Biljana Plavšićová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m odstranění osiřelého popisku
Řádek 26: Řádek 26:
[[Kategorie:Prezidenti Republiky srbské]]
[[Kategorie:Prezidenti Republiky srbské]]
[[Kategorie:Prezidentky]]
[[Kategorie:Prezidentky]]
[[Kategorie:Obžalovaní u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii]]
[[Kategorie:Odsouzení za zločiny proti lidskosti]]
[[Kategorie:Narození 1930]]
[[Kategorie:Narození 1930]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Narození 7. července]]
[[Kategorie:Narození 7. července]]
[[Kategorie:Narození v Bosně a Hercegovině]]

Verze z 22. 12. 2017, 00:04

Biljana Plavšićová
Biljana Plavšićová (1996)
Biljana Plavšićová (1996)
2. prezident Republiky srbské
Ve funkci:
19. červenec 1996 – 4. prosinec 1998
PředchůdceRadovan Karadžić
NástupceNikola Poplašen
Stranická příslušnost
ČlenstvíSrpska demokratska stranka (1990–1997)
Serbian People's Alliance of the Republika Srpska (1997–2006)

Narození7. července 1930 (93 let)
Tuzla
Alma materUniverzita v Sarajevu
Profesepolitička a vysokoškolská učitelka
NáboženstvíSrbská pravoslavná církev
OceněníFulbrightův program
Řád Republiky srbské
CommonsBiljana Plavšić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biljana Plavšićová (* 7. července 1930 Tuzla, Království Jugoslávie) je bývalá prezidentka bosenské Republiky srbské. Za zločiny proti lidskosti byla v únoru 2003 Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsouzena k 11 letům vězení. V říjnu 2009 byla po uplynutí dvou třetin trestu podmínečně propuštěna.[1]

Plavšićová je nejvýše postaveným politickým představitelem z bývalé Jugoslávie, kterého tento mezinárodní tribunál odsoudil.[2]

Život

Plavšićová byla profesorkou biologie na univerzitě v Sarajevu.

V roce 1991 se stala jedním ze zakladatelů politické strany Srpska demokratska stranka. Od roku 1992 byla viceprezidentkou Republiky srbské, v letech 1996–1998 prezidentkou.

V roce 2001 se Plavšićová sama vydala haagskému tribunálu. Podle jeho výroku se za války v letech 1992–1995 podílela na pronásledování a vyhánění bosenských Muslimů a Chorvatů. V únoru 2003 proto byla odsouzena k 11 letům odnětí svobody, z nichž si ve švédském vězení odpykala dvě třetiny.

Reference

  1. Plavšičová opustila švédské vězení a odletěla do Bělehradu. ČT24 [online]. 2009-10-27. Dostupné online. 
  2. Kryla Karadžičovi záda při čistkách. Srbku Plavšičovou pustí z vězení. tn.Nova.cz [online]. 2009-10-15. Dostupné online.