Mars (mytologie): Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
smazání podezřelých solárních interpretací a chápání Marta jako nejdůležitějšího římského božstva |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Mars'''<ref group="pozn.">nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem</ref> je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována [[Bellona]] a [[Nerio]]. V rámci [[interpretatio graeca]] byl ztotožněn s řeckým [[Áres|Áréem]] a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k [[Afrodíté]] ztotožněné s [[Venuše (mytologie)|Venuší]]. |
|||
'''Mars''' (2. pád ''Marta'') byl [[Starověký Řím|starořímský]] [[bůh]] [[Slunce]] a letního (vegetativního) období, a tudíž i úrody a plodnosti. Jakožto ochránce před zimou, hladem a dalšími pohromami byl často zobrazován jako válečník s kopím, přilbou a štítem – proto byl později ztotožňován s [[Řecko|řeckým]] bohem války [[Áres|Áreem]], i když se vlastnostmi podobal spíše řeckému [[Apollón]]ovi. |
|||
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po [[Jupiter (mytologie)|Jupiterovi]] a sloužil mu druhý ze tří [[Flamen|flamines maiores]]. |
|||
Podle pozdějšího podání byl Mars synem nejvyššího boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] a jeho manželky, bohyně [[Juno (mytologie)|Juno]]. Martovou manželkou byla bohyně [[Bellona]]. |
|||
Podle římských mýtů byl pravým otcem [[Romulus a Remus|Romula a Rema]], zakladatelů [[Řím]]a. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl [[březen]], ''Martius''. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků. |
|||
Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na [[Campus Martius|Martově poli]] před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na [[Forum Romanum|římském Foru]], kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti. |
Na Martův svátek se tradičně konaly ''equirie'' (koňské dostihy) a obětování dobytka na [[Campus Martius|Martově poli]] před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na [[Forum Romanum|římském Foru]], kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti. |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Poznámky === |
|||
<references group="pozn." /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7) |
* Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7) |
||
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973. |
* Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973. |
||
=== Související články === |
|||
* [[Arés]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Řádek 40: | Řádek 41: | ||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
[[Kategorie:Bohové války]] |
|||
[[Kategorie:Římští bohové]] |
[[Kategorie:Římští bohové]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Bohové války]] |
||
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]] |
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]] |
Verze z 4. 11. 2017, 20:00
Mars | |
---|---|
Mars, autor Bertel Thorvaldsen | |
Původ | římský |
Symboly | kopí a štít |
Sídlo | Olymp |
Partner | Bellona |
Rodiče | Jupiter a Juno |
Děti | Romulus a Remus |
Oblast uctívání | Římská říše |
Řecký ekvivalent | Arés |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mars[pozn. 1] je římský bůh války a ochránce zemědělství. Jako jeho sestra, partnerka či manželka byla označována Bellona a Nerio. V rámci interpretatio graeca byl ztotožněn s řeckým Áréem a přijal jeho mytologii, včetně genealogie nebo mileneckého vztahu k Afrodíté ztotožněné s Venuší.
Byl pravděpodobně nejdůležitějším římským božstvem po Jupiterovi a sloužil mu druhý ze tří flamines maiores.
Podle římských mýtů byl pravým otcem Romula a Rema, zakladatelů Říma. Římané se proto považovali za jeho potomky a věřili, že právě jeho přízeň zajišťuje jejich městu vítězství a prosperitu. Hlavní svátek boha Marta byl na jaře, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku. Podle něj se jmenoval první měsíc v roce, v římském kalendáři to byl březen, Martius. Odtud také pochází označení pro březen ve většině evropských jazyků.
Na Martův svátek se tradičně konaly equirie (koňské dostihy) a obětování dobytka na Martově poli před římskými hradbami. Zde se také konala vojenská cvičení, lidová shromáždění a sčítání římského lidu. Na Martově poli stával jeden z nejstarších chrámů zasvěcených Martovi, další významný chrám stával na římském Foru, kde o přízeň boha prosil každý římský vojevůdce odcházející do války a po úspěšném tažení zde bohu daroval nejcennější kusy z kořisti.
Již ve starověku byla podle římského boha války pojmenována čtvrtá „krvavě rudá“ planeta sluneční soustavy Mars.
Odkazy
Poznámky
- ↑ nepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem
Literatura
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí. Praha 1996. (ISBN 80-85946-29-7)
- Kolektiv autorů: Encyklopedie antiky. Praha 1973.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mars na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Mars ve Wikislovníku