Velenka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
obecná formulace, odkazy, typografie
Šablona počet obyvatel, odkazy, typografie, portály
Řádek 30: Řádek 30:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Velenka |lat_deg=50 |lat_min=08 |lat_sec=11 |lon_deg=14 |lon_min=52 |lon_sec=53 |float=center}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Velenka |lat_deg=50 |lat_min=08 |lat_sec=11 |lon_deg=14 |lon_min=52 |lon_sec=53 |float=center}}
}}
}}
'''Velenka''' ([[němčina|něm.]] ''Welenka'') je [[obec]] ležící v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]], asi 14 km jihozápadně od [[Nymburk]]u. Má zhruba 300 obyvatel a její [[katastrální území]] má rozlohu 498 [[hektar|ha]].
'''Velenka''' ([[němčina|něm.]] ''Welenka'') je [[obec]] ležící v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]], asi 14 km jihozápadně od [[Nymburk]]u. Má {{Počet obyvatel}} obyvatel a její [[katastrální území]] měří 498 hektarů.


[[Architektura]] obce je ovlivněna činností v [[zemědělství]] (dlouhé chalupy, půdy pro uskladnění sena, stodoly, chlévy). Většina domů je dnes využívána k rekreačním účelům. Na obec při jejím východním okraji navazuje rozlehlý [[Kerský les]] (900 ha), součást [[Přírodní park Kersko-Bory|Přírodního parku Kersko-Bory]]. Řeka [[Labe]] je od Velenky vzdálena 3 km severním směrem.
[[Architektura]] obce je ovlivněna činností v [[zemědělství]] (dlouhé chalupy, půdy pro uskladnění sena, stodoly, chlévy). Většina domů je dnes využívána k rekreačním účelům. Na obec při jejím východním okraji navazuje rozlehlý [[Kerský les]] (900 ha), součást [[Přírodní park Kersko-Bory|Přírodního parku Kersko-Bory]]. Řeka [[Labe]] je od Velenky vzdálena 3 km severním směrem.


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Ukázka z kroniky.jpg|thumbnail|left|Kronika obce]]V obci se dodnes píše [[Kronika obce|kronika]]. První písemná zmínka o vsi (''Welenka'') pochází z roku [[1352]]. Původní podoba názvu, odvozeného od osobního jména ''Velen'', zněla ''Veleň''; časem však došlo ke zdrobnění na ''Veleňka'' a do dnešní podoby, snad i kvůli odlišení od jiné vsi [[Veleň]], vzdálené necelých 25 km. Stejného původu je např. název slovinského města [[Velenje]].<ref>{{Citace monografie
[[Soubor:Ukázka z kroniky.jpg|thumbnail|left|Kronika obce]]
V obci se dodnes píše [[Kronika obce|kronika]]. První písemná zmínka o vsi (''Welenka'') pochází z roku [[1352]]. Původní podoba názvu, odvozeného od osobního jména ''Velen'', zněla ''Veleň''; časem však došlo ke zdrobnění na ''Veleňka'' a do dnešní podoby, snad i kvůli odlišení od jiné vsi [[Veleň]], vzdálené necelých 25 km. Stejného původu je např. název slovinského města [[Velenje]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| jméno = Antonín
Řádek 50: Řádek 52:
}}</ref>
}}</ref>
Obec měla vždy zemědělský charakter. Základ vsi tvořily čtyři [[salaš]]e, které se nacházely v jejím dnešním středu. Od roku [[1437]] patřila vesnička k [[Poděbrady|Poděbradům]], v [[16. století]] náležela [[Přerov nad Labem|Přerovu nad Labem]] a později panství [[Brandýs nad Labem|brandýskému]]. Roku 1906 byl ustanoven [[sbor dobrovolných hasičů]], roku 1925 byla provedena [[elektrifikace]] obce a v roce 1928 zde byla založena obecní knihovna. Obecní dům byl postaven tři roky nato.
Obec měla vždy zemědělský charakter. Základ vsi tvořily čtyři [[salaš]]e, které se nacházely v jejím dnešním středu. Od roku [[1437]] patřila vesnička k [[Poděbrady|Poděbradům]], v [[16. století]] náležela [[Přerov nad Labem|Přerovu nad Labem]] a později panství [[Brandýs nad Labem|brandýskému]]. Roku 1906 byl ustanoven [[sbor dobrovolných hasičů]], roku 1925 byla provedena [[elektrifikace]] obce a v roce 1928 zde byla založena obecní knihovna. Obecní dům byl postaven tři roky nato.

=== Rozvoj zemědělství ===
=== Rozvoj zemědělství ===
Obec je od svého počátku zaměřena na zemědělství. Roku [[1898]] bylo založeno vodní družstvo (skládalo se z katastrálních obcí Velenka, [[Starý Vestec]], [[Sedlčánky]], [[Semice]], [[Přerov nad Labem]]). Účelem bylo odvodňování a zavodňování, které mělo směřovat ke zlepšení zemědělských pozemků. Výstavba probíhala v letech [[1904]]–[[1911]]. Průměrně na stavbě pracovalo 200 dělníků. Celková suma na stavbu činila 744&nbsp;174,64 Kč. Celková výměra drenovaných pozemků ve všech pěti obcích činila 783,96 ha. Délka odpadů měřila přes 30 km. Roku [[1903]] byl založen Spořitelní a záložní spolek Velenka a roku [[1906]] Dobročinná obec [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|baráčníků]] ve Velence. V roce [[1910]] obec vystavěla silnici k obci Manderscheidu – [[Chrást (okres Nymburk)|Chrástu]]. V roce [[1916]] se projevil velký nedostatek potravin díky [[První světová válka|první světové válce]] (mnoho mužů odešlo bojovat). Roku [[1929]] bylo založeno Strojní družstvo (zakoupena [[mlátička]] a lis na slámu). Roku [[1938]] se v obci vyskytla nákaza [[slintavka a kulhavka|slintavky a kulhavky]] [[dobytek|dobytka]] (úhyn velkého počtu kusů – znamenalo to krizi). Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] probíhaly kontroly ze stran Němců a nařízeny dodávky potravin.
Obec je od svého počátku zaměřena na zemědělství. Roku [[1898]] bylo založeno vodní družstvo (skládalo se z katastrálních obcí Velenka, [[Starý Vestec]], [[Sedlčánky]], [[Semice]], [[Přerov nad Labem]]). Účelem bylo odvodňování a zavodňování, které mělo směřovat ke zlepšení zemědělských pozemků. Výstavba probíhala v letech [[1904]]–[[1911]]. Průměrně na stavbě pracovalo 200 dělníků. Celková suma na stavbu činila 744&nbsp;174,64 Kč. Celková výměra drenovaných pozemků ve všech pěti obcích činila 783,96 ha. Délka odpadů měřila přes 30 km. Roku [[1903]] byl založen Spořitelní a záložní spolek Velenka a roku [[1906]] Dobročinná obec [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|baráčníků]] ve Velence. V roce [[1910]] obec vystavěla silnici k obci Manderscheidu – [[Chrást (okres Nymburk)|Chrástu]]. V roce [[1916]] se projevil velký nedostatek potravin díky [[První světová válka|první světové válce]] (mnoho mužů odešlo bojovat). Roku [[1929]] bylo založeno Strojní družstvo (zakoupena [[mlátička]] a lis na slámu). Roku [[1938]] se v obci vyskytla nákaza [[slintavka a kulhavka|slintavky a kulhavky]] [[dobytek|dobytka]] (úhyn velkého počtu kusů – znamenalo to krizi). Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] probíhaly kontroly ze stran Němců a nařízeny dodávky potravin.
Řádek 110: Řádek 113:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://www.travelatlas.cz/forza/brandys/velenka.html Informace o obci]
* [http://www.velenka.eu Stránky obce]
* [http://www.velenka.eu Stránky obce]
* [http://www.statnisprava.cz/ebe/ciselniky.nsf/i/534871 ČSÚ - statistická data]


{{Okres Nymburk}}
{{Okres Nymburk}}
{{Portály|Česko|Geografie}}


[[Kategorie:Vesnice v okrese Nymburk]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Nymburk]]

Verze z 14. 12. 2017, 22:19

Tento článek je o středočeské obci. O rozhledně pojednává článek Velenka (rozhledna).
Velenka
barokní kostel Sv. Petra v obci Velenka
barokní kostel Sv. Petra v obci Velenka
Znak obce VelenkaVlajka obce Velenka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSadská
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel345 (2023)[1]
Rozloha4,98 km²[2]
Katastrální územíVelenka
Nadmořská výška198 m n. m.
Počet domů139 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Velenka 289 12 Velenka 44, pošta Sadská
ou.velenka@quick.cz
StarostaIng. Zlatuše Zemanová
Oficiální web: www.velenka.cz
Velenka
Velenka
Další údaje
Kód obce534871
Kód části obce177784
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velenka (něm. Welenka) je obec ležící v okrese Nymburk, asi 14 km jihozápadně od Nymburku. Má 345[1] obyvatel a její katastrální území měří 498 hektarů.

Architektura obce je ovlivněna činností v zemědělství (dlouhé chalupy, půdy pro uskladnění sena, stodoly, chlévy). Většina domů je dnes využívána k rekreačním účelům. Na obec při jejím východním okraji navazuje rozlehlý Kerský les (900 ha), součást Přírodního parku Kersko-Bory. Řeka Labe je od Velenky vzdálena 3 km severním směrem.

Historie

Kronika obce

V obci se dodnes píše kronika. První písemná zmínka o vsi (Welenka) pochází z roku 1352. Původní podoba názvu, odvozeného od osobního jména Velen, zněla Veleň; časem však došlo ke zdrobnění na Veleňka a do dnešní podoby, snad i kvůli odlišení od jiné vsi Veleň, vzdálené necelých 25 km. Stejného původu je např. název slovinského města Velenje.[4] Obec měla vždy zemědělský charakter. Základ vsi tvořily čtyři salaše, které se nacházely v jejím dnešním středu. Od roku 1437 patřila vesnička k Poděbradům, v 16. století náležela Přerovu nad Labem a později panství brandýskému. Roku 1906 byl ustanoven sbor dobrovolných hasičů, roku 1925 byla provedena elektrifikace obce a v roce 1928 zde byla založena obecní knihovna. Obecní dům byl postaven tři roky nato.

Rozvoj zemědělství

Obec je od svého počátku zaměřena na zemědělství. Roku 1898 bylo založeno vodní družstvo (skládalo se z katastrálních obcí Velenka, Starý Vestec, Sedlčánky, Semice, Přerov nad Labem). Účelem bylo odvodňování a zavodňování, které mělo směřovat ke zlepšení zemědělských pozemků. Výstavba probíhala v letech 19041911. Průměrně na stavbě pracovalo 200 dělníků. Celková suma na stavbu činila 744 174,64 Kč. Celková výměra drenovaných pozemků ve všech pěti obcích činila 783,96 ha. Délka odpadů měřila přes 30 km. Roku 1903 byl založen Spořitelní a záložní spolek Velenka a roku 1906 Dobročinná obec baráčníků ve Velence. V roce 1910 obec vystavěla silnici k obci Manderscheidu – Chrástu. V roce 1916 se projevil velký nedostatek potravin díky první světové válce (mnoho mužů odešlo bojovat). Roku 1929 bylo založeno Strojní družstvo (zakoupena mlátička a lis na slámu). Roku 1938 se v obci vyskytla nákaza slintavky a kulhavky dobytka (úhyn velkého počtu kusů – znamenalo to krizi). Během druhé světové války probíhaly kontroly ze stran Němců a nařízeny dodávky potravin.

V roce 1946 byl vyhlášen dvouletý hospodářský plán ve snaze zvýšení veškerých výnosů. Roku 1951 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo ve Velence. JZD dobře prospívalo, v roce 1960 se uskutečnila návštěva 6 zahraničních výprav. Roku 1961 vzniklo JZD Dukla Starý Vestec (Starý Vestec, Velenka, Bříství). Toto družstvo dosahovalo velmi dobrých výsledků, patřilo mezi tři nejlepší družstva ve Středočeském kraji (nástup nových technologií, teoretických poznatků, výstavba velmi moderních objektů na chov skotu). Roku 1976 se sloučila družstva: Přerov nad Labem, Semice, Starý Vestec, Bříství, Velenka, Hradištko). Roku 1988 došlo ke zrušení okresních a krajských zemědělských správ. Roku 1989 znamenala sametová revoluce navrácení majetku do rukou původních majitelů, restituce, zánik družstva a vznik nových subjektů.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Rok 1932

Ve vsi Velenka (463 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] obchod s dobytkem, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, 3 obchody s mlékem, 5 rolníků, 3 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Vzájemnost pro Velenku, spořitelní a záložní spolek ve Velence, trafika, truhlář.

Zajímavá místa

Významní rodáci

  • Josef Smrkovský (1911–1974), československý politik a funkcionář KSČ během Pražského jara 1968, kdy zastával funkci předsedy Federálního shromáždění ČSSR.

Spolky v obci

  • Sbor dobrovolných hasičů – toto sdružení má dnes 45 stálých členů (družstvo dospělých a dětské družstvo), kteří se každoročně účastní hasičských soutěží. Sbor má jednotku JPO 5 jako součást integrovaného záchranného systému. Historie sboru sahá až do roku 1906. Přesné datum uvádí kronika obce na 9. 12. V roce 2006 se konala oslava na počest SDH Velenka, při které byl vysvěcen prapor v místním kostele.
  • Myslivecký sbor – každoročně se v prostorách obecního úřadu koná výstava trofejí. Významný je zde chov mufloní zvěře ve volnosti. Trofeje této zvěře dosahují světové úrovně v hodnotě bodů.
  • Sdružení občanů a přátel obce Velenkyspolek, který se snaží o ochranu a údržbu kulturních a přírodních památek, ochranu životního prostředí v obci a organizaci kulturních a společenských akcí. Byl založen v roce 2007.

Tradiční obecní akce

  • Plesy – hasičské a myslivecké
  • Pálení čarodějnic – vždy 30. dubna
  • Pouť – první srpnová neděle
  • Dětský den – koncem každého léta
  • Posvícení – první neděle po „Václavu“
  • Masopustní průvod – každý druhý rok

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/611 Praha - Sadská - Poděbrady - Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové, okrajem území obce vede dálnice D11, exit 18 (Bříství) je ve vzdálenosti 4 km od obce.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci stavěly autobusové linky Praha,Černý Most-Kostelní Lhota (denně mnoho spojů) a Poříčany-Chrást-Velenka-Semice (v pracovní dny 11 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 490. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1813-1814. (česky a německy)

Externí odkazy