Elefter Luarsabovič Andronikašvili: Porovnání verzí
+ibox +adata |
vlastní jm. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
'''Elefter Luarsabovič Andronikašvili''' ({{Vjazyce2|ru|''Элевтер Луарсабович Андроникашвили''}}; [[25. prosinec|25. prosince]] [[1910]] – [[9. září]] [[1989]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] experimentální fyzik [[Gruzíni|gruzínské]] národnosti, akademik Gruzínské [[akademie věd]], který přispěl k výzkumu [[supratekutost|supratekutého]] [[hélium II|hélia II]]. |
'''Elefter Luarsabovič Andronikašvili''' ({{Vjazyce2|ka|''ელეფთერ ლუარსაბის ძე ანდრონიკაშვილი''}}, {{Vjazyce2|ru|''Элевтер Луарсабович Андроникашвили''}}; [[25. prosinec|25. prosince]] [[1910]] – [[9. září]] [[1989]]) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] experimentální fyzik [[Gruzíni|gruzínské]] národnosti, akademik Gruzínské [[akademie věd]], který přispěl k výzkumu [[supratekutost|supratekutého]] [[hélium II|hélia II]]. |
||
== Biografie == |
== Biografie == |
Verze z 11. 10. 2017, 19:31
Elefter Luarsabovič Andronikašvili | |
---|---|
Narození | 12.jul. / 25. prosince 1910greg. Petrohrad |
Úmrtí | 8. září 1989 (ve věku 78 let) Tbilisi |
Místo pohřbení | Didubský pantheon |
Alma mater | Petrohradská státní polytechnická univerzita |
Povolání | fyzik |
Zaměstnavatel | Státní univerzita v Tbilisi |
Ocenění | Stalinova cena (1952) Státní cena SSSR (1978) Řád rudého praporu práce Leninův řád |
Rodiče | Luarsab Andronikašvili |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elefter Luarsabovič Andronikašvili (gruzínsky ელეფთერ ლუარსაბის ძე ანდრონიკაშვილი, rusky Элевтер Луарсабович Андроникашвили; 25. prosince 1910 – 9. září 1989) byl sovětský experimentální fyzik gruzínské národnosti, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II.
Biografie
E. L. Andronikašvili absolvoval v roce 1932 leningradskou polytechniku, v letech 1935 – 1940 přednášel na tbiliské univerzitě. Poté do roku 1948 pracoval v moskevském Ústavu fyzikálních problémů u Pjotra Kapicy, kde v roce 1948 obhájil doktorskou disertaci. Od roku 1948 pracoval opět v Tbilisi, nejdříve jako profesor na tbiliské univerzitě, od roku 1951 byl ředitelem Fyzikálního ústavu Gruzínské akademie věd. V roce 1952 obdržel Stalinovu cenu. Od roku 1955 byl plným členem Gruzínské akademie věd. V roce 1978 byl vyznamenán Státní cenou SSSR.
Přínos pro fyziku
Pracoval ve fyzice nízkých teplot, kosmického záření, v jaderné technice a biofyzice. Jeho práce v oboru kvantové hydrodynamiky patří k základním. V Ústavu fyzikálních problémů se začal zabývat experimenty se supratekutým héliem II. Provedl tzv. Andronikašviliho experiment, který potvrdil správnost dvousložkového modelu supratekutosti. Předmětem experimentu bylo měření periody a útlumu torzních kmitů soustavy disků v kapalném héliu. Disky byly vyrobeny z hliníkové fólie a navlečené na tyčku v malých vzdálenostech od sebe. Perioda kmitů byla pod teplotou přechodu od hélia I k supratekutému héliu II teplotně závislá. S klesající teplotou se perioda prodlužovala, až se v blízkosti absolutní nuly blížila teoretické periodě ve vakuu. To odpovídalo přibývání supratekuté složky na úkor normální.
Literatura
- ANDRONIKAŠVILI, E. L. Vzpomínky na kapalné hélium. Praha: Mladá Fronta, 1983. Autobiografie.