Proton-M: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Popis rakety: Přidání obrázku
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎Využití: Souvis clanky
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 67: Řádek 67:
== Využití ==
== Využití ==
Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul [[Nauka (modul ISS)|Nauka]]. Ten by se měl připojit k modulu [[Zvezda]] na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]].
Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul [[Nauka (modul ISS)|Nauka]]. Ten by se měl připojit k modulu [[Zvezda]] na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici]].

== Související články ==
* [[Proton (nosná raketa)]]
* [[Proton-K]]
* [[Seznam ruských kosmických startů 2017|Starty ruských raket]]


[[Kategorie:Nosné rakety SSSR a Ruska]]
[[Kategorie:Nosné rakety SSSR a Ruska]]

Verze z 21. 11. 2017, 05:22

Proton-M
Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
Proton-M na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur
Země původuRuskoRusko Rusko
Rodina raketProton
VýrobceGKNPC Chruničeva
Účeltěžká nosná raketa k vynášení družic a modulů
Rozměry
Výška58,2 m
Průměr7,4 m
Hmotnostvzletová: 705 000 kg
Nosnost
na LEO23 000 kg
Historie startů
Statusaktivní
KosmodromBajkonur rampa 81/24 a 200/39
Celkem startů102
Úspěšné starty92
Selhání9
Částečná selhání1
První start7. dubna 2001
Poslední start28. září 2017

Proton-M (rusky Протон-M) je ruská těžká raketa odvozena od rodiny nosných raket Proton vyvinuté bývalým Sovětským svazem. Vyráběn je společností GKNPC Chruničeva a starty raket probíhají z komplexů 81 a 200 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. První start tohoto nosiče proběhl 7. dubna 2001.

Popis rakety

Proton-M při zvedání do vertikální polohy

Nosič Proton-M se skládá ze tří stupňů, všechny jsou poháněny raketovými motory na kapalná paliva, používající kombinaci oxidu dusičitého jako okysličovadlo a palivo asymetrický dimethylhydrazin. První stupeň je jedinečný v tom, že se skládá z centrální válcové oxidační nádrže o stejném průměru jako ostatní dva stupně a k jeho obvodu je připojeno šest palivových nádrží, z nichž každá nese motor RD-275M, což je vylepšená verze starších motorů RD-253 používaných na raketách Proton-K. Motory v tomto stupni se mohou otáčet tangenciálně až o 7 ° od neutrální polohy a poskytují plnou kontrolu vektorového tahu. Důvodem pro tento návrh je logistika: průměr oxidačních nádrží a dvou následujících stupňů je maximální, které lze dodat železnicí vedoucí na kosmodrom Bajkonur. Nicméně v Bajkonuru se plně sestavený nosič opět přepravuje po železnici, protože má dostatek místa.

Druhý stupeň využívá konvenční válcový design. Je poháněn třemi motory RD-0210 a jedním motorem RD-0211. První a druhý stupeň je spojeny válcovou příhradovou mezistupňovou konstrukcí z ocelových prutů, umožňující volný odvod spalin při zážehu motorů druhého stupně.

Třetí stupeň je také válcového provedení. Obsahuje avioniku k řízení prvních tří stupňů. Jsou zde výkyvně uloženy čtyři spalovací komory čtyřkomorového řídicího motoru RD-0214 třetího stupně. Hlavní motor třetího stupně, RD-0213, je nepohyblivě umístěn v podélné ose stupně. Kompletní pohonný systém tvořený těmito dvěma motory je označen jako RD-0212.

Jako horní stupeň u Proton-M se používá Briz-M. Tento horní stupeň je určen k vynášení těžkých nákladů a geostacionárních družic a to i pro zahraniční zákazníky.

Využití

Na rok 2018 je již po několika odkladech naplánován start rakety Proton-M, který má vynést ruský víceúčelový laboratorní modul Nauka. Ten by se měl připojit k modulu Zvezda na Mezinárodní vesmírné stanici.

Související články