Vladimír Tosek: Porovnání verzí
značka: možný spam |
|||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{NK ČR|jk01132801}} |
* {{NK ČR|jk01132801}} |
||
* [http://www.rozhlas.cz/plus/portrety/_zprava/televizni-tvar-prazskeho-jara-ma-svou-karikaturu-v-majoru-zemanovi-kdo-byl-vladimir-tosek-doopravdy--1774008 Televizní tvář pražského jara má svou karikaturu v Majoru Zemanovi] Pořad Českého rozhlasu Plus, množství podrobných informací o životě Vladimíra Toska, o jeho spolupráci se Státní bezpečností, o jeho působení v exilu. |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 8. 12. 2017, 08:44
| Vladimír Tosek | |
|---|---|
| Narození | 11. června 1919 Praha |
| Úmrtí | 8. prosince 1987 (ve věku 68 let) Londýn |
| Národnost | Češi |
| Povolání | překladatel a publicista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Tosek (11. června 1919 v Praze - 8. prosince 1987 v Londýně) byl český publicista, překladatel a tlumočník. Patřil k předním televizním a rozhlasovým redaktorům a komentátorům šedesátých let 20. století a později v emigraci byl redaktorem revue Listy.
Biografie
Mládí
Vyrostl v rodině obchodníka s vínem na pražských Vinohradech, vystudoval Francouzské gymnázium a poté odjel ještě před nacistickou okupací do Anglie do první emigrace. Unikl tak osudu rodičů, kteří kvůli rasové perzekuci zahynuli v nacistickém koncentračním táboře. V Anglii se přihlásil do armády a tam vlivem silné komunistické buňky nabyl své komunistické přesvědčení. Z Anglie se vrátil s americkou armádou.
Z prvního manželství pochází Zdena Tichotová, členka skupiny Spirituál kvintet.
Opět doma
Po válce se stal pracovníkem Československého rozhlasu v monitoringu zahraničního vysílání, v době politických procesů byl propuštěn a pracoval jako redaktor a překladatel v knižních nakladatelstvích. Po zahájení vysílání Čs. televize se stal redaktorem zahraniční redakce, která se v druhé polovině 60. let stala základem mediální podpory tzv. Obrodného procesu v KSČ a celospolečenského Pražského jara 1968.
Vedle své práce v redakci zahraničí byl také autorem pořadu "Mezi námi, zajímaví lidé v hovoru i sporu", který Československá televize vysílala od 9. dubna až do 20. srpna každé úterý po Televizních novinách. Pravděpodobně šlo o první diskusní pořad u nás vysílaný v přímém přenosu, bez zásahu cenzury.
Druhá emigrace
V srpnu 1968 se podílel jako redaktor, hlasatel a komentátor na protiokupačním vysílání Čs. televize až nakonec přešel hranice do Rakouska a fakticky emigroval a do roku 1971 působil na stáži u italské televize, kdy odešel s manželkou Ruth (překladatelkou) a synem Janem do Velké Británie. Tam pracoval až do své smrti v monitoringu BBC a zároveň redigoval zahraniční Listy, vydávané Jiřím Pelikánem, kde vycházely jak příspěvky československých publicistů a autorů v emigraci, tak domácích disidentů. Kromě toho spolupracoval s Amnesty International pro obranu občanských práv v Jižní Americe.
Normalizační režim nemohl V. Toskovi zapomenout jeho angažmá v roce 1968. Mimo jiné proto vznikla postava prodejného novináře Ivo Holana v seriálu 30 případů majora Zemana (díly Bílé linky a Modrá světla), inspirovaná Toskovou postavou. Herec Svatopluk Matyáš byl vybrán a namaskován tak, aby Toska co nejvíc připomínal.
Tlumočník
Zejména v 60. letech působil také jako vícestranný konferenční tlumočník. Ovládal 8 jazyků: češtinu, angličtinu, francouzštinu, italštinu, španělštinu, ruštinu, němčinu a latinu. Jazykové vybavení mu také umožnilo vést průlomový první přímý televizní přenos ze setkání na nejvyšší úrovni mezi SSSR a USA.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Tosek
- Televizní tvář pražského jara má svou karikaturu v Majoru Zemanovi Pořad Českého rozhlasu Plus, množství podrobných informací o životě Vladimíra Toska, o jeho spolupráci se Státní bezpečností, o jeho působení v exilu.
