Okrotice červená: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
N, zatím takto
 
rozš.
Řádek 12: Řádek 12:
| rod = [[okrotice]] (''Cephalanthera'')
| rod = [[okrotice]] (''Cephalanthera'')
| binomické jméno = Cephalanthera rubra
| binomické jméno = Cephalanthera rubra
| druh popsal =
| druh popsal = ([[Carl Linné|L.]]) [[Louis Claude Marie Richard|Rich.]] 1817
}}{{Ve výstavbě}}
}}{{Ve výstavbě}}


Řádek 18: Řádek 18:


== Stanoviště a rozšíření ==
== Stanoviště a rozšíření ==
Je to teplomilná rostlina, rozšířená hlavně ve světlých listnatých lesích a křovinách pahorkatin; v [[Alpy|Alpách]] a [[Karpaty|Karpatech]] vystupuje i do vyšších poloh. Vyhledává vápenité nebo bazické podloží podloží.<ref name=":0">{{Citace monografie
Je to teplomilná rostlina, rozšířená hlavně ve světlých listnatých lesích, zejména květnatých bučinách, dubohabřinách či doubravách, dále v křovinách a v lesostepních porostech, a to od nížin do hor. Je diagnostickým druhem bučin podsvazu ''Cephalanthero''-''Fagenion''.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Cephalanthera rubra - okrotice červená {{!}} Orchidaceae - vstavačovité {{!}} Natura Bohemica
| periodikum = www.naturabohemica.cz
| url = http://www.naturabohemica.cz/cephalanthera-rubra/
| datum přístupu = 2017-12-23
}}</ref> Vyhledává vápenité nebo bazické podloží.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Tichý
| příjmení = Tichý
| jméno = Lubomír
| jméno = Lubomír
Řádek 38: Řádek 43:
| url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=655
| url = http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=655
| datum přístupu = 2017-12-23
| datum přístupu = 2017-12-23
}}</ref> Z hlediska životní formy je to [[Raunkiaerův systém životních forem|geofyt]], pod zemí tvoří válcovitý [[oddenek]].<ref name=":3" />
}}</ref>


Těžištěm výskytu je Evropa, areál sahá od severní Afriky po jižní Skandinávii, na východě pak po severozápad Íránu. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně, například v [[Moravský kras|Moravském Krasu]], ve [[Ždánický les|Ždánickém lese]], [[Litenčická pahorkatina|Litenčických vrších]], v [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]] a ve [[Chřiby|Chřibech]].<ref name=":0" />
Těžištěm výskytu je Evropa, areál sahá v severojižním směru od severu Afriky po jižní Skandinávii, od západní Evropy (Anglie, Francie) po severozápad Íránu. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácněː v Čechách například v [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Českém krasu]], na [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsku]], v [[České středohoří|Českém středohoří]] a [[Česká tabule|České křídové tabuli]],<ref name=":3" /> na Moravě v [[Moravský kras|Moravském Krasu]], ve [[Ždánický les|Ždánickém lese]], [[Litenčická pahorkatina|Litenčických vrších]], v [[Bílé Karpaty|Bílých Karpatech]] a ve [[Chřiby|Chřibech]].<ref name=":0" />


== Popis ==
== Popis ==
Dorůstá výšky 30-70 cm. [[Lodyha]] je přímá, často zprohýbaná, se střídavými, široce odstálými listy, které jsou tmavě zelené, široce kopinaté, lysé. Květenstvím je řídký [[klas]] 2 až 10 růžově červených květů s bílým, červeně lemovaným pyskem, velkých 1,5-3 cm. Při květu se zřídkakdy zcela otevírají, častěji zůstávají jen pootevřené. Plodem je zelená [[Tobolka (plod)|tobolka]] obsahující velké množství malých a lehkých semen, která se šíří větrem. Květy i plody jsou hustě žláznatě chlupaté. Dobou květu je konec května až začátek července.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
Dorůstá výšky 30-50 cm. [[Lodyha]] je přímá, často zprohýbaná, se střídavými, široce odstálými listy, které jsou tmavě zelené, široce kopinaté, na konci zašpičatělé, lysé.
Květenstvím je řídký [[klas]], na němž vyrůstá 2 až 10 růžově červených (vzácně i čistě bílých) květů s bílým, červeně lemovaným pyskem, velkých 1,5-3 cm. Při květu se zřídkakdy zcela otevírají, častěji zůstávají jen pootevřené. Brylky jsou nafialovělé až namodralé.<ref name=":3" />
Plodem je zelená [[Tobolka (plod)|tobolka]] obsahující velké množství malých a lehkých semen, která se šíří větrem. Květy i plody jsou hustě žláznatě chlupaté. Dobou květu je konec května až začátek července.<ref name=":0" /><ref name=":1" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » CEPHALANTHERA RUBRA (L.) L. C. Richard – okrotice červená / prilbovka červená
| titul = BOTANY.cz » CEPHALANTHERA RUBRA (L.) L. C. Richard – okrotice červená / prilbovka červená
| periodikum = botany.cz
| periodikum = botany.cz
Řádek 66: Řádek 75:


[[Kategorie:Vstavačovité]]
[[Kategorie:Vstavačovité]]
[[Kategorie:Flóra severní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra střední Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]]

Verze z 23. 12. 2017, 20:45

Jak číst taxoboxOkrotice červená
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďvstavačovité (Orchidaceae)
Rodokrotice (Cephalanthera)
Binomické jméno
Cephalanthera rubra
(L.) Rich. 1817
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okrotice červená (Cephalanthera rubra) je vytrvalá teplomilná bylina z čeledi vstavačovitých, jeden ze tří druhů rodu okrotice na českém území a ohrožený druh české květeny.

Stanoviště a rozšíření

Je to teplomilná rostlina, rozšířená hlavně ve světlých listnatých lesích, zejména květnatých bučinách, dubohabřinách či doubravách, dále v křovinách a v lesostepních porostech, a to od nížin do hor. Je diagnostickým druhem bučin podsvazu Cephalanthero-Fagenion.[1] Vyhledává vápenité nebo bazické podloží.[2]

Jako jiné orchideje je silně závislá na mykorhize.[3] Z hlediska životní formy je to geofyt, pod zemí tvoří válcovitý oddenek.[1]

Těžištěm výskytu je Evropa, areál sahá v severojižním směru od severu Afriky po jižní Skandinávii, od západní Evropy (Anglie, Francie) po severozápad Íránu. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácněː v Čechách například v Českém krasu, na Křivoklátsku, v Českém středohoří a České křídové tabuli,[1] na Moravě v Moravském Krasu, ve Ždánickém lese, Litenčických vrších, v Bílých Karpatech a ve Chřibech.[2]

Popis

Dorůstá výšky 30-50 cm. Lodyha je přímá, často zprohýbaná, se střídavými, široce odstálými listy, které jsou tmavě zelené, široce kopinaté, na konci zašpičatělé, lysé.

Květenstvím je řídký klas, na němž vyrůstá 2 až 10 růžově červených (vzácně i čistě bílých) květů s bílým, červeně lemovaným pyskem, velkých 1,5-3 cm. Při květu se zřídkakdy zcela otevírají, častěji zůstávají jen pootevřené. Brylky jsou nafialovělé až namodralé.[1]

Plodem je zelená tobolka obsahující velké množství malých a lehkých semen, která se šíří větrem. Květy i plody jsou hustě žláznatě chlupaté. Dobou květu je konec května až začátek července.[2][3][4]

Možnost záměny

Ve sterilním stavu je možné ji zaměnit za příbuznou okrotici dlouholistou.[2]

Ohrožení

V české květeně je okrotice červená zařazena mezi silně ohrožené druhy do kategorie C2.[4] Patří do mezinárodního seznamu druhů chráněných úmluvou CITES.[3]  

Odkazy

Reference

  1. a b c d Cephalanthera rubra - okrotice červená | Orchidaceae - vstavačovité | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d TICHÝ, Lubomír; ŠMITÁK, Jindřich. Ohrožené rostliny města Brna. Brno: Rezekvítek, 1997. S. 51. 
  3. a b c okrotice červená - Cephalanthera rubra | Květena České republiky - plané rostliny ČR | www.kvetenacr.cz |. www.kvetenacr.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online. 
  4. a b BOTANY.cz » CEPHALANTHERA RUBRA (L.) L. C. Richard – okrotice červená / prilbovka červená. botany.cz [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy