Průhon: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
G3robot (diskuse | příspěvky)
m změna umístění pahýlu, odstranění nadbytečného odřádkování
+ {{Různé významy|druhý=kopci na jižním Plzeňsku|rozlišovač=Švihovská vrchovina}}
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|druhý=kopci na jižním Plzeňsku|rozlišovač=Švihovská vrchovina}}
[[Soubor:AlterWeg.jpg|thumb|upright|Tato stará cesta v [[Autonomní provincie Bolzano|Jižních Tyrolech]] má podobné provedení jako průhony]]
[[Soubor:AlterWeg.jpg|thumb|upright|Tato stará cesta v [[Autonomní provincie Bolzano|Jižních Tyrolech]] má podobné provedení jako průhony]]
[[Soubor:Myslkov, stezka (01).jpg|thumb|Cesta na Sedlčansku s kamenným ohrazením ([[Myslkov]])]]
[[Soubor:Myslkov, stezka (01).jpg|thumb|Cesta na Sedlčansku s kamenným ohrazením ([[Myslkov]])]]

Verze z 26. 12. 2017, 10:46

O kopci na jižním Plzeňsku pojednává článek Průhon (Švihovská vrchovina).
Tato stará cesta v Jižních Tyrolech má podobné provedení jako průhony
Cesta na Sedlčansku s kamenným ohrazením (Myslkov)

Průhon (draha) je cesta pro vyhánění („prohánění“ a usměrnění) dobytka například na pastvu nebo k napajedlu, tedy pruh území ohrazený proti pronikání dobytka na okolní pozemky, zpravidla dřevěnou ohradou. Někdy je z obou stran uzavíratelný.

I po ústupu zemědělské malovýroby zůstalo slovo průhon zachováno v mnoha pomístních názvech, jménech ulic (U Průhonu, Na Drahách apod.) či názvech sídelních útvarů (nejznámější Průhonice).

Z českého slova draha pochází i slovo dráha, které získalo řadu dalších významů, od abstraktního fyzikálního (trasa pohybu) až po technologie dopravy s pevnou dopravní cestou (kolejová, lanová nebo trolejbusová dráha). V němčině je jedním z mnoha výrazů pro průhon slovo Viehweg, které označuje jak průhon, tak pastvinu,[1] z nějž pocházejí příjmení Viehweg a Viehweger (z toho odvozeno i příjmení spisovatele Michala Viewegha). Stejný původ má i příjmení Fibich, pocházející z německého nářečního synonyma Fiebich.[1]

Související články

Reference

  1. a b Ivana Bendová: Výzkum rodných jmen, příjmení a hypokoristik na Olomoucku, bakalářská práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Brno 2008