Dialektický materialismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
víc npov
m ?
Řádek 6: Řádek 6:
Takovýto [[monismus]] (výklad světa z jedné substance – zde z hmoty) modifikuje i otázku poznání. Dialektický materialismus odmítá veškerý [[agnosticismus]] či [[gnozeologie|gnozeologický]] [[skepticismus]] a tvrdí, že svět je poznatelný proto, že bytí i vědomí jsou stejné [[substance]] (materie, hmota). Proto podle něj mizí problém poznatelnosti světa a – protože se jedná o dějinný proces – zbývá jen otázka, kolik je toho už poznaného a kolik je ještě třeba poznat.
Takovýto [[monismus]] (výklad světa z jedné substance – zde z hmoty) modifikuje i otázku poznání. Dialektický materialismus odmítá veškerý [[agnosticismus]] či [[gnozeologie|gnozeologický]] [[skepticismus]] a tvrdí, že svět je poznatelný proto, že bytí i vědomí jsou stejné [[substance]] (materie, hmota). Proto podle něj mizí problém poznatelnosti světa a – protože se jedná o dějinný proces – zbývá jen otázka, kolik je toho už poznaného a kolik je ještě třeba poznat.


Svět však nelze chápat jako hotový, který by lidské vědomí mělo pouze poznat v jeho neměnnosti. Naopak svět je neustálá změna, neboť člověk je ve světě jako činný subjekt. [[Praxe]] je dalším ústředním pojmem diamatu. Svět je sice řízen přírodními zákonitostmi, ale člověk je v rámci oněch zákonitostí schopen realitu měnit. Pravda se nenachází hotová, ale musí se vydobývat praxí (prací). Praxe (otázka „K čemu?“) je pro dialektické materialisty jediným kritériem pro otázku pravdivosti. Pravdivé bylo pro ně to, co slouží společenskému růstu a rozvoji tak, jak si ho sovětské vedení představovalo.
Svět však nelze chápat jako hotový, který by lidské vědomí mělo pouze poznat v jeho neměnnosti. Naopak svět je neustálá změna, neboť člověk je ve světě jako činný subjekt. [[Praxe]] je dalším ústředním pojmem diamatu{{čeho?}}. Svět je sice řízen přírodními zákonitostmi, ale člověk je v rámci oněch zákonitostí schopen realitu měnit. Pravda se nenachází hotová, ale musí se vydobývat praxí (prací). Praxe (otázka „K čemu?“) je pro dialektické materialisty jediným kritériem pro otázku pravdivosti. Pravdivé bylo pro ně to, co slouží společenskému růstu a rozvoji tak, jak si ho sovětské vedení představovalo.


Spojením bytí a vědomí (vzájemné působení hmoty na vědomí a zároveň vědomí na hmotu), které jsou v podstatě tímtéž, se podle dialektického materialismu překonává [[Immanuel Kant|Kantovo]] dělení na [[svět jevů]] a [[svět o sobě]], protože skutečný svět v dialektickém marxismu je zde pro vědomí. (Mluví-li se o [[dialektika|dialektice]], myslí se právě na onen vztah mezi bytím a vědomím, kdy dochází k neustálému vzájemnému střetávání a působení.)
Spojením bytí a vědomí (vzájemné působení hmoty na vědomí a zároveň vědomí na hmotu), které jsou v podstatě tímtéž, se podle dialektického materialismu překonává [[Immanuel Kant|Kantovo]] dělení na [[svět jevů]] a [[svět o sobě]], protože skutečný svět v dialektickém marxismu je zde pro vědomí. (Mluví-li se o [[dialektika|dialektice]], myslí se právě na onen vztah mezi bytím a vědomím, kdy dochází k neustálému vzájemnému střetávání a působení.)

Verze z 20. 10. 2017, 08:53

Dialektický materialismus (zkráceně diamat) je nauka založená na marxismu, která byla vytvořena v bývalém Sovětském svazu a stala se součástí jeho oficiální filozofie.

Dialektický materialismus nabízí řešení některých základních filozofických otázek: vztah bytí a vědomí, otázka pohybu, problém hmoty. Přitom chápe hmotu za prvotní: Teprve na určitém vyspělém stupni organizace hmoty může dojít ke vzniku vědomí – totiž lidského mozku. A tak všechno duchovno lze zredukovat (převést) na materiálno.

Takovýto monismus (výklad světa z jedné substance – zde z hmoty) modifikuje i otázku poznání. Dialektický materialismus odmítá veškerý agnosticismus či gnozeologický skepticismus a tvrdí, že svět je poznatelný proto, že bytí i vědomí jsou stejné substance (materie, hmota). Proto podle něj mizí problém poznatelnosti světa a – protože se jedná o dějinný proces – zbývá jen otázka, kolik je toho už poznaného a kolik je ještě třeba poznat.

Svět však nelze chápat jako hotový, který by lidské vědomí mělo pouze poznat v jeho neměnnosti. Naopak svět je neustálá změna, neboť člověk je ve světě jako činný subjekt. Praxe je dalším ústředním pojmem diamatuŠablona:Čeho?. Svět je sice řízen přírodními zákonitostmi, ale člověk je v rámci oněch zákonitostí schopen realitu měnit. Pravda se nenachází hotová, ale musí se vydobývat praxí (prací). Praxe (otázka „K čemu?“) je pro dialektické materialisty jediným kritériem pro otázku pravdivosti. Pravdivé bylo pro ně to, co slouží společenskému růstu a rozvoji tak, jak si ho sovětské vedení představovalo.

Spojením bytí a vědomí (vzájemné působení hmoty na vědomí a zároveň vědomí na hmotu), které jsou v podstatě tímtéž, se podle dialektického materialismu překonává Kantovo dělení na svět jevů a svět o sobě, protože skutečný svět v dialektickém marxismu je zde pro vědomí. (Mluví-li se o dialektice, myslí se právě na onen vztah mezi bytím a vědomím, kdy dochází k neustálému vzájemnému střetávání a působení.)

Ideologická literatura

Za socialismu hrála značnou úlohu v ideové výchově mládeže učebnice dialektického a historického materialismu[1], připravěna F. Konstantinovem (vedoucí autorského kolektivu) spolu se A. G. Spirkinem a M. N. Rutkevičem.[2]

Odkazy

Literatura

  • SPIRKIN, Aleksandr. Učebnice marxistické filosofie. Překlad : Jiří Bauer, Jan Beránek a Jozef Mužík. Praha: Svoboda, 1971. 439 s. Přeloženo z ruského originálu Kurs marxistickoj filosofii, vydaného nakladatelstvím Izdatelstvo „Mysl” 1963. 
  • Iljenkov, E. V. Leninská dialektika o metafyzice pozitivismu. Praha: Svoboda, 1984. 

Reference

  1. KONSTANTINOV, F. V., a autorský kolektiv v tomto složení: T. I. Ojzerman, A. G. Spirkin, Ch. N. Momdžjan, M. N. Rudkevič aj. Marxisticko-leninská filosofie : Učebnice. Překlad z rus. orig. Osnovy marksistsko-leninskoj filosofii: Václava Steindlová a R. Steindl. 2., přeprac. vyd.. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 466, [2] s. 
  2. МИТИН, М. Б. Развитие марксистской философской науки в СССР. Вестник Российской академии наук. 1978, čís. 4, s. 65. Dostupné online [cit. 2014-07-09]. (rusky) 

Související články