Opera v Sydney: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m + kat.
Řádek 70: Řádek 70:
[[Kategorie:Kulturní zařízení v Austrálii]]
[[Kategorie:Kulturní zařízení v Austrálii]]
[[Kategorie:Postaveno 1973]]
[[Kategorie:Postaveno 1973]]
[[Kategorie:Postmoderní architektura v Austrálii]]

Verze z 28. 11. 2017, 14:45

Opera v Sydney
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státAustrálieAustrálie Austrálie
Souřadnice
Typkulturní dědictví
Kritériumi
Odkaz166 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2007 (31. zasedání)

Opera v Sydney je stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem. Otevřena byla v roce 1973. Nachází se v přístavu Port Jackson v australském městě Sydney, v místě zvaném Bennelong Point a je zařazena na seznam Světového dědictví pod hlavičkou UNESCO.

Historie

V roce 1956 byla vládou Nového Jižního Walesu vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na operní budovu. Podle zadání měla budova disponovat jedním velkým sálem pro 3000 diváků a jedním menším pro 1200 diváků. Do soutěže bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. V soutěži zvítězil návrh v té době nepříliš známého dánského architekta Jørn Utzona.

Stavba se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966, pro neustálé spory s vládou Nového Jižního Walesu. Stavba byla svěřena australským architektům, kteří ne vždy respektovali Utzonovy projekty, což se projevilo obzvláště na interiérech. Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů. Stavba byla dokončena v roce 1973, což je o deset let později, než bylo původně předpokládáno. První divadelní představení bylo odehráno 28. září 1973, přestože oficiálně byla Opera v Sydney otevřena až 20. října 1973 královnou Alžbětou II.

V červenci 2005 byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. 29. června 2007 zapsalo UNESCO Operu v Sydney na seznam Světového kulturního dědictví. Jedná se o první stavbu zapsanou na tento seznam ještě za autorova života.

Stavba se stala nejznámějším atributem Austrálie, známém po celém světě. Její architektonické hodnoty jsou uznávány trvale a bez jakýchkoliv pochyb. Její místo v dějinách světové kultury je neotřesitelné.

V srpnu 2016 byla ohlášena celková modernizace budovy v hodnotě 202 milionů australských dolarů, tj. asi 3,8 miliardy korun, zejména za účelem zlepšení akustiky v interiéru. Začátek šestileté rekonstrukce byl ohlášen na květen 2017.[1]

Popis

Celý komplex se rozkládá na ploše 1,8 hektarů. Zahrnuje pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio i restaurace. Střechy jsou pokryté světlými keramickými dlaždicemi. Nejvyšší ze střech ční 65 m nad hladinu okolního moře.

Operní sál má celkem 1507 sedadel, zatímco v koncertním sále je 2679 míst. V tomto sále jsou také umístěny největší mechanické varhany na světě, které mají celkem 10 154 píšťal.

Významná světová hodnota podle UNESCO

Opera v Sydney je mistrovským dílem architektury 20. století. Jeho význam je založen na jejím jedinečném designu a konstrukci; Svými významnými inženýrskými a technologickými inovacemi se stavba stala světově proslulou ikonou architektury. Byl to odvážný a vizionářský experiment, který měl trvalý vliv na vznikající architekturu konce 20. století. Utzonova originální konstrukční koncepce a jedinečný přístup k budování daly impuls ke kolektivní tvořivosti architektů, inženýrů a stavitelů. Novátorské úspěchy společnosti Ove Arup pomohly Utzonovi vidět realitu. Návrh představuje výjimečnou interpretaci a reakci na umístění v přístavu Sydney. Opera v Sydney je mimořádná univerzální hodnotou svých úspěchů v oblasti konstrukčního inženýrství a technologie budov. Stavba je jedinečnou uměleckou památkou a ikonou, která je přístupná veškeré společnosti.

Galerie

Reference

  1. kat. Nejen krásná, po obří rekonstrukci bude opera v Sydney i zvukově dokonalá. Česká televize [online]. 2016-08-15 [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy