Software

Textový procesor Writer z kancelářského balíku OpenOffice.org.

Software (též programové vybavení) je v informatice sada všech počítačových programů používaných v počítači, které provádějí nějakou činnost. Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uživatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje (viz embedded systém).

Software je protiklad k hardwaru, který zahrnuje všechny fyzické součásti počítače (elektronické obvody, skříň…).

Jelikož software je zpravidla považován za autorské dílo, koncoví uživatelé ho využívají na základě licencí od jejich autorů..

Historie

První teorie softwaru byla navržena Alanem Turingem v eseji Computable Numbers with an Application to the Entscheidungsproblem v roce 1935. Pojem „software“ v textu poprvé použil John W. Tukey v roce 1958. V hovorové řeči se tento pojem často používá ve významu „aplikační software“. V informatice a softwarovém inženýrství pojem software zahrnuje všechny informace zpracované počítačovým systémem, a také programy a data. Mezi obory, které se zabývají softwarem, patří informatika a softwarové inženýrství.

Historie počítačového softwaru se začíná psát v roce 1946, kdy se objevila první programová chyba softwaru. Více a více programů vstupuje do sféry firmwaru a hardware je menší, levnější a rychlejší, jak předpokládá Mooreův zákon. A tak se části počítačů, které byly dříve považované za software, nyní řadí k hardwaru. Většina dnešních hardwarových společností zaměstnává více softwarových programátorů než hardwarových návrhářů od té doby, co softwarové nástroje zautomatizovaly mnoho úkolů souvisejících s výrobou plošných spojů. Stejně jako v automobilovém průmyslu, základy softwarového průmyslu položilo několik vizionářů, kteří v garáži vytvářeli své prototypy. Steve Jobs a Bill Gates byli Henry Ford a Louis Chevrolet své doby a profitovali z nápadů, které byly všeobecně známé v době ještě předtím, než začali podnikat. Za klíčový moment ve vývoji softwaru se všeobecně považuje publikace specifikací k IBM PC od zaměstnance IBM Philipa Dona Estridge z 80. let. Dnes by to bylo považováno za typ crowdsourcingu.

Do té doby byl software svázán s hardwarem od OEM výrobců jako Data General, Digital Equipment Corporation a IBM. Když si zákazník koupil minipočítač, v té době nejmenší počítač na trhu, počítač neobsahoval žádný předinstalovaný software. Software musel být nainstalován inženýry zaměstnanými u OEM. Hardwarové společnosti nejen že svazovaly svůj software s hardwarem, ale také kladly požadavky na umístění hardwaru do klimatizované počítačové místnosti. Většina společností vedla v účetnictví svůj software v hodnotě 0 dolarů, a proto software nemohl být uváděn jako majetek (což v té době bylo podobné jako financování populární hudby). Když společnost Data General představila počítač Data General Nova, společnost Digidyne chtěla použít jeho RDOSový operační systém na svém vlastním hardwarovém klonu. Data General odmítla licencovat jejich software (což bylo ale těžko proveditelné vzhledem k tomu, že byl v účetnictví veden jako volné aktivum) a domáhala se svých práv na svázání softwaru s hardwarem. Nejvyšší soud Spojených států amerických v roce 1985 vytvořil precedens nazývaný Digidyne vs. Data General. Nejvyšší soud uznal rozhodnutí nižší instance a Data General byla nakonec donucena licencovat software operačního systému, protože bylo usneseno, že omezování licence pouze pro DG hardware bylo nelegální. Brzy nato IBM veřejně publikovala API pro svůj DOS a zrodil se Microsoft. Finanční ztráta vzniklá z poplatků právníkům nakonec vedla k tomu, že Data General byla převzata společností EMC. Rozhodnutí Nejvyššího soudu umožnilo nárůst ceny softwaru a také nakupování softwarových patentů. Jednání společnosti IBM bylo v té době vnímáno téměř jako revolta. Jen málo lidí v oboru věřilo, že někdo jiný než IBM bude ze softwaru profitovat. Microsoft a Apple tudíž mohli využít situace a začít vydělávat na softwarových produktech. Těžko si lze dnes představit, že podle tehdejších názorů byl software bez hardwarového zařízení bezcenný. Mnoho úspěšných firem v dnešní době prodává pouze softwarové produkty, i když stále existují problémy s licencemi softwaru kvůli složitosti návrhů a špatné dokumentaci, což vede ke vzniku patentových trollů.

S volně šiřitelnými softwarovými specifikacemi a možností licencování softwaru vznikly nové příležitosti pro softwarové nástroje, které se staly de facto standardem – jako například DOS pro operační systémy nebo také různé proprietární programy na zpracování textu a tabulek. Podobným způsobem se proprietární metody vývoje staly standardní metodologií vývoje softwaru.

Terminologie

Definici ani rozdělení software není možné zcela přesně určit, protože existuje velmi mnoho pohledů na to, jak by měla být provedena. Dále jsou diskutovány některé aspekty.

Software a data

Software můžeme definovat i tak, že to je v počítači vše, co není hardware (tj. vše kromě fyzických součástí počítače). Avšak v tomto případě zahrnujeme mezi software i data, která typicky není možné vykonat procesorem, protože neobsahují strojové instrukce pro procesor počítače, ale data popisují obrázek, textový dokument a podobně. Označení software se tak někdy vztahuje jen na programy, ale může se vztahovat i na data.

V některých případech lze však na data pohlížet i jako na program (například programy zkomprimované do ZIP souboru). Hranice mezi výkonným software (programem) a daty je nejasná i v případě HTML souborů obsahujících webové stránky, protože v nich může být úryvek programu v JavaScriptu nebo jazyce PHP. Lze nalézt i další příklady.

Škodlivý software

Software může provádět i nezamýšlenou činnost a v takovém případě hovoříme buď o programátorské chybě nebo o počítačových virech, malware, spyware, trojských koních a podobném nežádoucím software. Důvodem existence nežádoucího software jsou zlé nebo nečestné úmysly jejích tvůrců, kteří zneužívají chyb ostatních software (webový prohlížeč, e-mailový klient, ale i v operačním systému a jinde) nebo neznalosti obsluhy počítače (viz sociální inženýrství). Běžný uživatel počítače obvykle nemá dostatečné technické znalosti, aby takový software rozeznal nebo dokonce zabránil v jeho činnosti. Proto existují antivirové programy, antispyware a další programy, které leží na pomezí aplikačního a systémového software a pokouší se činnost nežádoucího software eliminovat.

Rozdělení softwaru

Podle funkce můžeme software rozdělit na několik skupin:

• systémový software – umožňuje efektivní používání počítače
  • firmware – software obsažené v hardware (BIOS, firmware vstupně-výstupních zařízení…)
  • operační systém – spravuje počítač, vytváří prostředí pro programy
    • jádro operačního systému (včetně ovladačů zařízení)
    • pomocné systémové nástroje – pro správu operačního systému (formátování disků, nastavení oprávnění, utility, démoni…)
• aplikační software – umožňuje uživateli vykonávat nějakou užitečnou činnost, například:
  • kancelářské balíky: textový editor, tabulkový procesor, prezentační program…
  • grafické programy: vektorový grafický editor, bitmapový grafický editor…
  • vývojové nástroje: vývojové prostředí, překladač…
  • zábavní software: počítačové hry, přehrávače digitálního zvuku a videa apod.

Podle finanční dostupnosti můžeme software rozdělit na:

• freeware
• shareware
• komerční software

Retail verze softwaru je tzv. krabicová verze softwaru, která může být nainstalována na libovolný počítač. Může být tedy současně nainstalována vždy jen na jednom počítači, nebo podle počtu licencí na více počítačích, je však možno ji libovolně přenášet z počítače na počítač.^[zdroj?]

Lze vymyslet i různá další rozdělení podle druhu, účelu, vzhledu, funkčnosti – například oddělit softwarové knihovny.

Z hlediska bezpečnosti se používají kategorie jako například antispyware, malware (rogueware, scareware), ransomware, spyware. Existují i další skupiny jako adware. Nechtěný předinstalovaný software se nazývá crapware.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Computer software na anglické Wikipedii.

Související články

• Aplikační software
• Výukový program
• Hardware
• Historie počítačů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu software na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo software ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph125823 PSH: 12463 TDKIV: 000000077 BNE: XX530960 BNF: cb133183707 (data) GND: 4055382-6 LCCN: sh85029534 NDL: 00684642 NLI: 987007545619305171