvního zásahu cvičného cíle dosáhl prototyp AIM-9A v&nbsp;roce 1953. V&nbsp;roce 1955 začala sériová výroba verze AIM–9B, která byla v&nbsp;následujícím roce přijata do výzbroje amerického námořnictva. Prvního sestřelu bylo střelou AIM-9B dosaženo [[1958 v letectví|24. září 1958]], kdy jí [[Čínská republika|tchajwanský]] stíhací letoun [[North American F-86 Sabre|F-86F Sabre]] sestřelil čínskou stíhačku [[MiG-15]].<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Parsch | jméno = Andreas | odkaz na autora =
| příjmení = Parsch | jméno = Andreas | odkaz na autora =

Verze z 28. 12. 2017, 20:31

Nasazování střely AIM-9 Sidewinder na letoun F/A-18 Hornet amerického námořnictva na palubě lodi USS George Washington (CVN-73), únor 1998.

AIM-9 Sidewinder je nadzvuková řízená střela krátkého dosahu určená k boji proti vzdušným cílům. Ve výbavě ji mají především stíhací letouny a vrtulníky. Má infračervené navádění. Přestože do služby vstoupila již v 50. letech, díky neustálým modernizacím dodnes patří k nejrozšířenějším řízeným střelám na světě.

Charakteristika

Zásah Sidewinderu na cvičný cíl QF-4B, 1974.

Vývoj střely zadalo americké námořnictvo na počátku 50. let 20. století. Střela tehdy byla určena pro palubní stíhací letouny. Prvního zásahu cvičného cíle dosáhl prototyp AIM-9A v roce 1953. V roce 1955 začala sériová výroba verze AIM–9B, která byla v následujícím roce přijata do výzbroje amerického námořnictva. Prvního sestřelu bylo střelou AIM-9B dosaženo 24. září 1958, kdy jí tchajwanský stíhací letoun F-86F Sabre sestřelil čínskou stíhačku MiG-15.[1]

Střely AIM-9 byly široce používány ve vietnamské válce, kde jimi bylo sestřeleno 82 nepřátelských letounů. Naopak varianta AIM-9L byla roku 1982 s velkým úspěchem nasazena Royal Navy ve falklandské válce. Od 80. let dodnes je standardním Sidewinderem verze AIM-9M. Ve vývoji je zatím nejnovější varianta AIM-9X.

Název

Název Sidewinder byl vybrán v roce 1950 podle obecného anglického jména chřestýše rohatého, jedovatého hada z čeledi zmijovitých, který využívá k detekci teplokrevné kořisti svých tepločivných jamek fungujících na principu infračerveného záření.[2][3]

Česká republika

Armáda ČR v roce 2002 zakoupila 100 kusů střel AIM-9M pro své letouny JAS-39 Gripen a Aero L-159 Alca. Dvacet kusů bylo letectvu dodáno před pražským Summitem NATO Praze a zbytek kontraktu byl splněn v roce 2005.

Základní technicko-taktické údaje (AIM–9M)

Zdroj:[4]

  • Délka: 2,9 m
  • Průměr: 12,7 cm
  • Rozpětí křídel: 63,5 cm
  • Roznětka: blízkost s cílem a kontakt
  • Způsob startu: z konzole
  • Navádění: pasivní infračervené
  • Bojová hlavice: 11,3 kg

Odkazy

Reference

  1. PARSCH, Andreas. Raytheon (Philco/General Electric) AAM-N-7/GAR-8/AIM-9 Sidewinder [online]. Rev. 2008-07-09 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online. 
  2. Tom Hildreth. The Sidewinder Missile. Air-Britain Digest. Air-Britain, March–April 1988, s. 39–40. ISSN 0950-7434. 
  3. U.S. Naval Museum of Armament & Technology [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné online. 
  4. Letecká protiletadlová řízená střela AIM-9 Sidewinder [online]. AČR, rev. 2009-06-18 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy