Studenec (okres Semily): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
comm z wd, port
vývoj obyvatelstva
Řádek 36: Řádek 36:
První písemné zmínky o Studenci pocházejí ze 14. století. Vznik obce je spojen s existencí tří hospodářských dvorů. Mezi šlechtickými majiteli Studence byli například [[Trčkové z Lípy]] či [[Albrecht z Valdštejna]], posledními pak [[Bergerové z Bergenthalu]]. Během 19. století došlo k rozmachu domácí textilní výroby a Studenec získal přízvisko „vesnice tkalců“. V roce [[1911]] byla založena textilní továrna firmy Fejfar & Mládek.
První písemné zmínky o Studenci pocházejí ze 14. století. Vznik obce je spojen s existencí tří hospodářských dvorů. Mezi šlechtickými majiteli Studence byli například [[Trčkové z Lípy]] či [[Albrecht z Valdštejna]], posledními pak [[Bergerové z Bergenthalu]]. Během 19. století došlo k rozmachu domácí textilní výroby a Studenec získal přízvisko „vesnice tkalců“. V roce [[1911]] byla založena textilní továrna firmy Fejfar & Mládek.


Zálesní Lhota vznikla v rámci německé kolonizace pohraničí a byla až do roku [[1945]] německou sudetskou vesnicí pod názvem ''Huttendorf''. K 26. březnu [[2011]] měl Studenec 1 843 obyvatel.<ref name="pocet2011" />
[[Zálesní Lhota]] vznikla v rámci německé kolonizace pohraničí a byla až do roku [[1945]] německou sudetskou vesnicí pod názvem ''Huttendorf''. Ke Studenci byla připojena v roce [[1981]], [[Rovnáčov]] roku [[1960]].<ref name="Lexikon" />


== Symboly ==
== Symboly ==
Řádek 68: Řádek 68:


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Při [[sčítání lidu]] v roce 2001 žilo v obci Studenec 1704 obyvatel (835 mužů a 869 žen). V následujících letech se počet zvyšoval, k 1. lednu 2009 činil 1830<ref name="pocet2009">{{Citace elektronické monografie
Při [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] žilo v obci Studenec 1704 obyvatel (835 mužů a 869 žen). V následujících letech se počet zvyšoval, při sčítání v roce [[2011]] se jednalo o 1843 obyvatel.<ref name="pocet2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2009
| url = http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60033E21C/$File/13010903.pdf
| datum přístupu = 2011-03-27
| vydavatel = Český statistický úřad
| formát = PDF
}}</ref>, při sčítání v roce 2011 se jednalo o 1843 obyvatel<ref name="pocet2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = První předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Liberecký kraj, Vybrané údaje podle obcí
| titul = První předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Liberecký kraj, Vybrané údaje podle obcí
| url = http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/CZ051_PVKR13-.pdf
| url = http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/CZ051_PVKR13-.pdf
| datum přístupu = 2011-12-17
| datum přístupu = 2011-12-17
| vydavatel = Český statistický úřad
| vydavatel = Český statistický úřad
}}</ref>.
}}</ref>

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu<ref name="Lexikon">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2017-12-12
| vydavatel = Český statistický úřad
}}</ref>
! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
|-
| 2238 || 2186 || 2200 || 2085 || 1892 || 1715 || 1627 || 1173 || 1320 || 1420 || 1414 || 1712 || 1704 || 1778
|}


Při sčítání v roce 2001 uvedlo 97 % obyvatel [[Češi|českou]] národnost, zbytek představovala [[Slováci|slovenská]], [[Němci|německá]], [[Poláci|polská]] a případně neuvedená.<ref name="scitani2001">{{Citace elektronické monografie
Při sčítání v roce 2001 uvedlo 97 % obyvatel [[Češi|českou]] národnost, zbytek představovala [[Slováci|slovenská]], [[Němci|německá]], [[Poláci|polská]] a případně neuvedená.<ref name="scitani2001">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sčítání lidu, domů a bytů 2001
| titul = Sčítání lidu, domů a bytů 2001
| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/577553?OpenDocument
| url = http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/577553?OpenDocument

Verze z 12. 12. 2017, 13:45

Studenec
Hlavní ulice obce s kostelem svatého Jana Křtitele
Hlavní ulice obce s kostelem svatého Jana Křtitele
Znak obce StudenecVlajka obce Studenec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJilemnice
Obec s rozšířenou působnostíJilemnice
(správní obvod)
OkresSemily
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 847 (2023)[1]
Rozloha16,87 km²[2]
Nadmořská výška410–630 m n. m.
Počet domů702 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.3
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Studenec
Studenec 364
512 33 Studenec
StarostaJiří Ulvr
Oficiální web: www.studenec.cz
Studenec
Studenec
Další údaje
Kód obce577553
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studenec je podkrkonošská obec, nacházející se na Jilemnicku, v jihovýchodní části okresu Semily. Je tvořena třemi částmi, Studencem (katastrální území Studenec u Horek, stejný název nese místní pošta), Rovnáčovem, který je se Studencem stavebně propojen, a Zálesní Lhotou. Mezi nimi se nachází vrch Strážník (630 m). Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Historie

Vrch Strážník je v 11. století zmiňován pod názvem Custodius v souvislosti se zemskou stezkou.

První písemné zmínky o Studenci pocházejí ze 14. století. Vznik obce je spojen s existencí tří hospodářských dvorů. Mezi šlechtickými majiteli Studence byli například Trčkové z Lípy či Albrecht z Valdštejna, posledními pak Bergerové z Bergenthalu. Během 19. století došlo k rozmachu domácí textilní výroby a Studenec získal přízvisko „vesnice tkalců“. V roce 1911 byla založena textilní továrna firmy Fejfar & Mládek.

Zálesní Lhota vznikla v rámci německé kolonizace pohraničí a byla až do roku 1945 německou sudetskou vesnicí pod názvem Huttendorf. Ke Studenci byla připojena v roce 1981, Rovnáčov už roku 1960.[4]

Symboly

Na symbolech obce, znaku a vlajce, jsou na čestném místě vyobrazeny meč a váhy, symboly spravedlnosti, které se v minulosti objevovaly na pečetích Studence i Zálesní Lhoty. Jejich zlatá barva a modrý podklad odkazují na Albrechta z Valdštejna, obě vesnice patřily do jeho vlastnictví. Tři vodorovné pruhy ve znaku v barvách Trčků z Lípy odkazují na tři hospodářské dvory, ze kterých Studenec vznikl, a jejich majitele. Černá ostrev se čtyřmi suky na zlatém podkladě připomíná Bergery z Bergenthalu, kteří se zasloužili o rozvoj Studence a kteří byli jeho posledními šlechtickými majiteli.

Znak a vlajka byly přijaty v roce 1996.[5]

Pamětihodnosti

  • novorománský kostel sv. Jana Křtitele ve Studenci 1868
  • novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého v Zálesní Lhotě 1884
  • novorenesanční zámek ve Studenci

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 2001 žilo v obci Studenec 1704 obyvatel (835 mužů a 869 žen). V následujících letech se počet zvyšoval, při sčítání v roce 2011 se jednalo o 1843 obyvatel.[6]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[4]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
2238 2186 2200 2085 1892 1715 1627 1173 1320 1420 1414 1712 1704 1778

Při sčítání v roce 2001 uvedlo 97 % obyvatel českou národnost, zbytek představovala slovenská, německá, polská a případně neuvedená.[7]

Náboženství

Na území obce se nacházejí dvě římskokatolické farnosti, Studenec s farním kostelem sv. Jana Křtitele (k ní náleží také okolní vesnice Bukovina u Čisté, Čistá u Horek s kostelem sv. Prokopa a částečně Horka u Staré Paky), a Zálesní Lhota s farním kostelem sv. Jana Nepomuckého, která je ze Studence spravována excurrendo. Farnosti spadají do vikariátu Jilemnice, který je součástí královéhradecké diecéze.[8]

Při sčítání lidu v roce 2001 se za věřící označilo 49 % obyvatel (římskokatolická církev 44 %, Církev československá husitská 2,6 %, Českobratrská církev evangelická 0,6 %, ostatní 1,6 %), bez vyznání bylo 41 % a desetina svoje vyznání neuvedla.[7]

Podniky

Na území obou vesnic působí akciová společnost ZETKA Strážník (zkratka ze slov zemědělství a těžba kamene), kterou založilo v roce 2001 Zemědělské družstvo Studenec a převedlo do ní veškerou svoji činnost.[9] Podnik se zaměřuje na produkci mléka a pěstování pšenice, řepky a sladovnického ječmene. Je také provozovatelem melafyrového lomu na východním okraji Studence, kde se těží stavební kámen.

Zástupcem tradičního textilního průmyslu je nejvýznamnější podnik obce, pobočka společnosti Tessitura Monti Cekia, jejíž centrála se nachází v Borovnici. Podnik sídlí v areálu původní továrny Fejfar & Mládek. Vyrábí se zde látka, která se dále prodává výrobcům košil.

Doprava

Obcí prochází frekventovaný silniční tah na Krkonoše, silnice II/293 z Horek u Staré Paky do Jilemnice, od které v severní části Studence (Na Špici) odbočuje silnice II/295 na Vrchlabí a Špindlerův Mlýn.

Železniční spojení obec nemá, nejbližšími zastávkami jsou Martinice v Krkonoších na trati 040 a Horka u Staré Paky a Levínská Olešnice na trati 030.

Spolky a události

Sportovní spolek Sokol Studenec byl založen roku 1897, v budově sokolovny provozuje tělocvičnu a turistickou ubytovnu. Oddíl lyžování každoročně organizuje přebor České obce sokolské v běhu na lyžích a závody v přespolním běhu Posvícenský koláč, které jsou zařazovány do krajských běžeckých seriálů. Spolek také pořádá vlastivědné vycházky po obci pod názvem Studenecké putování. V obci působí také Sokol Zálesní Lhota, jehož fotbalové družstvo se účastní okresní soutěže.

Sportovní klub Studenec byl obnoven roku 1991, kdy navázal na prvorepublikový stejnojmenný oddíl a jeho předchůdce Sportovní kroužek Studenec, založený roku 1923. Činnost klubu probíhá ve čtyřech oddílech. Fotbalová družstva se zúčastňují okresních soutěží, za B tým nastupoval v roce 2011 skokan na lyžích Roman Koudelka.[10] Členové oddílu orientačních sportů dosahují v mládežnických kategoriích úspěchů i na vrcholných akcích, jako je mistrovství Evropy. Za oddíl alpského lyžování nastupují reprezentanti Daniela Marková a Adam Zika. Čtvrtou součástí klubu je oddíl lehké atletiky.

Orel Studenec má své zástupce v krajských volejbalových soutěžích žen, muži soutěží v okresních přeborech ve stolním tenise. Dalším sportovním spolkem je Tenisový klub Studenec, který vznikl v roce 1995 v souvislosti s výstavbou tenisových kurtů. V obci jsou aktivní dva hasičské spolky, Sbor dobrovolných hasičů Studenec založený roku 1886 a Sbor dobrovolných hasičů Zálesní Lhota. Klub důchodců pořádá pravidelně jednou měsíčně setkávání, besedy, exkurze nebo zájezdy.

Od roku 2008 se v obci koná soutěž vozidel-veteránů pod názvem Studenecké míle, jejíž trasa vedla v posledních ročnících ze Studence na Špindlerovku. Medializovanou událostí je koledování na svátek sv. Štěpána, které má ve Studenci tradici od roku 1954.[11][12]

Rodáci a osobnosti

Ve Studenci se narodili historik František Ladislav Sál, folklorista a náboženský historik Antonín Šorm a filolog a básník Karel Erban, v Zálesní Lhotě se narodili hudebník Jiří Šlitr a lyžařka Květa Jeriová-Pecková.

Další osobnosti:

  • Václav Knotek – učitel studenecké školy v letech 1934–1940, vedoucí šifrantů exilového ministerstva národní obrany, účastník třetího odboje
  • Zdeněk Remsa – skokan na lyžích, trenér národního družstva

Mikroregiony

Studenec je členem svazku obcí Jilemnicko a většího mikroregionu Krkonoše - svazek měst a obcí.

Turistika

Sokolovna ve střední části Studence

V obci je vyznačena červená turistická trasa, která přichází z jihu z Levínské Olešnice k sokolovně ve středu Studence, dále pokračuje přes úbočí Strážníku na křižovatku Na Špici v severní části a přes Rovnáčov do Martinic.

Jižní částí Studence prochází cyklotrasa 4294, která vede ze Žďáru a pokračuje do Bukoviny. V zimním období jsou v okolí Studence upravovány lyžařské běžecké tratě v celkové délce kolem 20 km, na které navazují tratě v sousedních Martinicích. Ve střední části Studence je v areálu školy vytvořena naučná stezka a arboretum.

V obci a jejím okolí se nacházejí místa dalekých výhledů, a to zejména na Krkonoše, Podkrkonoší a Český ráj.

Ocenění

Obec se pětkrát zúčastnila soutěže Vesnice roku, a to v letech 1998 a 2008–2011. Při své první účasti roku 1998 se stal Studenec vesnicí roku v Libereckém kraji.[13] V roce 2008 obdržel v krajském kole diplom za vzorné vedení obecní knihovny[14] a zúčastnil se díky tomu soutěže Knihovna roku. Obecní knihovna byla do této soutěže za Liberecký kraj nominována také v roce 2006.

Nejvýznamnějšího úspěchu dosáhl Studenec v ročníku 2009, kdy byl v krajském kole oceněn Zelenou stuhou za péči o zeleň a životní prostředí[15] a stejnou cenu získal následně také na celostátní úrovni. To mu zajistilo účast v mezinárodní soutěži Entente Florale Europe, ve které obdržel stříbrnou plaketu.[16]

V roce 2010 získal v krajském kole ocenění za využití alternativních zdrojů energií.[17] V roce 2011 byla obec v krajském kole oceněna Oranžovou stuhou za spolupráci obce a zemědělského subjektu.[18] Roku 2012 se obec podruhé stala vesnicí roku v Libereckém kraji a zúčastnila se celostátního finále soutěže.[19]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. 
  5. BENEŠOVÁ, Irena; JUNEK, Petr; STRÁNSKÝ, Václav, Běhounek Luděk. Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě. 1. vyd. Studenec: Obec Studenec, 11. 2000. 256 s. Kapitola Symboly obce, s. 7–8. 
  6. První předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Liberecký kraj, Vybrané údaje podle obcí [online]. Český statistický úřad [cit. 2011-12-17]. Dostupné online. 
  7. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. Český statistický úřad [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. 
  8. Římskokatolická farnost Studenec u Horek [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2011-03-27]. Dostupné online. 
  9. JIRAN, Pavel. Nový podnik ve Studenci se jmenuje ZETKA Strážník a.s.. Studenecký zpravodaj [online]. 2001 [cit. 2011-03-27]. Roč. 2001, čís. 6. Dostupné online. 
  10. PICH, Jaroslav. Koudelka oslavil fotbalový postup a zvyká si na kratší lyže. Krkonošský deník [online]. 2011-07-02 [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. 
  11. KUŘÍK, Jiří; URBAN, Zdeněk. Štěpánská kolada ve Studenci. Studenecký zpravodaj [online]. 2004 [cit. 2011-09-18]. Roč. 2004, čís. 1. Dostupné online. 
  12. Jak Češi slavili dnešní svatoštěpánský svátek?. ČT24 [online]. 2010-12-26 [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. 
  13. Přehled oceněných obcí 1995–2009 [online]. Liberecký kraj. Dostupné online. 
  14. Vesnice roku 2008 [online]. Liberecký kraj. Dostupné online. 
  15. Vesnice roku 2009 [online]. Liberecký kraj. Dostupné online. 
  16. PLECHÁČ, Tomáš. Za péči o zeleň získali stříbro. Krkonošský deník [online]. 2010-10-01 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. 
  17. Vesnice roku 2010 [online]. Liberecký kraj. Dostupné online. 
  18. Vesnice roku 2011 - přehled ocenění udělených v rámci krajských kol (stuhy) [online]. Vesnice roku v Programu obnovy venkova, 2011 [cit. 2011-09-18]. Dostupné online. 
  19. DANÍČKOVÁ, Blanka. Studenec bude bojovat o celostátní titul Vesnice roku 2012. Liberecký deník [online]. 2012-07-03 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy