Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
+nejvyšší bod a fotka do infoboxu |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - reliéf |
{{Infobox - reliéf |
||
| název = Zlatohorská vrchovina<br /> Góry Opawskie |
|||
| obrázek = PricnyVrch.jpg |
|||
| popisek = |
|||
| alt = |
|||
| nejvyšší bod = Příčný vrch |
|||
| maximální výška = 975 |
|||
| střední výška = |
|||
| rozloha = |
|||
| délka = |
|||
| nadřazená jednotka = [[Jesenická oblast]] (Východní Sudety) |
|||
| podřazené jednotky = v Česku [[Rejvízská hornatina]], [[Hynčická hornatina]], [[Jindřichovská pahorkatina]], [[Bělská pahorkatina]] |
|||
| sousední jednotky = [[Žulovská pahorkatina|Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina]], [[Rychlebské hory|Góry Złote / Rychlebské hory]], [[Hrubý Jeseník]], [[Nízký Jeseník]], [[Opavská pahorkatina|Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina]] |
|||
| světadíl = [[Evropa]] |
|||
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]], {{Flagicon|Polsko}} [[Polsko]] |
|||
| hornina = |
|||
| poznámka = |
|||
| povodí = [[Odra]] |
|||
| mapa = Zlatohorska vrchovina CZ I4C-6.png |
|||
| popisek mapy = Zlatohorská vrchovina v Česku |
|||
}} |
}} |
||
[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled|Zlatohorská vrchovina v Polsku]] |
[[Soubor:332.63 Góry Opawskie.png|náhled|Zlatohorská vrchovina v Polsku]] |
||
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česko|Česku]] a v [[Polsko|Polsku]], které patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]]. |
'''Zlatohorská vrchovina''' (dříve ''Severní podhoří [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]'', ''Jindřichovské podhoří'' nebo ''Opavská vrchovina''; {{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Góry Opawskie''}}; {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Zuckmanteler Bergland''}} nebo ''Oppagebirge'') je [[pohoří]] v [[Česko|Česku]] a v [[Polsko|Polsku]], které patří do [[Jesenická oblast|Jesenické oblasti]] [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Dále se dělí na [[Bělská pahorkatina|Bělskou pahorkatinu]], [[Rejvízská hornatina|Rejvízskou hornatinu]], [[Hynčická hornatina|Hynčickou hornatinu]] a [[Jindřichovská pahorkatina|Jindřichovskou pahorkatinu]]. |
||
Řádek 45: | Řádek 44: | ||
{{Portály|Slezsko}} |
{{Portály|Slezsko}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Zlatohorská vrchovina| ]] |
[[Kategorie:Zlatohorská vrchovina| ]] |
Verze z 5. 10. 2017, 13:07
Zlatohorská vrchovina Góry Opawskie | |
---|---|
Nejvyšší bod | 975 m n. m. (Příčný vrch) |
Nadřazená jednotka | Jesenická oblast (Východní Sudety) |
Sousední jednotky | Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Złote / Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina |
Podřazené jednotky | v Česku Rejvízská hornatina, Hynčická hornatina, Jindřichovská pahorkatina, Bělská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko, Polsko |
Zlatohorská vrchovina v Česku | |
Povodí | Odra |
Souřadnice | 50°16′48″ s. š., 17°27′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IVC-6 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinou, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
Do české části Zlatohorské vrchoviny zasahuje CHKO Jeseníky a Geopark Jeseníky, v polské části Zlatohorské vrchoviny se nachází CHKO Góry Opawskie a PřP Rejon Mokre - Lewice.
V Polsku má Zlatohorská vrchovina přezdívku Opolskie Bieszczady, neboť se dnes jedná o relativně odlehlé, zalesněné a málo zalidněné oblasti. V Německu (do roku 1945) měla přezdívku Oberschlesische Gebirgsecke, protože byla do roku 1939 (do připojení části Polska k Říšské župě Horní Slezsko) jedinými horami náležejícími k provincii Horní Slezsko.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
- Góry Opawskie
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.