Barrow-in-Furness: Porovnání verzí
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo světa}} |
{{Infobox - sídlo světa}} |
||
'''Barrow-in-Furness''' je město v [[hrabství]] [[Cumbria]] v severozápadní [[Anglie|Anglii]]. Historicky bylo součástí hrabství [[Lancashire]]; v roce [[1867]] se stalo samostatnou obcí a v roce [[1974]] k němu byly připojeny některé okolní obce. Nachází se na cípu poloostrova [[Furness]], v blízkosti [[Jezerní oblast |
'''Barrow-in-Furness''' je město v [[hrabství]] [[Cumbria]] v severozápadní [[Anglie|Anglii]]. Historicky bylo součástí hrabství [[Lancashire]]; v roce [[1867]] se stalo samostatnou obcí a v roce [[1974]] k němu byly připojeny některé okolní obce. Nachází se na cípu poloostrova [[Furness]], v blízkosti [[Jezerní oblast]]i. V roce [[2011]] zde žilo 57 000 lidí, což z Barrow in Furness činilo druhé největší město v hrabství Cumbria po [[Carlisle (Anglie)|Carlisle]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Ve [[středověk]]u existovala v blízkosti dnešního města jen malá osada s opatstvím [[Furness Abbey]]. Rozvoj městu přinesla až [[průmyslová revoluce]]. V roce [[1839]] místo navštívil [[Henry Schneider]], který provedl geologický průzkum lokality a našel ložiska [[železo|železa]]. V roce [[1846]] byla do oblasti zavedena železnice. Vlaky převážely [[Železná ruda|železnou rudu]] k mořskému pobřeží, odkud ji lodě dopravovaly dál do dalších britských přístavů. Odkrývání stále dalších ložisek [[hematit]]u v blízkosti města vedlo velmi brzy bohaté továrníky k financování výstavby [[ocelárna|oceláren]]. Na konci [[19. století]] společnost [[Barrow Hematite Steel Company]], která místní podniky provozovala, vlastnila v Barrow-in-Furness největší ocelárnu na světě. |
Ve [[středověk]]u existovala v blízkosti dnešního města jen malá osada s opatstvím [[Furness Abbey]]. Rozvoj městu přinesla až [[průmyslová revoluce]]. V roce [[1839]] místo navštívil [[Henry Schneider]], který provedl geologický průzkum lokality a našel ložiska [[železo|železa]]. V roce [[1846]] byla do oblasti zavedena železnice. Vlaky převážely [[Železná ruda|železnou rudu]] k mořskému pobřeží, odkud ji lodě dopravovaly dál do dalších britských přístavů. Odkrývání stále dalších ložisek [[hematit]]u v blízkosti města vedlo velmi brzy bohaté továrníky k financování výstavby [[ocelárna|oceláren]]. Na konci [[19. století]] společnost [[Barrow Hematite Steel Company]], která místní podniky provozovala, vlastnila v Barrow-in-Furness největší ocelárnu na světě. |
||
Kromě výroby oceli vznikly v Barrow-in-Furness také [[Loděnice (firma)|loděnice]]. Jejich rozvoj urychlila především [[první světová válka]], během níž zde byly vyráběny také [[ponorka|ponorky]]. Ocelárny byly uzavřeny po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], což znamenalo, že se z loděnic stal hlavní zaměstnavatel celého města. V místních loděnicích vznikla většina [[Jaderná ponorka|jaderných ponorek]] [[Royal Navy|britského námořnictva]], [[Tanker|ropné tankery]], obchodní lodě a další. Po skončení [[studená válka|studené války]] však klesla poptávka po vojenských lodích, což znamenalo snížení zakázek místních loděnic, propouštění zaměstnanců a růst [[nezaměstnanost |
Kromě výroby oceli vznikly v Barrow-in-Furness také [[Loděnice (firma)|loděnice]]. Jejich rozvoj urychlila především [[první světová válka]], během níž zde byly vyráběny také [[ponorka|ponorky]]. Ocelárny byly uzavřeny po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], což znamenalo, že se z loděnic stal hlavní zaměstnavatel celého města. V místních loděnicích vznikla většina [[Jaderná ponorka|jaderných ponorek]] [[Royal Navy|britského námořnictva]], [[Tanker|ropné tankery]], obchodní lodě a další. Po skončení [[studená válka|studené války]] však klesla poptávka po vojenských lodích, což znamenalo snížení zakázek místních loděnic, propouštění zaměstnanců a růst [[nezaměstnanost]]i ve městě. Na přelomu 20. a 21. století byly v blízkosti města na otevřeném moři vybudovány [[Větrná energie|větrné farmy]], díky nímž získalo město pozici dodavatele elektřiny. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
{{Portály|Spojené království}} |
{{Portály|Spojené království}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Města v Anglii]] |
[[Kategorie:Města v Anglii]] |
||
[[Kategorie:Cumbria]] |
[[Kategorie:Cumbria]] |
Verze z 6. 10. 2017, 11:33
Barrow-in-Furness | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 54°7′ s. š., 3°13′ z. d. |
Stát | Spojené království |
Barrow-in-Furness | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 77,9 km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 01229 |
PSČ | LA14 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barrow-in-Furness je město v hrabství Cumbria v severozápadní Anglii. Historicky bylo součástí hrabství Lancashire; v roce 1867 se stalo samostatnou obcí a v roce 1974 k němu byly připojeny některé okolní obce. Nachází se na cípu poloostrova Furness, v blízkosti Jezerní oblasti. V roce 2011 zde žilo 57 000 lidí, což z Barrow in Furness činilo druhé největší město v hrabství Cumbria po Carlisle.
Historie
Ve středověku existovala v blízkosti dnešního města jen malá osada s opatstvím Furness Abbey. Rozvoj městu přinesla až průmyslová revoluce. V roce 1839 místo navštívil Henry Schneider, který provedl geologický průzkum lokality a našel ložiska železa. V roce 1846 byla do oblasti zavedena železnice. Vlaky převážely železnou rudu k mořskému pobřeží, odkud ji lodě dopravovaly dál do dalších britských přístavů. Odkrývání stále dalších ložisek hematitu v blízkosti města vedlo velmi brzy bohaté továrníky k financování výstavby oceláren. Na konci 19. století společnost Barrow Hematite Steel Company, která místní podniky provozovala, vlastnila v Barrow-in-Furness největší ocelárnu na světě.
Kromě výroby oceli vznikly v Barrow-in-Furness také loděnice. Jejich rozvoj urychlila především první světová válka, během níž zde byly vyráběny také ponorky. Ocelárny byly uzavřeny po druhé světové válce, což znamenalo, že se z loděnic stal hlavní zaměstnavatel celého města. V místních loděnicích vznikla většina jaderných ponorek britského námořnictva, ropné tankery, obchodní lodě a další. Po skončení studené války však klesla poptávka po vojenských lodích, což znamenalo snížení zakázek místních loděnic, propouštění zaměstnanců a růst nezaměstnanosti ve městě. Na přelomu 20. a 21. století byly v blízkosti města na otevřeném moři vybudovány větrné farmy, díky nímž získalo město pozici dodavatele elektřiny.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barrow-in-Furness na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Barrow-in-Furness na Wikimedia Commons