Vnitřní konverze: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
</references> |
|||
== Poznámky == |
== Poznámky == |
Verze z 7. 10. 2017, 19:56
Vnitřní konverze je jeden z přechodů jaderných izomerů z excitovaného stavu do stavu základního, kdy je přebytečná energie využita k ionizaci atomu. Také se může uvolnit gama foton a srazit s jedním z elektronů v nižších slupkách a tím ho excitovat do vyšší energetické hladiny. Příkladem může být přeměna izomeru 53mFe:
Průběh
Narozdíl od prostého záření gama se při energetickém přechodu jádra uvolní emise vysokoenergetického elektronu z obalu[Pozn. 2].
Vnitřní konverze je možná vždy, když je možný gama rozpad, s výjimkou případu, kdy je atom zcela ionizován.[1]
Během vnitřní konverze se atomové číslo nemění, a tak (jak je tomu v případě gama rozpadu) nedochází k žádné transmutaci jednoho prvku do jiného. [2]
Vzhledem k tomu, že se elektron atomu ztrácí, objeví se v elektronovém obalu díra, která je následně naplněna jinými elektrony, které klesají na tuto prázdnou, nižší energetickou hladinu a v procesu vyzařují charakteristické rentgenové zázření, Augerovy elektrony ), nebo oboje.[3]
Atom tak vyzařuje vysokoenergetické elektrony a rentgenové fotony, z nichž žádný nevychází z tohoto jádra. Atom dodal energii potřebnou k vyzáření elektronu, což následně způsobilo poslední události a další emise.[4]
Reference
</references>
Poznámky
- ↑ Internal conversion - Wikipedia. en.m.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Internal conversion - Wikipedia. en.m.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Internal conversion - Wikipedia. en.m.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Internal conversion - Wikipedia. en.m.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. (anglicky)