Anna Pammrová: Porovnání verzí
+ Odkazy na Žďárec značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Život: formulace (nebylo jasné, jak se kdo jmenoval) |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Narodila se 29. června 1860 do rodiny lesního úředníka. Její matka záhy zemřela, Anna proto vyrůstala v rodině své kmotry Antonie Novákové v [[Jasenice (okres Třebíč)|Jasenici]] a v [[Náměšť nad Oslavou|Náměšti n. Oslavou]]. Své široké všeobecné a jazykové znalosti (francouzština, angličtina) získala prostřednictvím řídícího učitele Nahodila z Březníka u Kralic za dvouletého pobytu ve [[Vídeň|Vídni]], kde pracovala jako vychovatelka v důstojnické rodině. Ve 24 letech porodila |
Narodila se 29. června 1860 do rodiny lesního úředníka. Její matka záhy zemřela, Anna proto vyrůstala v rodině své kmotry Antonie Novákové v [[Jasenice (okres Třebíč)|Jasenici]] a v [[Náměšť nad Oslavou|Náměšti n. Oslavou]]. Své široké všeobecné a jazykové znalosti (francouzština, angličtina) získala prostřednictvím řídícího učitele Nahodila z Březníka u Kralic za dvouletého pobytu ve [[Vídeň|Vídni]], kde pracovala jako vychovatelka v důstojnické rodině. Ve 24 letech porodila první dítě, nemanželskou dceru Almu.<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Křemenová |
| příjmení = Křemenová |
||
| jméno = Alma |
| jméno = Alma |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| strany = 238 |
| strany = 238 |
||
| isbn = 80-7323-113-1 |
| isbn = 80-7323-113-1 |
||
}}</ref> Stögera si nicméně odmítla vzít a vrátila se k rodičům. Tehdy v [[Jinošov|Jinošově]] potkává tamního učitele Václava Jebavého, který v té době ještě nepublikoval pod svým pozdějším pseudonymem Otokar Březina. Později se provdala za lesníka Františka Kroha, ten však byl hrubián a despota, svou ženu zapřahal do postroje pro krávy, v němž musela odvážet seno a stelivo z lesa či vyvážet hnůj.<ref name=":0" /> V roce 1899 si pořídila lesní srub nedaleko [[Žďárec|Žďárce]] u [[Tišnov|Tišnova]], kam se přestěhovala definitivně po rozvodu v roce 1903. Její nemanželská dcera v roce 1907 umřela, její syn František uprchl v roce 1914 bez rozloučení do Ameriky, odkud s matkou vedl korespondenci. Na samotě u [[Žďárec|Žďárce]] u Tišnova žila od r. 1899 až do své smrti. Výjimkou z minimálních styků s příbuznými a přáteli byly kontakty s rodinou Havlových, která měla v nedalekém [[Havlov|Havlově]] od r. 1907 své letní sídlo.<ref name=":1">{{Citace monografie |
}}</ref> Otce své dcery, Leopolda Stögera, si nicméně odmítla vzít a vrátila se k rodičům. Tehdy v [[Jinošov|Jinošově]] potkává tamního učitele Václava Jebavého, který v té době ještě nepublikoval pod svým pozdějším pseudonymem Otokar Březina. Později se provdala za lesníka Františka Kroha, ten však byl hrubián a despota, svou ženu zapřahal do postroje pro krávy, v němž musela odvážet seno a stelivo z lesa či vyvážet hnůj.<ref name=":0" /> V roce 1899 si pořídila lesní srub nedaleko [[Žďárec|Žďárce]] u [[Tišnov|Tišnova]], kam se přestěhovala definitivně po rozvodu v roce 1903. Její nemanželská dcera v roce 1907 umřela, její syn František uprchl v roce 1914 bez rozloučení do Ameriky, odkud s matkou vedl korespondenci. Na samotě u [[Žďárec|Žďárce]] u Tišnova žila od r. 1899 až do své smrti. Výjimkou z minimálních styků s příbuznými a přáteli byly kontakty s rodinou Havlových, která měla v nedalekém [[Havlov|Havlově]] od r. 1907 své letní sídlo.<ref name=":1">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Gabriel |
| příjmení = Gabriel |
||
| jméno = Jiří (a kolektiv) |
| jméno = Jiří (a kolektiv) |
||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| strany = 435 |
| strany = 435 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Zemřela v roce 1945. |
}}</ref> Zemřela v roce 1945. |
||
== Filosofické dílo == |
== Filosofické dílo == |
||
Verze z 19. 11. 2017, 23:38
| Anna Pammrová | |
|---|---|
| Fotografie Anny Pammrové Fotografie Anny Pammrové | |
| Narození | 29. června 1860 Jinošov |
| Úmrtí | 19. září 1945 Žďárec |
| Povolání | filozofka, aktivistka za práva žen, překladatelka, učitelka, spisovatelka a literární publicista |
| Literární hnutí | feminismus |
| Významná díla | Antieva; Mé vzpomínky na Otokara Březinu; Zápisky nečitelné; Zrcadlo duše |
| Manžel(ka) | František Kroh |
| Partner(ka) | František Kroh |
| Děti | Alma, František |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Pammrová (29. června 1860, Jinošov − 19. září 1945, Žďárec[1]) byla česká filosofka a feministka. Proslula především po mnoho let vedenou korespondencí s Otokarem Březinou, ale i po smrti vydaným torzem knihy Antieva.
Život
Narodila se 29. června 1860 do rodiny lesního úředníka. Její matka záhy zemřela, Anna proto vyrůstala v rodině své kmotry Antonie Novákové v Jasenici a v Náměšti n. Oslavou. Své široké všeobecné a jazykové znalosti (francouzština, angličtina) získala prostřednictvím řídícího učitele Nahodila z Březníka u Kralic za dvouletého pobytu ve Vídni, kde pracovala jako vychovatelka v důstojnické rodině. Ve 24 letech porodila první dítě, nemanželskou dceru Almu.[2] Otce své dcery, Leopolda Stögera, si nicméně odmítla vzít a vrátila se k rodičům. Tehdy v Jinošově potkává tamního učitele Václava Jebavého, který v té době ještě nepublikoval pod svým pozdějším pseudonymem Otokar Březina. Později se provdala za lesníka Františka Kroha, ten však byl hrubián a despota, svou ženu zapřahal do postroje pro krávy, v němž musela odvážet seno a stelivo z lesa či vyvážet hnůj.[2] V roce 1899 si pořídila lesní srub nedaleko Žďárce u Tišnova, kam se přestěhovala definitivně po rozvodu v roce 1903. Její nemanželská dcera v roce 1907 umřela, její syn František uprchl v roce 1914 bez rozloučení do Ameriky, odkud s matkou vedl korespondenci. Na samotě u Žďárce u Tišnova žila od r. 1899 až do své smrti. Výjimkou z minimálních styků s příbuznými a přáteli byly kontakty s rodinou Havlových, která měla v nedalekém Havlově od r. 1907 své letní sídlo.[3] Zemřela v roce 1945.
Filosofické dílo
Na její myšlenkový profil působila kromě těžkých životních zkušeností staroindická moudrost, okultismus a teozofie, myšlení J. J. Rousseaua, L. N. Tolstého, Th. Lessinga (kterého překládala do češtiny), konfrontace s filozofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho, ale zejména duchovní přátelství s O. Březinou (osobně se setkali ještě v r. 1925 v Tasově u J. Demla, v r. 1927 a 1928 ve Žďárci). Filosoficky se zabývala třemi hlavními tématy: feminismem, kde sleduje otázku ženské emancipace a z hlediska vlastních zkušeností odsuzuje mužskou nadřazenost a zotročení ženy; kritikou moderní civilizace − byla přesvědčená, že člověk se může zachránit jen v samotě, kritizovala společnost technického věku i sociální nespravedlnosti − a výzvou k nápravě protipřírodního myšlení a jednání, kde je vidět vliv Rousseauovy filosofie. Vyzývala k nastolení nového, hlubšího vztahu k přírodě. Existenci sice zobrazovala pesimisticky jako absurdní, z jejích deníků vysvítá, že několikrát uvažovala o sebevraždě, její negativismus je však doplňován vizí „zářného cíle“, „krásy Všeživota“.[3]
Bibliografie
Knihy:
- Alfa. Embryonální pokus o řešení ženské otázky, 1917
- O mateřství a pamateřství, 1919
- Cestou k zářnému cíli, 1925
- Zápisky nečitelné, 1936
- Odezva z lůna stvoření, 1937
- Mé vzpomínky na Otokara Březinu, 1940
- Zrcadlo duše, ed. J. Vitula, 1945
- Žena s duší lesa (výběr z dopisů A. P. Leonoře Pammrové-Pohorské), ed. L. Kuchař. 1970
- Dopisy A. P. rodině Havlových, před. I. M. Havel, SI 1982
Časopisecké příspěvky:
- Prvé moje setkání s Ot. Březinou, Ženský obzor 1929, č. 3–4
- Neuspokojivá informace Zvídavým, Kolo 1930, 1931
- Z dopisů A. P. neteři Almě, Vlastivědná ročenka okresního archivu v Blansku, 1969 (4)
Odkazy
Reference
- ↑ (dostupné online v NK ČR. Svobodné noviny. 22. 9. 1945, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b KŘEMENOVÁ, Alma. Anna Pammrová. Tišnov: Sursum, 2005. ISBN 80-7323-113-1. S. 238.
- ↑ a b GABRIEL, Jiří (a kolektiv). Slovník českých filosofů. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998. S. 435.