Antonín Brus z Mohelnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: náhrada obrázku za použití AWB
m obrázek
Řádek 64: Řádek 64:
| země =
| země =
| datum narození = {{Datum narození|1518|2|13}}
| datum narození = {{Datum narození|1518|2|13}}
| místo narození = [[Mohelnice]]<br />[[Soubor:Moravia Arms.svg|20px]] [[Markrabství moravské]]
| místo narození = [[Mohelnice]]<br />[[Soubor:Moravia.svg|20px]] [[Markrabství moravské]]
| křest =
| křest =
| první svaté přijímání =
| první svaté přijímání =

Verze z 22. 12. 2017, 19:40

Vysoce důstojný
Antonín Brus z Mohelnice
8. arcibiskup pražský
Anton Brus z Mohelnice
Anton Brus z Mohelnice
CírkevŘímskokatolická
PředchůdceKonrád z Vechty
NástupceMartin Medek z Mohelnice
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580)
  • Biskup vídeňský (1558–1562)
Osobní údaje
Datum narození13. února 1518
Místo narozeníMohelnice
Markrabství moravské
Datum úmrtí15. srpna 1580 (ve věku 62 let)
Místo úmrtíPraha
České království
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
Vyznánířímskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brusova hospoda a Brusův šenk v Mohelnici, připomínají arcibiskupovu osobnost v jeho rodném městě.

Antonín Brus z Mohelnice O.Cr. německy Anton Brus von Müglitz; (13. února 1518 Mohelnice28. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (15521580), biskup vídeňský (15581562) a 8. arcibiskup pražský (15611580).

Život

Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 se stal biskupem ve Vídni a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.

Téhož léta 23. dne měsíce prosince arcibiskupství pražské z vůle císaře Ferdinanda a s dovolením nejvyššího biskupa vyhlášením za arcibiskupa pražského vší poctivosti hodného pána, pana Antonína z Muglic, vídeňského biskupa a na koncilium tridentském legáta císařského, jest obnoveno. Stalo se v soudné světnici na Hradě pražském v přítomnosti Jeho Milosti císařské Ferdinanda jakožto krále českého a stavův téhož království. Kdež i administrátorové a konsistoř pražská, též i preláti kostela Hradu pražského obesláni byli. A tu vyhlášen jest předepsaný pán, pan Antonín, rodem z Mohelnice v markrabství moravském, za arcibiskupa pražského etc.
— Marek Bydžovský z Florentina[1]

Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce 1425 definitivně zbaven úřadu prohusitský Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten ale nedostal potřebné papežské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu.

S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.

Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Odkazy

Reference

  1. BYDŽOVSKÝ Z FLORENTINA, Marek. Svět za tří českých králů. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha: Svoboda, 1987. 293 s. S. 91. 

Literatura

Externí odkazy


23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou
Předchůdce:
Václav z Hradešína
15521580
Antonín Brus z Mohelnice
Nástupce:
Martin Medek z Mohelnice
Biskup vídeňský
Předchůdce:
Christoph Wertwein
15581562
Antonín Brus z Mohelnice
Nástupce:
Johann Caspar Neubeck
8. arcibiskup pražský
Předchůdce:
stolec přes 100 let neobsazen
15611580
Antonín Brus z Mohelnice
Nástupce:
Martin Medek z Mohelnice