Ryolit: Porovnání verzí
návrat smaz infa i překladu, upravený a wikifikovaný text nenahrazujeme neupraveným /typo atd+ibox |
m Vypuštěny dublované informace. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| hustota = |
| hustota = |
||
}} |
}} |
||
'''Ryolit''' (liparit) je výlevná [[magmatická hornina|vyvřelá hornina]] s podstatným množstvím [[Křemen|křemene]]. Představuje výlevný ekvivalent hlubinné [[Žula|žuly]]. Barvu může mít různou. Nejčastěji bývá bělavý, šedavý, růžový až červený a někdy i zelenkavý. |
'''Ryolit''' (liparit) je výlevná [[magmatická hornina|vyvřelá hornina]] s podstatným množstvím [[Křemen|křemene]]. Představuje výlevný ekvivalent hlubinné [[Žula|žuly]]. Barvu může mít různou. Nejčastěji bývá bělavý, šedavý, růžový až červený a někdy i zelenkavý. |
||
Ryolit je výlevný ekvivalent [[intruze|plutonických]] [[granit]]ů. Ryolitové [[magma]] je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850 °C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu ([[ingimbrity]]).<ref name=":0" /> Ryolitová [[láva]] také často [[krystalizace|krystalizuje]] ve formě různých [[vulkanické sklo|vulkanických skel]], bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – [[dacit]], ryodacit (horniny s menším obsahem SiO<sub>2</sub>), se často vyskytuje jako produkt [[Sopečná činnost|vulkanické činnosti]], probíhající na konvergentních okrajích [[tektonická deska|litosferických desek]]. |
Ryolit je výlevný ekvivalent [[intruze|plutonických]] [[granit]]ů. Ryolitové [[magma]] je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850 °C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu ([[ingimbrity]]).<ref name=":0" /> Ryolitová [[láva]] také často [[krystalizace|krystalizuje]] ve formě různých [[vulkanické sklo|vulkanických skel]], bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – [[dacit]], ryodacit (horniny s menším obsahem SiO<sub>2</sub>), se často vyskytuje jako produkt [[Sopečná činnost|vulkanické činnosti]], probíhající na konvergentních okrajích [[tektonická deska|litosferických desek]]. |
||
V přírodě tvoří ryolity kupy, proudy, časté jsou ve vulkanických [[brekcie|brekciích]], [[ignimbrit]]ech nebo [[tuf]]ech i jako vulkanická skla ([[obsidián]], smolek, [[pemza]]), vznikají ve finální fázi vulkanické činnosti. |
|||
Ryolity jsou porfyrické horniny s jemnozrnnou, celistvou, někdy i sklovitou základní hmotou. Vyrostlice nabývají obvykle několikamilimetrových velikostí. Může je tvořit [[křemen]] i [[živce]].<ref name=":0">{{Citace monografie |
Ryolity jsou porfyrické horniny s jemnozrnnou, celistvou, někdy i sklovitou základní hmotou. Vyrostlice nabývají obvykle několikamilimetrových velikostí. Může je tvořit [[křemen]] i [[živce]].<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
Verze z 11. 10. 2017, 16:35
| Ryolit | |
|---|---|
 Ryolit | |
| Zařazení | vyvřelá hornina |
| Hlavní minerály | křemen, alkalické živce, plagioklas |
| Akcesorie | biotit, pyroxeny |
| Textura | pórovitá |
| Barva | bílá, světlá |
Ryolit (liparit) je výlevná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene. Představuje výlevný ekvivalent hlubinné žuly. Barvu může mít různou. Nejčastěji bývá bělavý, šedavý, růžový až červený a někdy i zelenkavý.
Ryolit je výlevný ekvivalent plutonických granitů. Ryolitové magma je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850 °C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu (ingimbrity).[1] Ryolitová láva také často krystalizuje ve formě různých vulkanických skel, bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – dacit, ryodacit (horniny s menším obsahem SiO2), se často vyskytuje jako produkt vulkanické činnosti, probíhající na konvergentních okrajích litosferických desek.
Ryolity jsou porfyrické horniny s jemnozrnnou, celistvou, někdy i sklovitou základní hmotou. Vyrostlice nabývají obvykle několikamilimetrových velikostí. Může je tvořit křemen i živce.[1]
Složení
V podstatném množství je zastoupen křemen, draselný živec i plagioklas. Z tmavých součástí bývá přítomen biotit, ale někdy i amfibol či pyroxen.[2]
Výskyt
Díky značné viskozitě magmatu tvoří jen krátké proudy a vytlačené kupy. U nás se ryolity vyskytují v Krušných horách okolo Teplic, v Podkrkonoší, okolo Broumava, Lovosic, na Rokycansku i jinde.
Odkazy
Reference
- ↑ a b HONS, Richard Jan. Atlas našich hornin. 1.. vyd. Praha: ALADIN agency, 2017. 200 s. ISBN 978-80-906737-4-8. S. 42, 43.
- ↑ NĚMEC, František. Klíč k určování nerostů a hornin. 4.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 222 s. S. 184, 185.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ryolit na Wikimedia Commons - Podrobnější popis
