Přestupný rok: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 46.135.10.231 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 12: Řádek 12:


== Přestupný den ==
== Přestupný den ==
Přestupný den je zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Rok s tímto dnem se nazývá přestupný rok.
Přestupný den je zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou dblv délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Rok s tímto dnem se nazývá přestupný rok.


Historie přestupných dnů sahá až do starověkého [[Egypt]]a, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.<ref name="rozhlas">http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/1025117 Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě</ref>
Historie přestupných dnů sahá až do starověkého [[Egypt]]a, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.<ref name="rozhlas">http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/1025117 Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě</ref>

Verze z 10. 10. 2017, 19:19

Přestupný den v misálu
Tento článek je o nepravidelně dlouhém roce různých kalendářů. Další významy jsou uvedeny na stránce Přestupný rok (rozcestník).

Přestupný rok je delší než běžný rok a vkládá se v intervalu podle daného kalendáře. Používá se v solárních (juliánský, gregoriánský) i lunisolárních kalendářích k vyrovnávání rozdílů mezi délkou kalendářního a tropického roku. Délka kalendářního roku je daná určitým počtem dní nebo měsíců odvozených od doby rotace Země kolem své osy, resp. doby rotace Měsíce kolem Země, zatímco tropický rok je dán dobou oběhu Země kolem Slunce, který ovlivňuje střídání ročních období.

V solárních kalendářích mívá přestupný rok 366 dní místo 365, v lunisolárních 13 měsíců místo 12.

Kalendářní rok

Kalendářní rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den (viz juliánský kalendář). Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok.

Ani to není dostatečně přesná délka tropického roku. Za tisíc let dojde k posunu o 7,81 dní, které budou oproti skutečnosti přebývat. Proto gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. Tím se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne na rok. Odchylka gregoriánského kalendáře tedy oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let.

Přestupný den

Přestupný den je zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou dblv délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Rok s tímto dnem se nazývá přestupný rok.

Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egypta, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.[1]

V roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar stejné počítání do kalendáře používaného v Římě (proto označení juliánský kalendář). Chyba tohoto systému činí 1 den na 128 let. Kvůli nahromaděným rozdílům byl v roce 1582 dekretem papeže Řehoře XIII. kalendář reformován. V tomto gregoriánském kalendáři se přestupný den vkládá každý rok, který je beze zbyku dělitelný čtyřmi, s výjimkou celých století, která nejsou beze zbytku dělitelná 400 (roky 1600, 2000, 2400 jsou přestupné, kdežto 1700, 1800, 1900, 2100 nejsou). V tomto kalendáři se přestupný den vkládá jako 29. únor. Dříve se však přestupný den vkládal za 23. únor. Před Caesarovou reformou se používal kalendář, který zavedl král Numa Pompilius v 7. století př. n. l. Podle něj měl rok 355 dnů a každý druhý rok se do něj vkládal celý přestupný měsíc, a to za svátek Terminálií (svátek ukončení roku), který připadal na 23. únor.[1] Caesar tento přestupný měsíc zrušil a místo něj zavedl přestupný den.

Přestupný měsíc

U lunisolárního kalendáře je délka kalendářního měsíce daná oběhem Měsíce kolem Země. Běžný rok má 12 měsíců, přestupný rok přidává přestupný měsíc a má jich 13. Délka běžného lunárního roku je přibližně 354 dní, tedy je o cca 11 dní kratší než trvá oběh Země kolem Slunce. Při hrubému vyrovnání posunu je přestupný každý třetí rok (11 dní je přibližně třetina měsíce), přesnější jsou tři přestupné roky během každých osmi let, k dalšímu upřesnění dojde použitím sedmi přestupných let během devatenáctiletého cyklu. K tomuto vývoji dospěl attický (athénský) kalendář již v 5. století př. n. l.

Přestupné roky

Seznam přestupných roků gregoriánského kalendáře od roku 1904 do roku 2488.

1904 2000 2096 2196 2296 2396
1908 2004 2104 2204 2304 2400
1912 2008 2108 2208 2308 2404
1916 2012 2112 2212 2312 2408
1920 2016 2116 2216 2316 2412
1924 2020 2120 2220 2320 2416
1928 2024 2124 2224 2324 2420
1932 2028 2128 2228 2328 2424
1936 2032 2132 2232 2332 2428
1940 2036 2136 2236 2336 2432
1944 2040 2140 2240 2340 2436
1948 2044 2144 2244 2344 2440
1952 2048 2148 2248 2348 2444
1956 2052 2152 2252 2352 2448
1960 2056 2156 2256 2356 2452
1964 2060 2160 2260 2360 2456
1968 2064 2164 2264 2364 2460
1972 2068 2168 2268 2368 2464
1976 2072 2172 2272 2372 2468
1980 2076 2176 2276 2376 2472
1984 2080 2180 2280 2380 2476
1988 2084 2184 2284 2384 2480
1992 2088 2188 2288 2388 2484
1996 2092 2192 2292 2392 2488

Reference

  1. a b http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/1025117 Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě

Související články

Externí odkazy